7.

36 1 1
                                    

Dalšího dne ráno jsem vstávala brzo abych stihla všechny domácí práce a měla čas na tréning. Abych byla upřímná umývat okna v sedmém patře není nic příjemného a to nemluvě o tom když vám vypadne hadr z ruky a vy jdete tu štreku dolů s tím že, když tam dojdete tak příjdete na to že ji už někdo ukradl. Opravdu super. Poté jsem vysávala, utírala prach a tak dále.

Samozřejmě že když jsem pomáhala vařit tak jsem jako vždy dělala vše špatně. Neříkám že mi to de, ale přece vím jak nakrájet cibuli. No a v neposlední řadě se to dá vždy strávit.

Po obědě jsem dělala školu a počítala každou minutu do dvou hodin.

tři,..dva,...jedna ,,Mami. Už jsou dvě hodiny. Mohu jít ven?,, Prosííííím.

,,Ano, ale přesně ve čtyři budeš doma.,, Ozvalo se z obýváku.

,,Děkuji.,, Popadla jsem tašku a zmizela v rušných ulicích New Yorku. 

Když jsem došla k tunelu Leo už tam stál a to byste nevěřili neměl masku. ,,Ahoj.,, Pozdravila jsem ho. 

,,Ahoj. Zopakujeme včerejší tréning?,, Zeptal se posměvačně. Moc dobře asi věděl že ten tréning byl pro moji maličkost teror a to doslova.

Proto se na něj usměji a odpovím. ,,Ani ne. Děkuji za nabídku.,,

,,Tak nic no. Do tělocvičny poběžíme. Jasné?,, Prohlásil se a rozběhl se do tunel. Poslušně jsem běžela za ním.

Když jsme doběhli na konec tunelu v "bunkru" bylo strašně moc osob. Rychle jsem doběhla Lea a zeptala se. ,,Před tím tu tolik lidí nebylo. Proč?,,

,,Jasně že ne. Kvůli tobě tu byl klid, aby ses nezdejchla.,, Na malí moment jsem se zastavila, ale hned nato jsem zase doháněla Lea, který se mi zrovna ztrácel v davu jakýchsi...agentů? Pozdě ztratila jsem ho. Po tomto zjištění sem se rozhodla aspoň najít dveře s číslem 159. Neúspěšně. Přitom všem se mi povedlo vrazit do muže, který byl natolik zdatný že místo toho, abych ho povalila já tak on povalil mě. Opravdu super. 

,,Pardon.,, Začala jsem se omlouvat potutelně se usmívajícímu chlapovi na de mnou.

,,Co tady dělá taková myška jako jsi ty?,, Prohlásil a postavil mě na nohy.

,,Omlouvám se, ale do myšky mám daleko.,, Odvětila jsem a začala se rozhlížet okolo.

,,Opravdu? A co tu hledáš?,, Opravdu jsem mu byla k smíchu.

Po tomto zjištění jsem se napřímila a pevným hlasem jsem se zeptala. ,,Ukázal by jste mi místnost číslo 159.?,,

,,Zajisté.,, odvětila a vedl mě chodbami až do místnosti č. 159

Celou dobu nepromluvil až do doby dokud jsme nevešli do místnosti. ,,Leonardo tady ti vedu jakési pískle.,,

,,Já nejsem pískle!,, Procedila jsem skrz zuby a zavřela dveře.

,,Dík Arture. Ragno jdeme trénovat.,, Leo byl dost rozladěn a to se mi nelíbilo.

,,Tak Ragna jo.,, Bohové vy to slyšíte já to nepřežiji.

,,No a co. Je něco špatného na mém jméně?,, 

,,Ne. Jen tak.,, A odešel.

,,Braň se.,, Zařval Leo a začali jsme se prát.

Nečekaně vyhrál on, ale tentokrát mě poté svázal a začal topit. Hluboký nádech a zase pod hladin. Proč to dělá? 

Nakonec toho nechal. ,,K čemu to bylo dobré?,, celou tu dobu mě to zajímalo.

,,Když tě někdo chytí budou tě mučit. No já tě také naučím potlačit bolest. A vždy si pamatuj že tě nechtějí zabít, protože by tě pak už nemohli použít.,, Zírala jsem na měj jako tele a pak si všimla času 15:45. Sakra. ,,Promiň, ale už musím.,, Vzala jsem si věci a spakovala se pryč. Ale kdo to tu nezná a zapomněl nato JÁ. Takže jsem stejně musela najít někoho kdo by měl tu odvahu ně odvést k tunelu.

Domů jsem dorazila přesně a poté se musela učit i se svoji sestrou.

Večer jsem měla volno a tak jsem si na střeše malovala západ slunce. Nohy mi vyseli dolů ze římsy na které jsem seděl. Moc ráda jsem tu sedávala bylo tu hezky. Hloubka pode mnou a hučení aut bylo svým způsobem uklidňující.

 Hloubka pode mnou a hučení aut bylo svým způsobem uklidňující

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Mé rozjímání vyrušilo volání mé matky. Otráveně jsem se zvedla a šla domů. 

,,Běž se vykoupat a spát. Žádné odmlouvání prostě to udělej.,,

Nic jsem nato neřekla prostě jsem se otočila a šla udělat co mi řekli. Než jsem šla do postele přišla jsem ještě popřát dobrou noc. Došla jsem do obýváku a dala táťovi pusu. ,,Dobrou noc.,, 

A odešla jsem spát. 

Život s našeptávačemKde žijí příběhy. Začni objevovat