Stiles seděl u psacího stolu a koukal na svůj rozepsaný email. „Drahý Migueli..." na nic víc se nezmohl. Věděl, že dnes je pátek, tudíž i den, kdy píše svoje zážitky Derekovi, kterého oslovuje Migueli. Začal s tím Derek, když mu pár týdnů po jeho rozhodnutí se do Beacon Hills už nevrátit popřál k narozeninám právě prostřednictvím emailu pod jménem Miguel Juarez. Tohle jméno mu Stiles kdysi vymyslel a tvrdil, že je Derek jeho bratranec. Derek mu na jeho maily nikdy neodpovídal, ale Stiles mu je posílal dál. Ani nevěděl, proč to vlastně dělá, možná kvůli tomu pocitu, že s Derekem alespoň nějak komunikuje. Jenže tentokrát se nezmohl na žádné další slovo, prostě to nešlo. Dokonce i po té velké hádce s Lydií mu vše dokázal napsat, tehdy mu to pomohlo. Ale tentokrát to bylo jiné. Tentokrát ho zradil jeho vlastní otec a on na něj byl pořádně naštvaný. Najednou mu zazvonil mobil, volal mu Scott. „Stilesi, máme stopu lovců, přijeď k Argentovi." Vychrlil na něj Scott.
„Jo jasně hned sem tam." Řekl stroze Stiles.
...
Stiles dojel k Argentovi do bytu, kde už na něj čekal Scott s Argentem a Malii. Všichni ho jen letmo pozdravili a Argent hned začal vykládat veškeré informace a plány, co podniknou. Věděli o jedné staré tovární budově, kam se lovci uchýlili. Dohodli se, že pro jistotu zavolají na pomoc i šerifa a Parrishe. Scott si všiml, že při zmínce jeho otce se Stiles zatvářil kysele. Odvedl proto Stilese do vedlejší místnosti. „Stilesi, co je s tebou?" zeptal se ho Scott. „To tě pořád trápí to s tím dítětem?"
„Jo, pořád mě to žere, Scotte." Odpověděl mu Stiles naštvaně.
Scott ho soustrastně poplácal po rameni. „Stilesi chápu, že to pro tebe musí bejt těžký, ale to je i pro tvýho tátu." Snažil se mu domluvit.
Stiles se na něj podezřívavě podíval. „Scotte, copak to nechápeš? On jí podvedl, on podvedl mámu." Řekl vztekle.
„Já o tom vím." Řekl Scott polohlasem. „Věděl jsem to už od tý doby, co se Tess vrátila do Beacon Hills." Řekl a s napětím čekal na přítelovu reakci.
Stiles ho popadl za límec trička a přitlačil ho ke zdi. Scott se nepokoušel ani bránit, věděl, že Stilese teď pohání vztek. „Tys to věděl?! A proč si mi to do hajzlu neřekl?!" ječel na něj.
„Protože jsem mu slíbil, že ti to neřeknu. A popravdě, nebyl k tomu důvod. Ani šerif nevěděl, že s ním byla Tess těhotná." Řekl mu klidně Scott.
Stiles povolil Scotta ze svého sevření a zničeně se posadil na pohovku. „A jak si na to vlastně přišel? Na to, že s ní spal?" zeptal se tlumeně.
„Když se objevila, vycítil jsem z šerifa nějaký druh nervozity z její přítomnosti a tak jsem se ho zeptal, co se s ním děje. Nakonec mi to po pár skleničkách celý vyklopil." Řekl mu Scott pravdu.
„Ale proč mámu podvedl?" zeptal se Stiles zoufale.
„Na to by ses měl zeptat jeho, Stilesi." Odpověděl mu Scott. Stiles jen naštvaně oddychoval. „Už bychom asi měli jít, musíme přece nějak zastavit ty lovce." Pobídl ho Scott a Stiles se neochotně zvedl.
...
Všichni čtyři dojeli na místo, kde už čekal šerif s Parrishem. Jakmile šerif uviděl Stilese podíval se na něj s lítostí v očích a chtěl mu něco říct. Chtěl to nějak napravit, jelikož se s ním Stiles už pár dní nebavil. Jenže Scott ho zadržel. „Dejte mu čas." Řekl mu.
„Jenže..." začal šerif.
„Já vím, šerife, ale on potřebuje čas, než se přes to dostane. Pak mu to budete moct celý vysvětlit. A pokud jde o tu věc, o které jsme se bavili včera, nemyslím, že je na to připravený." Řekl mu Scott posmutněle.
