kapitola 2.-Zpráva

54 5 3
                                    

Nejdřiv jsem přemýšlela co s tím vším mám dělat, ale pak jsem spíš začala přemýšlet o mé tetě...
Co vlastně byla zač? Proč jí zavřeli do té léčebny? Byla blázen? A jakto že se stala ředitelkou?
Takovéhle otázky mi furt vrtaly hlavou... Pak mi ale cinkl telefon...

Marry Postnová: Ahoj Emily

POSTNOVÁ!? Tak se jmenovala moje máma za svobodna

Emilyy: Kdo jste?

Čekala jsem asi 15 min. co odepíše ale nic nenapsala

Samozdřejmě jsem všechno napsala Ádě

Emilyy:Áďo!Napsala mi Marry Postnová!

Áďinka:No a?!

Emilyy:Tak se jmenovala moje máma než si vzala tátu.Takže tak se jmenovala její rodina.Takže i její sestra.

Áďinka:Třeba to byla druhá sestra

Emilyy:Její jediná sestra kterou kdy měla byla ta co umřela!

Áďinka:Třeba to je jen ňákej vtip od kluků ze třídy

Emilyy:Áďo,když jsem jí neznala já tak jak by jí mohli znát kluci ze třídy?!PŘEMÝŠLEJ!!

Áďinka:No jó vlastně :D A co ti vůbec napsala?

Emilyy: Ahoj Emilyy. Já jsem jí odepsala:Kdo jste? Ale neodepsala

Áďinka:A přečetla si to?

Emilyy:jj

Áďinka: a přes co ti psala?

Emilyy:Přes fb (mess)

Áďinka:Kouknu na její profil

Emilyy: Ok já taky

Áďinka:Žádný takový profil tu neni

Emilyy: Ale je.Má tam obrázek ňákýho starýho domu,asi to nemáš aktualizovaný

Áďinka:Asi né no.A řekla si o tom mámě?

Emilyy:Zatím ne, ale chci se jí zeptat jak se jmenovala moje teta.A jestli Marry tak se snad zbláznim.

Áďinka:Tak se jí jdi zeptat a pak mi to napiš

Emilyy:Ok

E:Mami jak se jmenovala moje teta

M:Proč se ptáš?

E:Jen tak, chtěla jsem to vědět

M:Maryy Postnová

E:A H A DDIÍKKYY

Jako by se mi zastavilo srdce.Byla jsem si jistá že to nebyla náhoda a hned jsem zavolala Ádě a se slzama sem jí všechno řekla.
Áďa mě uklidňovala a říkala že to byla náhoda, ale já sem si stála za svým.Po ňáké chvíli jsem se uklidnila a řekla Ádě že si půjdu na chvíli lehnout a v 18:00 vyrazím k ní...Típla jsem hovor a lehla si do postela.Pomalu jsem zavírala oči, ale najednou mi cinkl mobil.Nejdřív sem si myslela že to byla Áďa že mi něco zapoměla říct, ale Áďa to nebyla...




Asylum Kde žijí příběhy. Začni objevovat