Coffee story

5 Ristretto

Kluci se pomalu zvedali a mně jich bylo trochu líto. ,,Jo a kluci?" zastavila jsem je těsně než odešli. ,,Nechcete zítra přijít, že by jsme se poznali trošku víc? u nás doma?" zasmála jsem se a ukázala na ně flašku z prstů. ,,Jo určitě'' odpověděl Tyler a odešli.
_______________________________________________

,,No a já přijít nemůžu?" zeptal se Josh vtipně. ,,No to ještě uvidim'' hodila jsem po něm očko a napila se vody. ,,Co to, že jsi si dal novou barvu?" prohrábla jsem mu modré vlasy. On mi chytil ruce, dal mi je na svoje stehno a zasmál se. ,,To nedělej a proto, že už to chtělo změnu" odpověděl a zasmál se. ,,Co nemam dělat? takhle ti sahat na vlasy?" prohrábla jsem mu je znova. ,,Nech toho" řekl mi varovně a já jsem se zasmála, ano vážně jsme se pořád smáli, protože on byl fakt vtipnej a co víc...roztomilej. ,,Proč ti to tak vadí?" zvedla jsem obočí. ,,Žádnej kluk to nemá rád" odpověděl a zavolal na Artura. ,,Budu platit" Artur jen kývl hlavou a přišel k nám. Položil na stůl účtenku a podíval se koketně na mě. Josh mu dal tisícovku, na kterou mu Artur vrátil. ,,Všichni to tu nechali na nás" otráveně jsem řekla a vytáhla peněženku. ,,Na" položila jsem před něj na stoleček polovinu z toho co platil. ,,Ne to si nech, fakt v pohodě já si to od nich vyberu jindy uvidíš" vrátil mi peníze zpátky a pomohl mi se zvednout. Oblékla jsem se a vyšla ven. Dala jsem si cigaretu do pusy a čekala venku na Joshe.

Konečně vyšel a za ním ho doprovodil Artur. ,,Tak ahoj a těšilo mě Margot" mrkl na mě a zavřel dveře. ,,Kretén" řekl si Josh potichu a já ho uslyšela. ,,Proč?" zvědavě jsem se zeptala. ,,To je jedno, kam tě pozvu dál Got?" řekl, když šel pozpátku přede mnou. Vytáhla jsem si cigaretu z pusy a vydechla kouř. ,,Jsi první člověk, který mi řekl Got a nezní to vůbec špatně" vyšpulila jsem pusu a zvedla obočí ,, a nevim, kam by jsi chtěl, je jasný, že já bych byla pořád v kavárně, jsem závislák, to teprve poznáš" popotáhla jsem si zase z cigarety. ,,Tak to mi nezbejvá nic jinýho, než čas s tebou zabít v kavárně no" ironicky řekl, a dal ruku co měl v kapse od těla, abych si s ním propletla tu svoji. ,,Nech toho" stáhla jsem mu čepici na obličej, za jeho ironický humor. Zahákla jsem si tam tu ruku, jak zřejmě chtěl a šla jsem na něj nalepená celou cestu. ,,No a kolik ti vůbec je?" zvědavě jsem se zeptala a šťouchla do něj. ,,Mně je Margot devatenáct" roztomile se na mě podíval a já se zaměřila na jeho piercing v nose který se mu zaleskl o světlo z poslední lampy, která nám svítila na cestu.

Šli jsme po ulici, kde bylo černo, protože tam z neznámého důvodu nesvítily lampy a v bytech co tam byly bylo taky černo a mně se to tam vůbec nelíbilo. ,,Proč musíme jít tudy?" zeptala jsem se a rozhlížela se okolo sebe nervózně. ,,Ty se se mnou bojíš?" řekl klidně a pořád se díval před sebe. ,,No...vlastně ne" odpověděla jsem i když jsem měla hodně nahnáno. Došli jsme před kavárnu, kde nikdo nebyl, což mě ani nepřekvapilo, když bylo po jedenácté. Nebyla to tak ani kavárna, netuším jak se to jmenovalo, ale jelo to non-stop a bylo tam kafe, což bylo hlavní. Sedli jsme si až dozadu naproti sobě.

,,No a co plánuješ na zítra?" podepřel si hlavu rukou a zvědavě na mě koukal. ,,No..." přehodila jsem bundu přes židli a pokračovala. ,,Zítra odjíždí můj bratr se svojí přítelkyní na výlet, takže budu mít na asi měsíc dům pro sebe. Kývala jsem hlavou ani nevím proč. ,,Tak to by tě měl Margot někdo ten měsíc hlídat nemyslíš?" vyzývavě se na chvíli usmál a já pokračovala v čem začal. ,,No potřebovala a proto mám psa" odpověděla jsem a drze se usmála. ,,Pes je super, spí se mnou v posteli, hrajeme si spolu a tak" dodala jsem ještě k předchozí větě. ,,No tak to bych myslím zvládl i já a možná i líp než pes. Už mi došel slovník a já netušila co mu na to mam říct. Miluju baristky, protože mě vždycky v nejhorší dobu zachrání před tichem, které nesnáším asi tak jako všichni. Objednali jsme si kafe a já šla na záchod. V zrcadle jsem si upravila linky a navoněla se.

Vrátila jsem se zpět ke stolu, kde jsme si ještě hodinu povídali a já dopila kafe stejně jako on. ,,No Joshi, už je pozdě a já musím jako vychovaná holka před dvanáctou domů" usmála jsem se na něj. ,,Počkej, takže máš doma rodiče?" zarazil se. ,,No to nemám, ale jak říkám, jsem vychovaná, tudíž tohle dělám ze své dobré vůle, rodiče jsou na obchodní cestě na dlouho" zasmála jsem se ironii, která z našeho rozhovoru přímo sršela. ,,No, tak to bych tě měl jako vychovanej kluk doprovodit až domů, aby se ti něco nestalo Got" pousmál se jedním koutkem a zvedl se od stolu. ,,Jdu zaplatit" oznámil mi a šel k baru. Já si zatím zavázala šálu kolem krku a vzala mu čepici kterou si tam zapomněl.

Domů to nebylo dlouho, asi jen cca dvanáct minut, kterých jsme prokecali o úplných hloupostech, než nás zastavil náš dům. ,,Tak dobrou noc Margot" pohladil mě po ruce a odešel. ,,Zatím" řekla jsem když už byl daleko na to, aby to slyšel. Byla jsem z něj vedle, jak si s někým můžu tak rozumět, ten kluk je úplně to samý co já jenom je kluk a já holka, to je jedinej rozdíl.
Odemkla jsem dveře, což mě překvapilo, protože, proč by brácha nebo Em zamykali, když věděli, že jsem venku. Zamkla jsem za sebou rovnou dveře a klíčky hodila na bar. Napsala, jsem Caře, jestli je v pohodě. Po pár minutách mi přišla fotka, jak s někým (zřejmě se Zackem) leží v posteli. ,,To si děláš srandu" řekla jsem nahlas, protože, tohle mi přišlo vážně přehnaný, toho kluka znala dva dny.

Vyběhla jsem schody a šla do pokoje. Svlékla jsem se a šla se do koupelny odlíčit a umýt.