V minulém díle - Přerušilo mě to,když na mě April skočila a hlavou se mi zabořila pod ruku,aby jsem ji pohladil. Udělal jsem tak a sledoval ji. Vděčně mě oblízla přímo přes celej obličej.
....
Vzal jsem si ji od něj a zmizel v kuchyni.Něco jsem si nalil a hned to vypil. Cola. Mňam. Nadšeně jsem vyjekl a dopil to. Někam jsem ji postavil a šel zpátky k Majklovi. Prošel jsem k sedačce a sedl si vedle něj. "Zítra je škola." Povzdechl jsem si, protože nemám žádný věci, ale ráno se mi snad podařì ukořistit tašku s učebnicemi. Zapřel jsem se a sledoval bílý strop.Jak jsem tam tak seděl se psem na sobě jsem si a i nevšiml Reie,který k nám taky přišel. Sedl si a hned něco řekl. "Hmm..dovedeš mě ráno k ředitelně? Musím tam hodit zápisové papíry." Oddechl jsem a koukl jsem na něj,jak kouká do stropu. Teď mi to došlo,vždyť on bude mít problém s tím se aspoň dostat do svého bytu,kvůli jeho matce. Bylo mi ho líto.
Pohled jsem přemístil na něj a na psa. "Fajn". Pes asi usnul nebo jen spokojeně oddychoval. Z kapsy jsem vytáhl mobil a začal hledat wifi. Zvedl jsem se a začal chodit po bytě. Nakonec jsem se připojil u vchodových dveří kde jsem si sedl na zem. Začal jsem pomalu projíždět facebook, twitter, insta, tumblr a ještě nějaký stránky s vtipama. Když tam bylo něco vážně vtipnýho, tak jsem se potichu zasmál.
Popadl mobil a odešel si s ním bůhví kam.. Oddechl jsem a koukl na April,která vklidu usla. Takže mě tu nechal samotného pod štěnětem. Podepřel jsem si hlavu a uslyšel jsem vyzvánět mobil. Myslel jsem,že je to Reie,ale když on to hned nezvedl,tak to muselo být nejspíš moje. Vytáhl jsem tedy z kapsy telefon a přijmul hovor. Volala mi matka. "Ahoj miláčku." "Ahoj mami." "Zítra je škola! Tak nezapomeň tam ráno dojít. Hlavně do ředitelny s tím zápisákem." "jo neboj se". "Jsi můj malý šikulka." "Hmm". "Zítra ráno,ještě než odejdeš přijedou s tím nábytkem a mojí kamarádkou. Nemusíš si dělat starosti,jen jim otevři a pak si hleď svého. Oni se o to postarají." "Jo jasně". "Tak pá zlatíčko! A buď hodný na učitele a udělej ten nejlepší dojem! Ať se za tebe maminka nemusí stydět,broučku." "Čus" zavěsil jsem. No konečně! Musím si změnit vyzvánění.
Uslyšel jsem zvonit něčí mobil, ale můj to nebyl. Měl docela trapný vyzvánění. Na konec to vzal Majkl a začal se s někým bavit. Moje zvědavost zase neznala hranice, tak jsem to poslouchal. Volal s mámou. Když ukončil hovor, zase jsem se zabral do sociálních sítí.
Začalo se ukrutně rychle stmívat a mě to přestávalo bavit. Navíc mě bolel zadek z tý země. Zvedl jsem se, došel na gauč a hlavu položil na jedno z opěradel. Ani nevím, jestli tam Majkl byl, ale hned s mobilem v ruce a brýlemi na nose jsem usnul.
Koukl jsem na prcka,který se sem přihnal jako duch. Sedl si a položil hlavu na opěradlo a pochvilce usnul. Bylo to roztomilé,až na to,že April se rozvalovala a mě nebavilo pořád tak pitomě sedět,jak jí to vyhovovalo. Proto jsem ji vzal nějak a opatrně ji položil na její deku vedle gauče. Spala dál. Poté jsem koukl na Reie,který usnul tak jak usnul. Vzal jsem mu opatrně mobil a sundal mu brýle. Odložil jsem to na stůl a šel zase hledat poštář s peřinou. Polštář jsem mu zasunul pod hlavu,kterou jsem chvilku držel nad opěradlem a peřinou jsem ho přikryl,ještě dřív,než jsem ho přikryl jsem mu natáhl nohy na gauč,aby se ráno nevzbudil rozlámanej. Já sám jsem se odebral do ložnice a vzal poslední z dek a hodil jsem si ji na zem vedle gauče. Lehl jsem si a nastavil jsem si budík na mobilu,který jsem strčil do nabíječky. Postupně jsem usínal,až jsem usnul jako dudek.
Ráno mě vzbudil budík. Ne můj budìk ale Majkluv. Pomalu jsen se rozkoukal. Měl jsem pod sebou polštář a na sobě peřinu. Milý. Ležel na zemi, z čehož musel být celej polámanej. Po chvíli se vzbudil taky, vzal telefon a vypnul budík. Vůbec se mi nechtělo do školy a už vůbec ne z tepla. Zachumlal jsem se a zavřel oči. Pochybuju že usnu, ale co, do školy se mi nechce a domů taky ne.
ČTEŠ
Dirty Game
RomancePrvní příběh na našem společném účtu nesoucí název Dirty game. Příběh vypráví o chlapci jménem Rei s problémovou poloviční rodinu a matkou co ho věčně nechává doma samotného s jeho malou sestrou. Nemá moc dobrých přátel, kterým by se dalo věřit, ale...