Probudila jsem se v Kornelově obětí. Podívala jsem se na něj a měl otevřené oči.
,,Kornele ne, jsme kamarádi, chápeš.'' řekla jsem nepříjemným hlasem a odtáhla se od něj.
,,Já vím, jen kamarádi.'' zašeptal a usmál se. Byl milý, potěšilo mě, že je v pohodě po včerejšku.
Mami, mamikó! Chci jít ke kadeřnici! Jako ta holčička v tom příběhu, půjdu na mikádo jako ona!
Zlato, když jsem byla malá, taky jsem chtěla. Mikádo zní totiž hrozně dobře, ale potom jsem litovala.
Ale maminko, ty jsi krásná vždycky.
A ty jsi moje princezna.
Tak já si nechám narůst dlouhý vlasy. Budu je mít nejdelší na světe, bude to rekord všech rekordů.
Tak dobře, už se těším.
A mami? Přečetla bys mi ještě něco, moc pěkně prosím.
Ještě mám dost práce beruško, zase zítra.
Tak dobře teda no. Dobrou noc mamí.
Dobrou noc, krásné sny.
Promnula jsem si oči a párkrát jsem zamrkala. Slzy se mi draly do očí,ale já se snažila je nepustit ven.
,,Promiň, pořád na ni myslím.'' řekla jsem a nechala se zase přitáhnout do jeho obětí.
Rozhodli jsme se, že pozveme kamarády Rádi a Kornela odsud a uděláme trochu párty. S Ráďou jsme chystaly výzdobu a Kornel šel koupit s jeho kamarádem nějaký pití. Prý jen tak. Stejně si myslím že za to můžu já. Ale herci jsou skvělí.
Když jsme měly hotovo, sedly jsme si a daly si svačinu.
,,Zuzi, vím, že to máš teď těžký, ale jsem s tebou, jo? A vždycky budu, mám tě ráda.'' skvělý, zrovna jsem na to chvilku nemyslela, ale je hodná.
,,Děkuji, ale nechci, abyste si dělali kvůli mně starosti.'' usmála jsem se.
,,To kamarádky dělají.'' opětovala mi úsměv Ráďa a objala mě.
Kornel přišel i se svým kamarádem a donesl docela dost pití.
,,To se chceš tak moc ožrat?'' zeptala jsem se ho, protože flašek měl nezpočet.
,,Když to bude potřeba, tak jo.'' odpověděl a usmál se.
,,Joa jinak tohle je Jack.'' ukázal na svého kamaráda.
,,Ahoj,ty budeš nejspíš Zuzka.'' usmál se na mě Jack.
,,Jo.'' řekla jsem a podala mu ruku.
Po celé chalupě se rozléhala hudba, hrozně duněla a byla ohlušující, lidé tančili a pili a já stála na kraji a pila sklenku za sklenkou, trochu se mi točila hlava, ale byla jsem při smyslech. Chtěla jsem na chvíli zapomenout na všechno špatný a trochu se odreagovat. Přišla zamnou Ráďa, nalila si plnou sklenku a vypila ji na ex.
Její oděv byl, dejme tomu dost lehký, což ona nebyla. Vím to. Ráda si na to však hrála. Není divu, má na to vlohy. Její dlouhé blonďaté vlasy do vysokého culíku sahající až do poloviny zad. Její poprsí, které by jí mohla každá druhá holka závidět, měla napěchované v topu, který ji sahal sotva po pupík. Byl bílý a na krátkých rukávech měl ostny. Sladila to s mini džínovými kraťásky, který jí zakrývaly tak polovinu udřepovaného zadku. Na nohách měla nějaký černý baleríny.
,,Dnes si to hodlám pořádně užít!'' řekla přiopilým hlasem a škytla. Tak ta už je na mol. Kopala jsem do sebe sklenky ani nevím čeho a nevnímala svět okolo. Ráďa je v rohu nalepená na nějakýho hnědovlasýho borce a někteří se tu v rohu navzájem ocucávají. Už vidím nějak rozmazaně a hodně se mi točí hlava, ale neřeším to.
