Get down (Niam+Narry)

18. Miluji tě, Nialle

Blonďatý chlapec se choulel na matraci ve svém velmi provizorním pokoji. Bylo to pár dnů od doby, co spatřil sluneční svit a také slyšel teplé vlídné slovo. Scházel mu Liamův hlas nebo jen hloupá naděje, že vůbec ještě tyhle líbezné tóny uslyší. V noci se moc nevyspal, protože v pokoji nebylo topení a jeho drobné tělo objímala náruč chladu. Otočil se na záda, aby mohl sledovat blikající žárovku. Bylo pro něj velice stresující, že neměl ponětí co je za den, kolik je hodin. Už vlastně ani neměl ponětí, kolik dnů tu je. A co teprve otázka toho, jak dlouho tu ještě bude.   Prásknutí dveřmi Nialla vymrštilo do sedu a následně modré studánky vyhledaly oči Harryho Stylese. 

„To jsem rád, že jsi vzhůru," začal svůj monolog kudrnatý. „ napadlo mě totiž, že bys mohl zvednout ten líný zadek a udělat oběd, hm?" Niall na něho civěl a neměl slov.  „Co na mě čumíš jak kdybys mě viděl poprvé v životě?! Přistál jsem snad z Marsu?! Tak dělej!" křikl, načež Niall vyjekl a okamžitě vstal.   „O-omlouvám se, promiň, uvařím, uvařím moc rád, hlavně klid." zablekotal vyděšený modrooký. „No já si myslím, tak dělej." v ten moment už byl drobnější vláčen nahoru do kuchyně. Harry usedl do svého křesla v obývacím pokoji a pustil si televizi, kde zrovna běžely zprávy. Jakmile se rozezněl hlas moderátorky Niall zpozorněl a vletěl do obýváku jako střela.

„Policie stále pohřešuje Nialla Horana. Jedná se o dvacetiletého muže z Londýna. Niall je špinavý blondýn s modrýma očima. Není vysokého vzrůstu a je hubené postavy. Kdyby o něm měl kdokoliv informace, kontaktujte policii nebo jeho přítele Liama Payna." Na obrazovce se na malou chvíli promítla fotka blonďatého společně s podtitulkem Liamova čísla a následně samotný Liam. 

 „Dobrý den, jsem Liam Payne a prosím vás o jakoukoliv pomoc." bylo vidět, že Liam nemá daleko k slzám a Niall také ne. „Liame..Liame já jsem tady!"  „Nabízím vysokou finanční odměnu za jakoukoliv informaci, která nám pomůže. Děkuji. Nialle, pokud se na to právě teď díváš, chci ti říct, že tě miluji a že tě najdu." 

„Já tebe taky Liame. PROSÍM!" Niall se modlil, aby ještě mohl vidět na malou chvíli svou lásku. Bohužel neudržel své vzlyky na uzdě a když hlasitě vzlykl, zakryl si pusu dlaněmi a setkal se s Harryho až nasraným pohledem. 

„Hledají mě...oni mě hledají, ví, že jsem pryč..." nad Niallem jako by vysvitlo slunce, ale jen na chvíli, dokud ho nevyrušil chraplavý, rozzlobený hlas.  

„Na co do hajzlu čumíš?! Jak to, že nejsi do prdele v kuchyni?!" zakřičel Harry, ihned vyskočil na nohy, rozešel se k blonďatému a vzal do hrsti jeho vlasy. „Ne! Ne! Omlouvám se!" „Takhle ty děvko posloucháš?! Co si myslíš, že tě tu jako někdo najde?! Měl by ses kurva bát, aby tě tu nenašli mrtvýho! Jen tu tvojí malou, hnusnou, ohlodanou kostru!" Harry byl skutečně rozzlobený a ač si to nechtěl přiznat, měl sám dost nahnáno. Policie se tu může kdykoliv objevit. „Prosím ne!" Blondie  měl nahnáno stejně jako kudrnka, ale dal to najevo mnohem více. Po jeho nachově růžových líčkách se začaly valit slzy. Zachytil svými hubenými prsty Harryho zápěstí ve snaze jeho ruku odtáhnout od svých blonďatých pramenů. Byl to ale špatný nápad. „Neodporuj mi kurva! Tohle sis zasloužil!" Harryho koleno najednou zasáhlo Niallovo bříško. Drobný neunesl tento nápor, nohy se mu podlomily a už se válel na zemi jako pytel brambor. „A teď dělej, co jsem ti poručil. Nejsme tady v žádné nóbl restauraci, abych na ten tvůj blivajz čekal věky." aby toho nebylo málo, zelenooký přidal bříšku kopnutí, na což Niall reagoval zakašláním a hlasitějším pláčem. „Drž sakra tu nevymáchanou klapačku a jdi dělat, co jsem řekl nebo dopadneš daleko hůř!" ačkoliv Nialla bolelo celé tělo, přiměl své ho, aby se odneslo do kuchyně, kde celý bolavý začal vařit maso s rýží. Jeho naděje byla zase pryč. A to jen díky tomu extempore, co udělal jeho hnědovlasý společník.  

Tak jsem tu po více jak roční pauze. Dlouho jsem žádný příběh nepsala, tak to prosím berte s rezervou. Zkusím v následujících kapitolách své dovednosti a slovní zásobu zlepšit. Navíc není škola, takže..chápete :D .Vůbec nevím, jestli je to dobré. Celý příběh jsem četla od začátku, abych mohla navázat a byla jsem zděšena :D . Každopádně se vracím s dalším dílem. Chci se ještě jednou omluvit a poděkovat těm, co zůstali. Příjemné počtení :) 

(Nechápu, že jsem vám říkala ušáci..:D )