V.

536 14 4
                                    

Otevřu oči a hned spatřím spícího Kylea.
Je tak roztomilý a nevinny, když spí. Musím se nad tím hrozně moc usmát.

Vstanu, výjdu do kuchyně, kde si udělám jídlo a kafe.

Tak moment! Teď přeci můžu utéct! Teď je moje příležitost! A tak na nic nečekám a nenápadně se vytratím k dveřím.

Saka jsou zamčené! Bouchnu do nich a otočím se zpět.

V tu chvíli si všimnu Kylea. Vypadal rozespale a naštvaně. Nahánělo mi to hrůzu. Najednou jsem litovala svého pokusu o útěk..

"Děláš si ze mě prdel?!" Zařval.

V tu chvíli se mi nahrnuly slzy do očí. Byl tak rozrušený, až mě pohled na něj bolel. Byl zklamanej.

"Já ti věřil! Myslel jsem, že sis začala na nás zvykat a že se ti tu líbi!" Byl úplně naštanej a já jen začala neskutečně moc brečet.
"Prosim.. Prosim, neřvi na mě.. Omlouvám se.. Já.." Hlas se mi zlomil.

"Jsi všechno co chci!!! Jsi všechno
co mám, takže kurwa nikam nepůjdeš!"

Bylo mi to hrozně moc líto, ne toho, že po mně řve, ale protože jsem zradila jeho důvěru.

Bylo mi to hrozně moc líto, ne toho, že po mně řve, ale protože jsem zradila jeho důvěru

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

"Slibuju, že už nikdy nepokusím utéct. Prosím jen už se na mě nezlob.." Zafňukala jsem.

On se uklidnil a přistoupil ke mně blíž.
"Dobře zlato.." Usmál se a já mu úsměv opětovala.

"Prosím zůstaň.. Potřebuju tě.." Jak tyhle slova dořekl, všimla jsem si, že brečí. Bylo mi z toho ještě víc do breku.

 Bylo mi z toho ještě víc do breku

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

"Taky tě potřebuju.." A pořádně jsem ho objala.

"Ani nevší, jak jsi úžasná.. Neskutečně moc si vážím toho, že tu se mnou jsi.. Že si neutekla.. I když si teď neměla šanci.. Mohla si se o to i večer pokusit, ale neudělala jsi to.." Trochu se pousmál.

Utřela jsem mu slzy. "Pravda je taková, že jsem nechtěla.. Bylo mi s tebou neskutečně moc dobře a sakra prostě jsem chtěla být s tebou.."

Zářivě se na mě usměje a pohladí.

Najednou se mi zadívá hluboko do očí a já ten pohled opětuju. Chvíli se na sebe jen tak díváme a až po chvilce si všimnu, že jsem u sebe moc a to opravdu moc blízko. Cítím jeho teplý dech. Najednou nemůžu dýchat a mám pocit, že asi omdlím. Ještě, že mě držel, jinak bych spadla.

Jeho rty se přitiskly na ty mé.

Nachvilku se odtáhl a pohladil mě po tváři, já se usmála a chytla ho za ruku.

Poté jsem si ho odedla zpátky do ložnice, kde jsem se začali vášnivě líbat. Skončili jsem na posteli a nepřestávali jsem. Až po chvilce jsem se od sebe odtáhli, a usmívali se na sebe jak dva blázni.

 Až po chvilce jsem se od sebe odtáhli, a usmívali se na sebe jak dva blázni

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
I'm in love with my kidnapperKde žijí příběhy. Začni objevovat