Disney Academi ( The Super six)

chapter 7

Probrala jsem se s velkou bolestí hlavy.
Když se mi aspoň trochu rozednělo tak jsem si všimla modro-zelených tapet, parketové podlahy a velkých prosklených dveří, bylo tu jen jedno obrovské okno které se roztahovalo na celé jedné straně zdi.
Kde jsem? Co se vůbec stalo?
Koukla jsem se pod deku, mám na sobě chlapecké tričko.
Počkat, tu vůni znám, takhle voní.....Jack?!
Rychle jsem začala pátrat po pokoji po svých věcech, ty tu ale nebyli
"Co hledáš? Jestli tvoje věci tak jsou v pračce v pondělí ti je donesu, prozatím si půjč moje" objevil se náhle ve dveřích Jack, nemýlila jsem se, vůně mi šli vždycky nejlépe, poznala jsem tak přítomnost člověka, aniž bych se na něj koukla.
"Jakto že jsem převlečená v tvém oblečení ?! A kde vůbec jsem?!"
Měla jsem tolik otázek že by sme tu mohly sedět hodinu než bych se vykecala.
"Klid nic jsem neviděl byla tma, byla si celá od bahna. A jsi u mě doma, jak jsem říkal půjčím ti věci, a dole máš snídani"
Usmál se a začal šmátrat v malé dřevěné skříni, asi s oblecením.
"Nemám hlad půjdu domů, matka bude naštvaná a budu ráda když dostanu nejlíp zaracha" sykla jsem vstala čapla jsem jeho věci, které mi nabídl,převlékla se a vydala se domů.
"Tak tě aspoň odvezu, aby sis zase něco neudělala" zasmál se.
"O tom nikomu neřekneš!" Procedila jsem mezi zuby, a radši nastoupila do auta, byla jsem na něj fakt naštvaná a ten jeho
Nesnesitelný úsměv, ale dlužila jsem mu taky díky.
Když jsme dorazili k mému malému rodinému domku nezmohla jsem se na nic jinýho než vystoupit, zamračil se a říct
"Díky, ale stejně tě nesnáším" řekla jsem lhostejným tónem, otočila jsem se a zpoza jsem slyšela jen zasmání.
Blbeček...
Vkročila jsem do dveří a na skříni ve verandě, jsem uviděla papírek
Jsem na úřadě kouzel, užijte si to u holek

+

Mám vás ráda, máma

+

Co? No aspoň dobře že si to myslí
Anna už by měla být doma, protože její zpěv se rozlehal po celém domě, ten její řev nemohl nikdo přeslechnout.
Zatím jsem vytáhla palačinky z lednice a začala jíst.
Za necelých dvacet minut přitakala Anna.
"Kde si byla?"
"Jakto že si máma myslí že jsem byla u Punzie?"zeptali jsme se na jednou
"Nakecala jsem jí že si s náma" kousla si do jablka
"Byla jsem venku s mojí bývalou kamarádkou a tak jsem u ní chtěla přespat, máma ji v lásce moc nemá, takže jsem ji to neřekla"
zalhala jsem, věděla že lžu, ale nic neřekla jen odešla zpátky do pokoje.
Je to takhle lepší, když se nevyptává.
K mému štěstí byla neděle, a zítra jsem na Jacka chuť neměla, nelíbil se mi od první chvíle.
Mamka se vrátila tak kolem čtvrtý, takže jsem měla dost času na to abych dodělala úkoly a přípravy na testy, a abych nezapoměla, příští týden měli začít taneční, na konci roku máme ples. Nakupovat šaty na taneční jdu se svojí bývalou spolužačku Ashou, měla by přijít i Zara její sestra.
....................................................
Ráno 6:20
Vzbudila jsem se docela brzo, je dvacet, a obvykle vstávám v sedm. Ale už mi nešlo usnout. První co mě napadlo bylo že dneska uvidím zase Jackův odporný ksicht....hmm úžasný, předpokládám že Anna se bude věnovat jen Hiccupovy a na Punzie se vykašle, to dělá často, když je v její přítomnosti kluk co ji miluje a ona jeho, tak nikoho kromě jeho neřeší.
Wow teď stojím na zastávce s tím že jsem tu sama, Anna jede později, Já jsem ve škole vždycky aspoň o 10 min dřív.
Ve škole
Dneska jsem moc dobrou náladu neměla, je němčina.....úžasný předmět, vlastně je, to je asi jediný předmět co jsem nesnášela, a tak jsem tich 45 minut vyčkávala zvonění na přestávku, přesněji svačinovku
Crrrrrrr
Hurá....rychle jsem popadla batoh a šla si sednout k opuštěnému stolku za křovím, je tu klid. Nadechla jsem se, než jsem se ale pustila do jídla šla jsem na toaletu
Ale ne....Jack s ....RAPUNZEL?! WUUT?! tak tohle už vážně přehnal. Zalil mě pocit žárlivosti, nevím proč, vždyť je nechutnej, protočila jsem oči a odvrátila pohled, radši jsem si to namířila na jiné toalety
"Hej! Hej Elso!!" Zařval Jack hned jak si mě všiml po muckání se s Rapunzel. Fuj, pořád z nich mám žaludek až někde v krku
Oslepená nenávistí jsem ignorovala křik a šla dál. Ne na dlouho, doběhl mě a svým tělem mě přimáčkl ke zdi, ruku měl nad mojí hlavou a díval se mi do očí, vyhýbala jsem se jeho pohledu jak jsem jen mohla, smekla jsem sebou abych se vymanila z jeho přítisku.
"Co chceš?!" Vyhýbala jsem se jeho pohledu.
"Si v pořádku s tou hlavou?"
"Od kdy tě zajímám?!, jdi si za Rapuzel"
Propletla jsem se z jeho svěru, slyšela jsem jen bouchnutí do zdi...

+