Nemocnice...

151 7 0
                                    

Ráno

Vzbudila jsem se vedle Martina. Celkem hezky ráno. Jak zjistil že se na něj dívam, tak mě chytnul dal mi pusu a přitulil se ke mě a řekl : Ještě chvíli jo ? Kerulko. Jak ja to nenávidím když mi tak někdo říká .Zvedla jsem se a šla jsem do kuchyně si udělat něco k snídani udělala jsem pár lívanců které jsem vzala a s javorovým sirupem a donesla je do ložnice kde spal Martin. Vůně lívanců ho hned probudila a sedl si a já to dala na něj pak jsem si lehla za ním a Snědli jsme si společně lívance pak jsme se oblékli a šli jsme na nákupy u toho mi psal pořád Vadim a mě to úplně štvalo byly to zprávy jakože promiň byl to prank a promiň nemůžu za to a takhle a já jsem mu na to neodpověděla jenom jsem byla s Martinem potom jsme se najedli v jedné čínské restauraci a pomalé šli domů Doma jsem si udělala kafe a udělá jsem Martinovi a koukali jsme na American Story Horror jak jsem se na to koukali tak jsem pomale malem usnula. Potom jsme šli na návštěvu za kovym.To by byl hodně malej a my jsme se vlastně seznámili a bylo to celkem dobré Hezký a pak jsem se vrátili a já se koukám na YouTube a na ty sociální sítě který teďka jsou in Viděla jsem na YouTube video od vadima kdy video s tím prachem a ono to fakt byla pravda že to bylo jenom Prank. Hned jsem mu zavolala a on mi to hned zvedl začal  rozhovor

Vadim: Ano ? Řekl sklesle
Kerol: už vím jak to bylo.. Tady Kerol.
Vadim: zlato.. nevěděl jsem že to vezmeš tak špatně, hrozně se ti omlouvám.Byla to blbost..
Kerol: Odpouštím ti.. kde jsi ?
Vadim: u MenTa.
Kerol: Zachvili jsem tam Miluju tě
Vadim: já tebe lásko.

Martinovi jsem řekla že musim za Vadimem.. Ten mě za ním odvezl a já utíkala po schodech a uviděla ho ve dveřích.Stál tam s otevřenou náručí. Hned jsem na něj skočila a pořadně jsem ho obejmula. Pořad mě držel a nechtěl pustit , což jsem byla i ráda. Potom jsem mu dala pusu a začali jsme se líbat. Líbali jsme se a já si přála aby tohle nikdy neskončilo. Jen že pak přišel MenT. Odkašlal si a řekl : Promiň te že vyrušuju ale Vadime dotočime to video ?. Vadim: jojo jdeme na to Kerol budeš se dívat ?
Kerol: Nene počkám na tebe doma. Ahoj Honzo. Řekla jsem a odešla.
Jela jsem šalinou až na hlavní centrum Prahy a pak čekala na autobus. Jen že jak jsem seděla tak si za mnou přisedl podivny muž. Hned jsem vytáčela Vadima ale on mi telefon sebral a hodil ho na zem.Potom vzal nůž a ten mi bodl do hrudníku. Pocítila jsem takové hrozné teplo po celém těle a spadla jsem na zem a dál nic nevím.

Na pokoji.

Ležela jsem nejspíš v komatu. Vůbec jsem nevěděla co je za den a kolik je hodin.. prostě nic. Někdo přišel chytnul mi ruku a začal potichoučku plakat. Poznala jsem že to je Vadim. Ten jeho pláč poznám.Chvíli tam semnou seděl a já se chtêla probudit ale prostě to nešlo , jen jsem slyšela to otravné pípání přístrojů.Za nedlouho přišel doktor s dvěma sestřičkami.
Vadim: Doktore.. jak to s ní vypadá ?
Doktor: Abych vám řekl upřímně pane Tkačenko tak máme 30% na to věřit jí že se probere. Takhle už je týden pokud se do dvou dnů neprobudí tak ji odpojíme. Víc času tomu dát nemužeme.
Vadim: Mužu tomu nějak pomoci aby se probudila ?
Doktor: Ona vás slyší.. Pořad tu s námi je. Mluvte na ni , bude jí to dodávat i energii.. snad se s toho komatu probudí.
Vadim: Dobře..
Doktor odešel a já začala poslouchat Vadima.Strašně moc jsem mu chtěla dát najevo že tu jsem že ho slyšim a podařilo se. Stiskla jsem mu jeho ruku kterou mě držel a pomalinku otevírala oči.
Vadim: Zlato ?
Kerol: kde to jsem lasko ?
Vadim: jsi v nemocnici.. někdo tě bodl nožem do hrudníku.
Kerol: Jsem tak rada že jsem to přežila a že tu jsi.
Vadim: já taky. 

Vadim mi dal pusu a zavolal doktora.

Doktor: Jee slečno Sminrsová děláte nám radost , jen tak dál.
Vadim:Teď už není v ohrožení života , pane doktore ?
Doktor: Neni , za tyden ji pustime do domací péče.
Teď ještě dostanete slečno kapačky a hlavně jêště spěte pro další energii.
Vadim: Dohlídnu na to.

Doktor odešel a my dva si až do večera povídali. Pak už se mi pomale zavírali oči , tak mě Vadim hladil po ruce a já po chvilce usnula.

Pohled Vadima
Kerol se probudila což je vážně super. Povidali jsme si až do večera a Kerol potom usnula. Já si vzal svých pár věcí a taky odešel se domů vyspát.

Ráno jsem vstal v 8hodin a utíkal koupit do květinářství růže. Když jsem je měl koupene tak jsem utíkal na pokoj za Kerol jenže...

Tak toto je vše.. jak se vam libi toto pokračovánì ? Těšite se na dalši ?
Doufam že vam nevadi že vás tolik napinam.. ale... boužel. Mam nachystany další díly..  kdy mám vydat dalši ?

900 slov 😊😊😊😊

Vadimova chůva ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat