Nice dream

Kapitola 1. - Email

Ono se to opravdu děje! To snad ani není možné! Nemůžu uvěřit svému štěstí!

Vendy se znovu a znovu dívala na obrazovku svého tabletu. Po čtyřech měsících už ani nedoufala, že se jí ozvou. A vida! Teď měla email přímo před sebou!

Vážená slečno Matthews,

Je nám potěšením Vám oznámit, že jste byla vybrána a obsazena ve filmu Avengers: Age of Ultron. Veškeré informace Vám budou sděleny na místě.S pozdravem

Joss Whedo

V příloze byl čas a datum odletu letadla, kterým měla letět do Londýna. Z New Yorku. A ten let byl

Zítra ve dvě hodiny ráno?!

Pořád zírala na obrazovku. Dobře, oceňovala, že si z letenky musí zaplatit jen půlku, ale, tak brzo? Pomalu zamkla obrazovku tabletu a dala ho vedle sebe. A pak začla křičet na celý byt. Ano, sousedi z ní vždy měli obrovskou radost! Křičela asi půl minuty a pak přestala a jen se hlasitě smála. Pak se přestala i smát. Rychle seskočila z postele, začala běhat po bytě a sháněla všechny věci, které hned po té, co je našla hodila na hromadu doprostřed bytu, který vlastnila. Nikomu volat nemusela. Přátele neměla, a rodiče se rozvedli a přestali o ni jevit sebemenší zájem.

Nakonec vytáhla kufr a menší tašku přes rameno a všechno do nich opatrně naskládala. Když bylo konečně všechno zabalené, bylo už kolem jedenácté večer a Vendy se pomalu chystala na cestu. Řekla si, že klíče nechá u Rodgerse, který bydlí naproti ní a občas si půjčuje kafe

....

Letiště bylo velké. Na ní až moc velké. Nemá ráda moc cizích lidí na jednom místě. Rozhlédla se po budově a vydala se k okýnku. Než stihla vyřídit letenku, nechat se odbavit a skočit si na záchod, byla jedna hodina ráno. Sedla si do letištní haly a začala přemýšlet.

Koho vůbec budu hrát? Co se jim na mě líbilo? Nezdálo se mi to? Proč asi já?

Myšlenky jí zabavily na celou půlhodinu, no dobře, možná za to mohly i písničky ve sluchátkách. Odněkud od stropu se ozvala informace, že se má nastupovat do letu směr Londýn. Posbírala se z nepohodlné židle a vydala se směrem k letadlu. Let měl trvat 7 hodin. Plus mínu nějaké to spoždění. Vzhledem k hodině, ve kterou letěla po nástupu do letadla okamžitě usnula.Probudila ji až letuška, která oznamovala, že si má rozepnout pásy, že jsou namzemi a takové ty kecy po přístání a blah blah blah. Vyšla ven z letadla a vydala se směrem k hale. Tam si také vyzvedla svůj kufr.

Fajn, co dál?

Chvíli přemýšlela, co bylo dál v tom emailu, když zahlédla chlápka v černém saku a ve slunečních brýlích držíc cedulku s jejím příjmením.

Vypadá to, jak nějaký agent. ehehe, to jsem nevěděla, že jsem až tak vážená.

Pousmála se a vydala se směrem k muži.

,,Dobrý den, já jsem Vendy Matthews," řekla přátelsky a podala muži ruku. Ten ji jí stiskl a zamumlal něco, co znělo jako 'Joe Sevetral' nebo to taky mohlo být 'Jsem vyvětral' nebo úplně něco jiného. Vydal se směrem ven a Vendy ho následovala.

...

,,Budete bydlet v karavanu. Cokoliv budete potřebovat, ptejte se v černém stanu. Tam také najdete jídlo. Někteří učinkující bydlí tady, někteří dojíždí. Támhleten karavan s černým pruhem na boku je váš. Hodně štěstí."