Zpátky na cestě (pokračování-Malí krůček od cíle)

3. ,,Bratře..já tě snad zabiju."

Konečně vydechnu.

***

,,Fajn, ale až zítra. " ,,Ne... Dnes..." odseknu. ,,Fajn tak dnes, ale až tak za půl hodinky. " ,,Proč? " udivim se. Daem mně zas políbí a zakloní mně. Prohloubí tím náš polibek. Rukou mi zajede pod sukni. Začneme se líbat.

***

Budu se oblíkat. Daem bude sladce spinkat. Nakloním se k němu a políbím ho. ,,Zlatíčko vstávej. Už musíš." Nečekaně mně stáhne pod sebe. ,,Mně se ještě nechce." Kouknu do těch jeho úžasných očí. ,,Zlato fakt musíš. " Políbí mně a pak se nakloní k mému krku kde mi udělá značku. Lehce zasténám. ,,Daem...už fakt musíš... " Lehce zasténám, protože mi rukou přejede po noze nahoru. ,,Daem...já to...myslím...vážně..." Nechá toho. ,,Fajn no. Tak já jdu." Usměju se. On mi to vrátí. Pustí mně a pomůže mi na nohy. ,,Všichni po tobě půjdou. Víš to, že? " ,,Jsem na to připravení. Nevěděl jsem, že to vezmou takhle. Kdo by to čekal?" ,,Daem, ale ono to tak vyznělo. To je teď jedno. Prostě musíš to jít vysvětlit. " Budu lehce rudá. Né, že bych ho teď hned chtěla, ale z toho, že mně tím naštval. ,,Promiň mi to Lás...Em... Lin." sklopí hlavu. Vzdechnu si. Zvednu mu jí a políbím ho. ,,Prosím přestaň s tím. Za celý rok jsem nemyslela na nic jiného než na tebe. Každý den jsem uvažovala nad tím jestli se mám vrátit, ale pokaždé mi došlo, že by si nejspíš začal dávat přednost mně a já nemohla...nemohla jsem to dopustit. Ani nemůžu. " začnou mi zas stékat slzy. ,,Já se bez tebe nevrátím." utře mi slzy. ,,To je teď jedno. Pak to vyřešíme." Půjdu ven. Daem mně chytne za ruku a otočí si mně. Vyděsím se, ale když mně sladce políbí, povolim. ,,Prosím...Lásko. Vrať se ke mně. " pošeptá. ,,Nemůžu." pošeptám mu do hrudi. Pak se odtáhnu se slzama. ,,Pojedeš za mnou. Nebude to tak nápadné." Nastoupím a připoutám se. Pak nastartuju a vyrazím. Dojedu do města. Uvidím Kael, která na mně mává. Zastavím a vystoupím. ,,Kael mám úžasnou zprávu. " řeknu hned. ,,Já vím. Jdu ho zabít. " řekne rozhodnutě. ,,Kael zadrž. Nemůžeš ho zabít. " Daem vystoupí z auta. ,,Bratře... Já tě snad zabiju." zakřičí na něj. ,,Vždyť jsi si to blbě vyložila. Myslel jsem, že to pochopíš." Přejde k nám. Hned dostane facku. Od Kael. ,,Měla jsem o tebe strach a ty tohle?" udiví se Kael. Daem si chytne tvář, která mu začíná rudnout. ,,Já, ale nepsal o tom, že se jdu zabít. Jen, že bez ní nedokážu žít." ,,Takže za to všechno drama může ona?" ukáže na mně. Daem bude váhat. ,,Ne. Ona za nic nemůže. " ,,Sám si teď řekl, že nedokážeš bez ní žít. Takže za to ona může. " Koukne na mně. ,,Kael neřeš to. Hlavní je, že se vrátil. Že se přiznal. A teď se vrátí s námi. " Him se k nám připojí. ,,Máš pravdu. On se vrátí a bude muset zapomenout." Kael Hima obejme. ,,Jdeme bratře. Máma tě chce vidět. " Kael odkráčí. S ní i Him. ,,Tak už jdi. Nechci mít