#11 Trénování sestav

146 12 3
                                    

On mi podal ruku a já s jeho pomocí vstala. „Tak, jdeme?" zeptal se. Já, ale chtěla zkusit svoje sestavy....

Začla jsem na bradlech. Nejdřív náskok na vrchní žerď, pak veletoč s obratem, pak další veletoč, pak jsem se měla pustit udělat salto a zase se chytit. To se mi nepodařilo. A já jsem spadla na záda.

„Jsi vpořádku?" ptal se vyděšený Lukas. „Myslím, že ano" řekla jsem a znovu začala se sestavou. Tentokrát se mi to povedlo a pak šla celá sestava jako po másle. „Ann, skvěle, jen dávej pozor na to salto" řekl a pak se přesunul ke přeskoku.

Na přeskoku jsem zkusila amanar (jurčenko se pěti obraty). Ten se mi moc povedl a já přešla na prostná.

Tam jsem začala se svou sestavou na hudbu. Mám ji na Piráty z Karibiku. Nejtěžší je tam rondát, flik, salto vzad prohnutě se čtyřmi obraty a hned salto vpřed , ale to se mi povedlo a my se mohli přesunout na kladinu.

Na kladině šlo vše skvěle, ale když jsem měla udělat salto vpřed. Neudělala jsem ho. Prostě to nešlo. „Promiň Lukasi, já to nezvládnu" pak jsem slezla z kladiny. „Tohle není starch, to je zbabělost" řekl a začal se smát. Náštvalo mě to a tak jsem vylezla na tu kladinu a to salto jsem prostě skočila a dokonce jsem ho i ustála. :)

„Tak vidíš, když se chce tak to jde" řekl a usmál se na mě. Pak jsem jen dokončila sestavu a mohli jsme jít.

Bylo asi osm hodin večer. Šla jsem se převlíct ze sportovního a pak jsem vyšla ze šatny. Čekal na mě už Lukas. „Tak jedem?" „Jedem" řekla jsem.

Sedli jsme si do auta. Lukas cosi začala hledat v tešce. Pak vytáhl dva lístky do kina. „Šla bys?" zeptal se. „Jasný" odpověděla jsem. Pak jsem se rozjeli a jeli rovnou ke kinu. Film měl začít 20:30. Stihli jsme to skvěle. Lukas jěste koupil popcorn a Colu. Pak jsme si sedli do sálu.

Bylo tam strašně málo lidí. Jen my, nějáký pár, tři kluci a jinak nikdo. Každy jsme seděli úplně jinde a tak jsme měli dost soukromí.

Když film začal zjistila jsem, že je to horor. Ten idiot snad chce, abych se k němu pořád tiskla! Bála jsem se celkem dost. Lukas mi dal ruku kolem krku a já si na něj položila hlavu. Byla jsem šťastná ikdyž jsem se bála jako nikdy.

Po skončení filmu jsme odešli ven z kina. Bylo asi 22:30 a my jen stáli před kinem a dívali se na sebe.

„Sluší ti to" řekl Lukas a pak se usmál. „Díky". Pak jsme tam zase jen tak stáli a dívali se na sebe...

Tadá. Ležím v posteli a jsem nemocná, tak možná budou další díly.
Líbí?

Hezký zbytek dne.

Vaše Teri❤️

Zpět na vrcholKde žijí příběhy. Začni objevovat