,,Čau kočko, co ty tu sama?'' zeptal se mě nějakej namakanej černovlasej kluk, zřejmě už byl taky trochu na mol. Letní černo červená košile s krátkým rukávem, černý kraťase, ten má styl.
,,Nechceš nějakého kluka na noc? Jsem volnej.'' řekl voplzlým hlasem.
,,Ne, v pohodě, dík.'' on mi zřejmě nerozuměl, došel ke mně a nalepil se na mě. Snažila jsem se od něj odtrhnout, ale on byl silnější. Byla jsem úplně mimo, ale věděla jsem, že tohle nechci. Začal mě osahávat zadek a já se pořád snažila se nějak odtrhnout. Najednou mu někdo vrazil a svalil ho na zem.
,,Jsi v pohodě?'' podle hlasu jsem poznala, že to je Kornel.
,,Jo, jen jsem úplně mimo.''řekla jsem.
,,v pohodě, to tu asi všich-'' políbila jsem ho. Ó můj Bože, je tak sexy. A právě mě zachránil. Nic však neopětoval. Mě to bylo celkem jedno a dál jsem naléhala na jeho rty. Po chvíli neodolal a zapojil se. Konečně. Na tohle jsem čekala. Když už to na mě začalo být trochu moc a naše líbání nebralo konce, kousla jsem ho do rtu. Věděla jsem, že se mu obličej bolestí přikrčil. Já do skousnutí přidala ještě větší sílu. Musí něco vydržet, je to můj zachránce, ne? Už mě to nebavilo, tak jsem od něj odtáhla a odcházela kdo ví kam. Když v tom mě otočil a dost vášnivě mě políbil. Bez protestů jsem spolupracovala. Jeho ruce mne vyzdvihly a nesl mě v náručí. Pomalu postupoval k našemu pokoji. Rukama jsem mu sahala pod triko a vychutnávala si jeho rty. Když jsme se dostali do našeho pokoje,zamkli jsme se a padli do postele. Ihned jsem mu sundala triko a obdivovala jeho břišní svalstvo, jo, to teď chci. On mi taky sundal můj top a vlastně i všechno ostatní. Takhle jsme pokračovali dál, dokud se naše oblečení neválelo kolen nás a on už na nic nečekal.
,,Konečně jsem se dočkal.'' zašeptal mi do ucha během naléhávání a já nemohla nic víc, než souhlasit.
Ráno jsem se probudila s totální kocovinou a bolavá, jak něco. Když jsem si uvědomila, že ležím nahá v obětí nahého Kornela, hned mě to probralo. Odstrčila jsem se od něj, vylezla jsem z tý odporný postele a držela si přes sebe obmotanou peřinu.
,,Noto si děláš prdel.'' řekla jsem nahlas.
,,A doprdele.'' dodal Kornel, který právě otevřel oči.
Rychle jsem sáhla pro župan a oblékla si ho. Následně jsem svižným krokem odešla do koupelny, kde jsem si opláchla obličej.
,,Že to je jenom sen.'' zašeptala jsem si sama pro sebe.
,,Doprdele!''zařvala jsem přes celou chatu a praštila do zdi.
Najednou se ozvalo klepání na dveře a volání.
,,Zuzi,prosím pusť mě dovnitř.'' volal na mě Kornel.
Odemkla jsem dveře a nechala ho vejít do koupelny.
,,Zuzi promiň, byli jsme oba opilí, nechtěl jsem to takhle.''
,,To já taky ne, ale to už si asi poznal, chápeš, jakej je to průser? Bože! Proč se tohle děje! Napřed máma a teď tohle! Kornele to je v háji, co udělá Kryštof až se to dozví?!'' křičela jsem na něj, byla jsem vzteky bez sebe. A ten pocit na zvracení, když si uvědomím, že se mi to včera i líbilo. Pozitivní na tom je snad jen to, že jsme použili kondom.
,,Já nevím, zkusím mu to nějak vysvětlit...'' začal Kornel omluvně. Jako kdyby vysvětlení stačilo. Jsem sprostá děvka. To mu řeknu. Vždyť je to pravda.
