Dva Démoni Mafie

35. „Vzpomeň si!!"

Posadila jsem se na kraj postele a postavila se, v tom jsem si ale zase sedla na zadek, protože se mi strašně zamotala hlava. Chvíli jsem čekala a pak vstala. Šla jsem ke dveřím které byly napravo od postele. Byla to koupelna, bylo mi to naprosto jasný. I koupelna byla větší než u Jesse. Byl tu sprchový kout i vana, samozřejmě záchod a nějaký koše na špinavé prádlo.

Pustila jsem vodu ve sprše a zavřela jsem dveře od sprchy. Počkala jsem než začala téct teplá voda a mezitím jsem se vysvlékla ze svého oblečení. Pak jsem vlezla do sprchy a užívala si teplou vodu. S každou kapkou, která po mně sjela, jsem byla klidnější a silnější. Přidala jsem do toho sprchový gel s vůní kávy. Umyla jsem si i vlasy.

Vyšla jsem z koupelny jen v ručníku omotaným kolem těla. Šla jsem k dvoukřídlým dveřím...byl to šatník, stejně jako u Jasse. Vzala jsem si legíny a dlouhý černý svetr, který měl v zádu u krku mašli. Převlékla jsem se.

Po několika minutách jsem se rozhodla najít lidi. Otevřela jsem dveře naproti posteli a vyšla jsem. Byla to dlouhá chodba, já se nacházela někde uprostřed. Po obou stranách se nacházeli další dveře.

Rozešla jsem se ke schodům. Co bylo jinak než u Jesse je to, že byly schody jak dolů tak i nahoru, takže tady jsou víc jak dvě patra. Sešla jsem schody dolů. Kolem zatočeného schodiště se nacházely troje dveře. Všechny byly posuvné stejně jako u Jesse. Až na jedny dveře byly ostatní zavřený. Nevšímala jsem si toho. A šla do jídelny. Byla to obrovská místnost. Kuchyň odděloval pult, hned vedle barových židliček byl velký jídelní stůl, zbytek místnosti zaplňoval obývák. Velký gauč, zahnutá televize s dlouhou úhlopříčkou, hned vedle krb. Nesměla chybět knihovna, ani bar. A co je pro jejich rodinu asi typický, mají tam černý klavír. Vlastně celkově tato místnost byla slazena do černé a bílé. Sešla jsem dva schůdky a ocitla se v tom prostorném obýváku.

„Ahoj Eileen." Ozval se hlas z kuchyně. Podívala jsem se tam...byl tam nějaký muž, už jsem ho někde viděla, ale nemohla jsem si vzpomenout kde. Byl docela podobný Jessovi.
„Kdo jste? A kde jsem já?" Ptala jsem se. Trochu se zamračil a pak se rozešel ke mně. Snažila jsem se vzpomenout...neznámý...Jess...zbraně..Thomas!... střelba... seděla jsem na zemi, začala jsem couvat, a pak...ten muž...je to otec Jesse!! Zakopla jsem o schod. Okamžitě ke mně přiběhl a pomáhal mi vstát.
„Není ti nic?" Zeptal se starostlivě.
Co se stalo pak? Mysli, no tak mysli! Křičela jsem na sebe. On mě odvedl do auta a pak...vzpomeň si!....pak mi dal skleničku...nalili to do mě...On mě uspal! Vzpomněla jsem si. V tom samém okamžiku se ve mně začala vařit krev. Odstrčila jsem ho od sebe až malém spadl ze schodů.
„Kde to jsem?! Kam jste mě odvezl?! A kde je Jess?!" Křičela jsem. Měl doslova strach v očích.
„Tak kde je?!" Zařvala jsem ještě víc. Někdo mi sáhl na rameno, okamžitě jsem se otočila, byla to Rose. Skočila jsem jí do náručí. Ona mě pevně sevřela a do ucha šeptala že je vše v pořádku.

Když jsem se uklidnila, zavedla mě k posuvným dveřím, kupodivu právě k těm pootevřeným. Otevřela...ležel tam Jess a spal. Měla jsem pocit že jsem vešla do nemocničního pokoje. Byla u něj nějaká starší žena. Když mě zaregistrovala, usmála se na mě a odešla z pokoje. Podívala jsem se na dveře, které někdo z venku zavíral. Zahlédla jsem sedačku. Přisunula jsem si jí k Jessovi, posadila jsem se a chytla jeho ruku. Cítila jsem takové teplo, které mě zahřívalo. Jakoby Jess říkal abych se o něj nebála.