další problém. " řeknu bez emocí. ,,Lin já tě miluji a bez tebe se nevrátím." ,,Budeš muset. Já nikam nejdu. Žiju noví život. Malém jsem zapomněla. Už nejsem Kaselin. Jsem...jsem..." zpanikařim. ,,Seli?" ozve se hlas. Poznám, že je to moje nejlepší kamarádka. ,,Kit.." otočím se. Ona mně hned obejme. ,,Měla jsem strach. Kde jsi byla?" Ukážu potají na Daema. ,,Já jsem byla na procházce." Ona to pochopí. ,,Tak pojď. Kluci už čekají před kinem." Zamračím se na ní. ,,Tak kvůli tomu nechceš odjed?" zeptá se Daem. ,,Ne. Nechci odjed kvůli tobě. Nechci se vrátit zpět do těch starých kolejí. " Chytnu Kit za ruku a odvedu jí k autu. ,,Ty jsi se pomátla?" ,,Promiň, ale chci ti pomoc." ,,Takhle mi nepomáháš. Zrovna kluci? Nic jiného tě nenapadlo?" ,,Ne. Stejně tam čekají. " ,,Kdo?" Udivím se. ,,No Jimin a Team." Udivím se víc. ,,To nemyslíš vážně?" Ona mi jen kývne. Nastoupím do auta a ona hned po mně. ,,Proč? " začnu vzlykat. Vím jsem moc ubrečená. ,,Co se děje? " Kit mně začne hladit po zádech. ,,Já..já.. " Vykoktám ze sebe. ,,Já jsem s ním byla." Sklonim výraz a rozbrečím se víc. ,,Jako, že to.??" naznačí Kit. Jen kývnu. ,,Do prd... To jsi to nemohla říct dřív? " ,,Nebyl čas. " syknu. ,,Tak a teď se uklidni." Pohlednu na ní. Ona mi věnuje jeden z těch svých kouzelných úsměvů. ,,Vylez z toho auta a jdi za ním. Je to láska tvého života. Musíš být s ním. " ,,Já, ale...nedokážu to." Zavzlyknu. ,,Linki jestli ho miluješ, přežiješ vše, ale jen s ním. " Začne se ve mně probouzet ta stará Kaselin. ,,Musím ho najít. Nemůžu ho pustit." Uvědomím si. ,,Tak jdi. Na co čekáš? Až naprší a uschne." Schopím se a otřu si slzy. Vylezu z auta. Daem tam už nebude stát. Začnu se všude rozhlížet. ,,Lin támhle." zavolá Kit z auta. Kouknu tím směrem a uvidím jak ho doprovází kluci pryč. Budu zas váhat. ,Musím to překonat. Nemůžu ho nechat odjed. Je to má láska. Doplňujeme se. On ví vše o mně a já zas o něm. Ale co když to zas zkazím?' Přestanu myslet a začnu poslouchat srdce. ,,Srdce mi radí, že ho nesmím opustit. " ,,Tak už jdi." řekne Kit. Rozběhnu se za nima. Budu spomalovat, protože nebudu vědět jestli to mám udělat. Otočím se na Kit, která mi bude radit, že mám jít dál. Udělám to co naznačuje. Přeběhnu rychle k autobusu. ,,Daem..." zavolám. On mně neuslyší. Bude mít sluchátka a sklopenou hlavu do mobilu. Vytáhnu rychle svůj.

Prosím. Musím s tebou mluvit.
Napíšu mu. On zvedne hlavu. Uvidí jak stojím u autobusu. Začne lehce pršet. Přejdu pod stříšku u zastávky. Daem vystoupí a půjde ke mně. ,,Co se děje? Myslel jsem, že musíš za klukama do kina." ,,To se dá odložit, ale tohle né. " Daem se udiví. ,,Co tím myslíš? " ,,Miluji tě. Bez tebe nedokážu žít. Doplňujeme se navzájem a já to asi už nevydržím. Musím se vrátit. Pokavaď mně stále chceš? " ,,Já... Heleď Lin nebo Seli, já to takhle nezvládám. Je tedy konec." Daem se otočí a nastoupí.