Mrcha bez viny

3.Díl

Hodinu mi vysvětloval něco co jsem chápala už z hodiny matematiky.Vždycky jsem měla z matematiky same jedničky..
Ten jeho Miláček seděl v obyváku s náma a hrála si s malým chlapečkem.Mohl mu být tak rok.Celou dobu se ale soustředila na mě a já na ní.
"Ták Paris už to chápeš?" Zeptal se mě Zayn a já pohlédla na jeho miláčka. Jmenovala se Katy. Tázavě se na mě podívala a čekala na odpověď.
"Ne" nespouštěla jsem z ní pohled a při mé odpovědi jsem se na ni ironicky usmála.Bylo ji jasné že to chápu a taky jí bylo jasné proč tady jsem.Jen prohodila očima a zakroutila hlavou.
"No tak dívej.." Pokračoval Zayn a já ho nevnímala.Zírala jsem na Kate.
"Tohle a tohle musíš vynásobit dvěma..to víš ne?" Přejížděl tužkou po papíře.
"To se má násobit?" Zeptala jsem se stejným způsobem jako předtím..Kate pochopila že jí to mělo vyprovokovat.
"Tak to nemáš co dělat na gymplu,když nevíš ani toto" řekla otráveně, vstala a s malým odešla vedle.
"Promiň Paris..Nevšímej si toho, Kate to tak nemyslela" položil mi ruku na rameno..Asi aby mě uklidnil..Tahle hra se mi celkem líbila.A tak jsem jí začala hrát také.
"Má pravdu..nemám co dělat na gymplu." Smutně jsem odpověděla a sklopilahlavu.On mi rukou přejel po zádech.
"Paris..Tak togle neříkej.Viděl jsem tvé známky.."
"Ano, ale teď to fakt nezvládám.."
Rukou zas přejel ze zad na rameno.
"Zvládáš to úžasně..a že nechápeš jedno učivo z toho se svět nezboří" ruku ze mě sundal..Musela jsem přitvrdit..
"Ale to není učivem..Tohle je tím že už nikoho nezajímam.."
"Par..V hodině ses pořád s někym bavila..máš hodně kamarádů."
"Nezajímam rodinu..Rodiče mi umřeli..Starší bratr mě šikanuje a babička která nás vychovává pomalu ani neví, že nás má" to s babičkou a bratrem jsem si samozdřejmě vymyslela.Zase tu ruku vrátil na mé rameno.
"To-to mě mrzí Pari"
"Můj život není život.." Začala jsem "brečet" a on mi to spolk..
"Par.." Špitl a přitiskl mě k němu..asi půl minuty jsem mu "brečela" v náručí.
"Lásko" ozvalo se z vedlejší místnosti a kroky se přibližovaly..Odtáhla jsem se od něj až když Kate vstoupila do obyváku.Prohrábla jsem si vlasy a vítězně se na ní usmála..V sekundě jsem si sbalila sešit, vzala si kabelku a vstala.
"Já už pujdu pane učiteli"Usmála jsem se na něj a když jsem procházela kolem Kate, která stála u dveří na mě zavolal.
"Paris.." Pohlédla jsem na něj a Kate vyčkávala,co mi řekne a jak já zareaguju.
"Tykej mi" mrkl na mě a já se usmála co nejvíc to šlo.Samozdřejmě zě kvůli Kate.
"Tak ahoj Zayne" teď jsem na něj pro změnu mrhla já.Na Kate šlo poznat jak moc byla naštvaná, ale to mě už nezajímalo.Hned jsem z domu vypadla