Můj život

Kapitola 9.

                  Co se za ten rok stalo? Nějakou dobu jsem probrečela celé noci, ale za ten školní rok jsem měla výborné známky. Se Sáb jsme hodně chodily do klubu a silvestr jsme slavili se sestrou u jednoho kámoše, se kterým jsem odešla k němu do pokoje. Šla jsem s ním jako, že ho jdu namasírovat. Položil mě na matraci na zem, protože neměl postel. A začal mě líbat. Byla jsem příjemně opilá a tak mi to nijak nevadilo, právě naopak. Měla jsem menses, takže se naštěstí moc nestalo. Chytil moji ruku a navedl ji ke svým kalhotám. A já nechala ruku zajet pod kalhoty i trenky. A opravdu ho "masírovala", jenom ne tak jak si to ti dole asi představovali. Pak nás sestra zavolala ať jdeme dolů, že kámoš utekl někam ven. Nakonec to byl hrozně nudný večer a já odešla domů. 

                Oslavila jsem sedmnácté narozeniny a přestala myslet na Adama. Začala jsem vysedávat na seznamce Lide.cz a psát si s kluky. Vždycky jsem předem napsala, že pouze psaní. Vždycky jsem k tomu měla odpor. Nedokázala jsem se sejít s někým koho jsem neznala. Tedy do doby než mi napsal jeden kluk. Psal mi strašně pesimisticky o tom jak ho nebaví život a jak měl hroznou přítelkyni. Psala jsem si s ním ve velkém. A když se mě jeden den zeptal jestli se nesejdeme, tak jsem neměla žádný problém. Jako by zábrany zmizely. První rande bylo takové zvláštní a navíc jsem zjistila, že je kuřák a to já nesnáším. Šli jsme do parku v Brně, sedli jsme si na lavičku a sledovali lidi. Bylo hrozné teplo a my se strašně potili. Pusu jsem nedostala a odjela domů. Poslal mi ještě zprávu, kterou mám stále v mobilu. "Jsem rád, že jsme se sešli." 

            A tak jsme se shodli, že bychom se měli sejít znovu. Na druhé rande jsme šli do kina. Na "Mimoni". Den před tím než jsme se sešli mu zemřel kamarád. Byl takový nevrlý a bylo mi ho líto. Ale když jsem řekla, že jsme to mohli zrušit, tak řekl, že se potřebuje odreagovat. Po kině jsme seděli na sedačkách. "Tak už mi dej pusu," žadonila jsem. Nebyl si úplně jistý, ale přiblížil se ke mně a jemně mě políbil, ale já chytila jeho hlavu a začala ho líbat. Zase se chtěl odtáhnout, ale já ho pořád držela. "Já neumím líbat," zabručel. Já věděla, že to tak není. 

            Na třetím rande jsme chodili po Olympii a Vaňkovce, protože venku pršelo. Když už měl odjíždět, tak si mě přitáhl a líbal mě. "Jak to mezi námi je? Nechodíme spolu, ale ani nejsme jenom přátelé. Takže, budeme spolu chodit?" Nervózně se zeptal a já začala přemýšlet. "Ale jo," šibalsky jsem se usmála a on mi dal další pusu. Tentokrát na rozloučenou. Ještě jsme měli další dvě rande a povedené. 

           Už jsme spolu 15 měsíců. A klape nám to skvěle. Když se něco nedaří, tak si o tom promluvíme. Neexistuje u nás, že bychom na sebe byli naštvaní déle než pár hodin. 

A aby tento díl nebyl tak krátký, rozhodla jsem se vám napsat pár historek z dětství. 

Když mi byly čtyři roky, tak jsem se houpala na dřevěné houpačce. Přišel za mnou můj brácha. Chytil moji houpačku a držel ji ve vzduchu, pak vzal lopatu a zahákl ji tak, aby ta houpačka držela nahoře a odešel. Ani netuším jak jsem se dostala dolů. 

Dveřmi, které vedli do kuchyně proletělo tolik dětí, že jsme je museli oddělat. Samozřejmě se žádný vážný úraz nestal. 

Náš kráječ na chleba má už taky spoustu záznamů v rejstříku. Mockrát běžely sestry s pořezaným palcem nad umyvadlo. 

Stěny v kuchyni jsou už také mockrát malované, protože když se sestry nudily, házely po sobě jídlo. Například převařené těstoviny a nebo rajčata. Někdy si dávaly závody kdo vypije rychleji litr mléka. 

Když jsme byli mladší, spalo nás třeba pět v jednom pokoji. Patrové postele nás, ale moc dlouho nevydrželi. Takhle sestra Anna kopala do postele nad sebou, na které ležela Ema. Kopala tak dlouho, že ta postel na ni spadla i se sestrou. Také bez zranění. My vydrželi všechno ;) :D

Vánoce jsme měli nádherné. Zpívali jsme s taťkou koledy dokud mamka nenachystala dárky a večeři. Kolem stromku bylo spoustu dárků a my se vždy skvěle bavili. Ráda na to vzpomínám. Teď už se akorát všichni hádají od rána až do doby než se jde ke stromku. Ovšem vánoce stále miluji :)

          V roce 2013 jsem letěla znovu na Kanárské ostrovy...