R.O.T.

Chapter 35.| Final fight

Brzy se Craigova tvář vrátila do původní barvy a z jeho očích by šly sršet blesky, pokud by to bylo možné. Také by Alessia byla prohlášená už několikrát za mrtvou, protože Craigův pohled zabíjel. "Ty jedna..." zasyčel naštvaně, ale větu nedokončil, protože věděl, že nemají moc času. "Vezmi oba dva do letadla a odleťte pryč. Hned!" rozdal pokyny muži, který stál po jeho levici a měl na starosti letadlo.

Alessia to nestihla ani zaregistrovat a už byla táhnutá k letadlu s Jasonem po boku. Nebála se, protože věděla, že tentokrát to skončí dobře. Že budou v bezpečí. "Dělejte!" okřikl je vysoký muž a popostrčil Alessii do letadla. Hned je zavřel do malé místnosti, nezapomněl jim svázat ruce a zamknout dveře. Běžel si rychle sednout na místo pilota a snažil se co nejrychleji nachystat na vzlétnutí. Ale neměl šanci.

Jason se neustále zmítal a snažil se vyprostit ze sevření provazů, které držely jeho ruce za zády. "Jak to, že jsi tak v klidu?" vydechl poraženě a pohlédl na Alessii, která seděla opřená o stěnu a v klidu hleděla na dveře. Čekala, že se každou minutou otevřou.

"Oni nás přijdou zachránit," promluvila v klidu Alessia a dál pozorovala dveře. Náhle ticho, které mezi sourozenci nastalo, bylo přerušeno hlasitými ránami a následujícími kroky, které směrovaly k ukrýtu Alessii a Jasona. Chvíli se nic nedělo, jenže v tom se ozval hlas za dveřmi. Sarah.

"Běžte do rohu, rychle!" Alessia popostrčila Jasona do rohu a čekala, co se bude dít. Brzy se ozvala rána, dveře vyletěly z pantů a se zaduněním dopadly na zem. Do místnosti vběhla Sarah s vítězným úsměvem na tváři. "Alessio!" vykřikla náhle a udělala něco, co Alessia vůbec nečekala. Objala ji.

Alessia ji silné objetí opětovala a neubránila se úsměvu. "Díky bohu, jsi v pořádku!" mluvila Sarah a přitom rozvazovala Alessii provazy na rukách. "Kdo to je?" vrhla pohled na Jasona a byla rozhodnutá, že než dostane odpověď, ruce mu nerozváže.

"To je Jason, můj bratr," uklidnila ji Alessia a sama Jasona začala osvobozovat od provazů. Sarah překvapeně přikývla a všichni tři vstali.

Společně vyšli ven a už stáli u východu, když zaslechli naštvané hlasy. "Proč ten idiot Cole neodletěl?! Šéf strašně zuří," promluvil jeden muž s hlubokým hlasem a další s ním souhlasil.

"Jdeme na to?" zeptala se s úšklebkem Sarah Alessii, která kývla na souhlas. Každá se postavila z jedné strany východu a čekaly, až muži vejdou dovnitř. Jason se mezitím schoval za roh, jak mu dívky řekly. Nechtěl se jim do toho plést, zřejmě to byla jejich záležitost a navíc chtěl vidět Alessii bojovat, i když o ni měl strach.

Sotva jeden z mužů udělal krok na palubu, dívky vyšly ze stínů a společnými silami ho vyhodily ven z letadla. Obě vyskočily ven a každá si na starosti vzala jednoho z mužů. Sarah měla toho většího brzy z krku, ale Alessia to měla trochu těžší. Pořád byla hodně poraněná a neměla tolik síly jako obvykle.

Společně s mužem dopadla na zem, která byla pokrytá sněhem, ale ani jeden ten chladivý pocit nevnímal. Alessia se dobře vyhýbala mužovým ranám a když se ji naskytla příležitost, kopla ho do obličeje. Ten se zaskučením odvrátil hlavu a Alessia nečekala na nic dalšího. Zasadila mu další ránu do obličeje a jedním úderem do hlavy ho nechala upadnout do bezvědomí. "Dobrá práce," zvolala Sarah a natáhla k sedící Alessii ruku.

"Díky," usmála se Alessia a přijala její ruku. S její pomocí se vyhoupla na nohy a ignorovala bolest, která se ji rozlévala po celém těle.

Jason za dívkami doběhl a nestačil se divit. "Páni! Rodiče by na tebe byli pyšní!" řekl upřímně Jason a objal svou sestru kolem ramen. Alessia se pousmála, ale musela se vrátit do reality. Začala se rozhlížet kolem sebe a hledala další její kamarády a hlavně hledala Melissu. Brzy ji zahlédla.