Upírkou z donucení

Něco je špatně

Z pohledu Kessi

Koukala jsem se oknem v mém pokoji, které jsem nechala spravit. Naštěstí odjel. Co to mělo znamenat? Prostě si sem nakráčí a bude vykládat, že je můj přítel nebezpečný a ať se od něj držím dál. Zasmála jsem se, protože to by znamenalo, držet se dál i od sebe, což neni možné. Viděl snad Richie něco víc ? Viděl snad, jak Rainzo zmizel ? Pokud ano, co budu dělat ?!! Rainzo zmizel na několik dní mimo město. On by věděl co dělat. Hloupost nejspíš si to jen špatně vykládám a on to řikal jen proto aby mě rozhádal s Rainzem. Jason žárlí, protože si myslí, že já a Rainzo... Chce abych byla sama a vrátila se k němu. Hrozně rádá bych mu řekla že nikoho nemám a že jedině jeho miluju a jsme zase u toho, nic mu nesmím říkat!

Nebudu se tím zabývat. Mám jinej problém, mám strašnou žízeň. Zvykla jsem si během toho týdne, že Rainzo vždy přinesl ňějakou sváču. Ochutnla jsem krev ze sáčku, ano lidskou krev, nechtěla jsem ale když ona tak moc voněla a chutnala ještě líp! Proti lidské krvi, byla zvířecí jen jakousi náhražkou. Bylo to jako jíst Tofu. Prostě hnus! Zakázala jsem si pít lidskou krev, jenže ze sáčku to bylo jiné a navíc tahle krev je darovaná dobrovolně. Neviděla jsem v tom žádnej problém, ale teď už mám absťák a nevím jak si ji seženu. Krev neni snadno dostupný zboží a nestojí se na to fronty, jako třeba na banány. Krev seženu leda tak v nemocnici ,,Vloupu se do nemocnice a ukradnu krev" napadlo mě. Musela jsem se rozesmát. Já, ta která si netroufla ukrást ani bombón v obchodě, se teď chystám vyloupit nemocnici. Bůh mi pomáhej!!

Jela jsem autobusem k nejbližší nemocnici. Stála jsem před budovou Městské nemocnice, na můj vkus tu bylo až moc lidí. Odcházeli nebo přicházeli, jindy jen prošli okolo. Vešla jsem do budovy.

Obyčejná nemocnice se spoustu míst k sezení, automatů na kafe či na jídlo nebo ženská v okně co radí lidem, kde co najdou. Jí se radši ptát na to, kde tu skladují krev nebudu. Byly tu i ukazatele: Dětské oddělení, interna A,B a několik dalších. Dokonce i ukazatel Márnice ,,Brr,, ošila jsem se. Obdivuju lidi , kteří tam dokážu pracovat. Já bych to nezvládla, hlavně ne v noci to prý mrtvý svítí. Myslím že bych se posrala strachy. Ne, určitě bych se posrala strachy. Hm, to sem nemohli dát ukazatel "Krev tudy". Hned by to bylo snadší! Mysli, kde tu můžou skladovat krev. No já bych jí dala někam k operačním sálům, aby byla hned po ruce. Fajn tam půjdu nejdříve.

Našla jsem ukazatel operační sál, který směřoval do druhého patra. Měli tu výtah, ale já šla pomalu po schodech. Ne, vůbec se to nesnažím oddalovat. Došla jsem do druhého patra. Rozhlédla jsem se a šla pořád rovně a nervózně si prohlížela různé dveře. Byl tu jeden chlap, asi mu právě někoho operují z rodiny. Začla jsem panikařit, nemužu prohledat všechny dveře. Štestí se na mě usmálo, zrovna vycházela sestřička z jednich dveří a nesla sáčky s krví. Sedla jsem si na židli jakoby nic a hned jak se ztratila ve dveřích, jsem došla ke dveřím. Pán si mě nevšímal, byl zabranej do nějakýho časopisu. Teď nebo nikdy. Vzala jsem za kliku a vešla dovnitř. Ocitla jsem se v "Ráji" Všude, kam jsem koukla, byla krev v nějakých lednicích. Musím jednat rychle, otevřela jsem batoh a naházela do něj několik sáčku.

,,Co to tady děláte?!! Sem je přístup zakázan!! Neviděla jste ceduli ??! " Ozvalo se mi za zády. Otočila jsem se. Byla to ta samá sestřička, která tu byla před chvilkou.
,No já.." Soukala jsem ze sebe. Pak si všimla plného batohu krve. ,,Vy tu kradete!! Pojďte se mnou zavoláme Policii!! Surově mě popadla za paži. Vysmekla jsem se jí a pohlédla ji do tváře. ,,Prosím nevolejte policii. Já to vrátím" Řekla jsem a začla vyndavat sáčky. ,,Nezavolám polici. Vy to vrátíte" řekla sestřička. ,,Cože?" Zvedla jsem zrak od batohu,, Nezavolám polici. Vy to vrátíte" zopakovala. Vyděsilo mě to, protože stála uplně rovně a koukla se nějak zvláštně ani nemrkala jakoby byla v tranzu. Zamávala jsem ji rukou před obličejem. Zapnula jsem batoh a dala si ho na záda. ,,Takže vy nezávoláte policii?" ,,Ne" řekla a jen přitom otvírala pusu, jinak žádný pohyb. ,,Já teď odejdu. Nikdy si mě tu neviděla. Žádná krev se neztratila" zkoušela jsem dál. ,,Nikdy jsem tě tu neviděla. Žádná krev se neztratila" Opakovala jako papoušek. Děsilo mě to. ,,Já teď odejdu a až odejdu budeš zase normální" řekla jsem zoufale a doufala že to zabere. ,,Až odejdeš budu normální" ,,Fajn" zamumlala jsem a vyšla ze dveří.