Šerif jen svěsil hlavu a hlasitě vzdychl. „Co mám sakra dělat?" zeptal se šerif zoufale.
„Právě teď nám musíte pomoc chytit ty lovce. A ten zbytek vyřešíme, až bude vhodná příležitost." Scott zněl rozumně, ale ani on sám nevěděl, co je správné teď udělat. Ale šerifa nějak uklidnit musel.
Poté už přišlo na samotné chytání lovců. Argent všem rozdal jasné úkoly a šli na věc. Parrish s šerifem šli předem, Argent s Malií zadem a Scott se Stilesem s baseballovou pálkou to jistili u postranního východu. Po chvíli nahánění se jim podařilo dva lovce obklíčit. Parrish a šerif je spoutali, donutili je kleknout si na kolena a Argent se ujal výslechu. „Co tady pohledáváte?" začal Argent s vyptáváním a nahodil drsný výraz ve tváři.
„Jen tak se projíždíme a kocháme se krajinou." Řekl sakrasticky mladý lovec se světlými vlasy a světle modrýma průhlednýma očima.
Jeho odpověď Argenta naštvala a vrazil mu facku na levou tvář, až mladík pohnul hlavou doprava. „Tak hele, nepřišel jsem si s váma pokecat nad kafíčkem, jasný? Chci vědět, proč vraždíte vlkodlaky v okolí. Slyšel jsem o legendě o staré alfě, která měla být už dávno mrtvá, ale nějakým zázrakem přežila. Tak co je na tom pravdy?"
„Nebudeme se vybavovat s lovcem, co se kamarádíčkuje s těma netvorama." Procedil mezi zuby drzý mladík, který před chvíli schytal facku.
„Jenže já na rozdíl od vás ctím kodex lovců a ctil jsem ho ještě předtím, než jsem poznal Scotta a ostatní." Řekl Argent drsným tónem a zadíval se mladému lovci do očí. Pak se podíval na lovce vedle něj, byl to chlapec, který vypadal, že snad ještě nemá ani řidičák. Byl docela podobný prvnímu lovci, nejspíš to byli bratři. „A co ty chlapče, ty nám to nechceš vysvětlit?" promluvil k němu jemnějším hlasem.
Chlapec se třásl strachem a přerývaně dýchal. Scottovi mu ho bylo líto a opatrně si k němu přiklekl. „Neboj se, neublížím ti ani oni. My jenom chceme vědět, proč to děláte, proč zabíjíte tolik vlkodlaků? Jestli proto máte dobrý důvod, chceme ho znát. Potřebujeme vědět, jestli nehrozí nebezpečí i lidem z Beacon Hills. Jestli ti vlkodlaci nějak můžou ohrozit nevinné lidi, pomůžeme vám je zastavit." Řekl Scott klidným hlasem.
Chlapec se nepřestával třást a zvedl oči ke Scottovi. „My jenom hledáme vlka s fialovýma očima." Pronesl tiše chlapec.
„Co? Vlk s fialovýma očima? Co to má jako bejt?" ptal se zmateně Stiles a pohledem sklouzl na Argenta jako i všichni ostatní.
„Proč na mě všichni tak civíte? Netuším, o čem to mluví, nikdy jsem neslyšel, že by měl nějaký vlk fialové oči." Řekl Argent nabručeně.
„Řekni nám víc o tom vlkovi." Požádal Scott chlapce.
„Existuje legenda..." začal chlapec po chvíli váhání. „o vlkovi s fialovýma očima. Prý má obrovskou moc a je velmi vzácný. Jeho barva očí je způsobená oběťmi."
„Oběťmi?" zeptá se udiveně šerif.
„Ano, oběťmi. O staré alfě jste asi už slyšeli. Příběh o tom, jak se celá její smečka obětovala na její záchranu. Jenže oni se neobětovali proto, aby zachránili život jejich alfě, ale pro její nenarozené dítě." Vyprávěl chlapec dál.
„Počkat, ta alfa byla těhotná?" zeptala se Malia.
„Údajně ano, s tím lovcem. On patřil k nám. Jenže díky téhle oběti se to dítě, které alfa porodila, mohlo stát vlkem s fialovýma očima. Ta alfa totiž taky zemřela, lovci jí dostali asi rok po vyvraždění její smečky a to už jejich moc neměla. Vlastně už nebyla ani alfou, svou moc nejspíš taky předala dítěti."
