DĚKUJU
Je jedno z prvních slov,které se dítě naučí. Pořád musíš každému děkovat. Kdejaké paní,kdekterému pánovi, všem musíš říkat děkuju. Až najednou začneš mít toho děkování Dosta začneš říkat prd. A tak prdíš na dámy i pány,prdíš na celý svět. A tomu se říká dospívání.
Slovo děkuju se ale dnes používá pořád méně a méně. Možná i proto,že všichni spěchají a nemají na nic čas...
Ale říct ,,děkuju"netrvá ani půl vteřiny.
(A navíc říct ,,děkuju " je rychlejší než ,,prdím na to")
Poděkováním naznačuješ tomu,kdo pro tebe něco udělal, že sis toho všiml a že si toho považuješ.
Děkuju ti,Roberte, děkuju,Patriku, díky,Richarde, děkuju strejčku...
Poděkovat bys měl v pekařství, když ti podají chleba,v mlékárně, když ti vrátí drobné,i v rybárně,když ti popření pěkný den...
Poděkovat musíš každému,kdo ti uvolní místo, podrží dveře,sebere spadlý balíček,podá pomocnou ruku,dá ti kus chleba,pomůže ti vstát,anebo se na tebe jen usmál.
Nemusíš však po Kristově vzoru děkovat tomu, kdo tě udeřil, pokud však,jako on,nechces dostat ještě jednu.
Stejně bys nedokázal být slušnější než on:on totiž za políček nejen děkoval, ale navíc říkal ,,poslužte si,prosím",když nastavoval druhou tvář.
Jak poděkovat cizinci?
Angličanovi: Thank you.
Arabovi: Šukran.
Židovi: Toda raba.
Němci: Danke schön.(Danke šén)
Italovi: Grazie.(Grácje)
Maďarovi: Köszenem.(Késenem)
Francouzi: Merci.(Mersi)
Tak toto byla první část první kapitoli, doufám že se líbila....
