Sjednocení legend • Avengers [2] ✓

46.

*Natasha*

Armáda. Tohle napadlo New York někdy ve čtyři ráno a ve městě se strhla panika. Ještě předtím za námi na základně byl Reed a Ben s tím, že mají něco, by vrátilo ostatním schopnosti. Když nastala invaze, vydali jsme se do boje. Spolu i s Thorem a Visionem. Thor byl opět hoden a Vision dostal to sérum jako ostatní, takže se opět vzpamatoval.

Po městě běhali nějací roboti. Uprostřed nich byl Doctor Doom, takže je Clint začal nazývat jednoduše: Doomboti. Pěkné, ne? Dneska už nic chytřejšího vymyslet ani nejde. Žádné zprávy od Starka nebyly, i když jsme o jejich výjezdu věděli.

Odstřelím dalšího doombota. Dobře Starka vyřeším pak, nechci tu chcípnout. Skoro to tak nevypadá ale pomalu jejich armáda slábne a to nás žene dopředu a máme proč bojovat.

„Clinte, prostor kolem Central Parku, jak to tam vypadá?" křikla jsem do komunikátoru a uhýbala před elektřinou, co stoupala z robotů. Další dva jsem sestřelila a kontrolovala si záda. Ta mi jistila Wanda, která na doomboty házela různý věci. Občas se kolem objevila stříbřitá mlha a vzala s sebou pár nepřátel.

„Zatím je to v pohodě," chvíli se odmlčel. „Kontaktoval nás SHIELD, že si vezme na starost část Time Square," odpověděl a pak začal pokřikovat na svůj tým. Ten můj se skládal z dvojčat, Falcona a Zaca. Spidey byl kdesi ve městě, Vision a Thor dělali spolu a Mistr Fantastic s Thingem byli taky někde. Snad zbytek dorazí.

„Vidím Avengejet! Letí směrem k New Yorské nemocnici," řekl Peter do komunikátoru a opravdu. Těsně nad hlavami nám proletěl jeden z našich letounů. Konkrétně ten, co byl v Malibu.

„Dva zraněný. Kapitán a Iron Man!" ozvalo se odjinud. Spíš od Richardse, který se jedním natáhnutím jako guma dostal s Thingem do středu náměstí v NY. Dorazili i ostatní a stále bojovali se svými. Hulk trhal jak rukama, tak i obřími ústy. Vydával hlasité hrozivé zvuky, čímž se pokoušel nepřátele přinutit k útěku.

Fajn asi jsme to s tím ubýváním zakřikli. Začali přibíhat další. Nevíme odkud, ale bylo jich víc. Wanda je s mlhou roztrhávala vejpůl, Pietro taky, Spidey je připoutával pavučinou k zemi, čímž nám dával šanci je sestřelit.

*Cadence*

„Musí ihned na sál! Střepy se mu do srdce můžou dostat okamžitě!" křikl Rhodey přes celou halu nemocnice, když tam s Johnnym dovlékli tátu. Toho si převzali doktoři, položili ho na pojízdné lůžko a odváželi ho pryč.

Steve se začal vzpamatovávat, ale stále byl ještě trochu mimo. Toho si vzali na vedlejší ošetřovnu a tam se mu provizorně sešitou ránu postarali. Já se Sue, Johnnym, Rhodeym a Buckym jsme čekali v čekárně.

Dostali jsme již zprávy o tom, že bylo napadeno město a vozí sem každou chvíli lidi s popálením. Sue o pár chvil později zapnula i televizi a tam celý teror byl vidět. Všude vyděšeně pobíhali lidi a unikali před roboty. Mezi nimi byli i Avengers, kteří se je pokoušeli odrovnat v užším kruhu ve středu NY. Byli jsme z toho všichni zmatení. Chtěli jsme jít pomoct, ale zároveň vyčkat, jak dopadne Tony.

Toho si odvezli na operaci. Rozhodlo se pro okamžité odebrání reaktoru a umožnit mu žít bez něj. Byla to ta nejlepší možnost, protože mu reaktor už akorát překážel. K tomu odebrání mohlo dojít už před půl rokem, ale pořád to odkládal. Teď to za něj vyřešil nevědomě Steve a musel do nemocnice nedobrovolně.

„Nějaký nápad, co dělat?" zeptal se Johnny a nikdo nereagoval. Bucky měl svěšenou hlavu a díval se prostě někam. Já byla zabořená v křesle a nevnímala okolí. Možná tak sluchem občas zaznamenala další přijíždějící sanitky. Rhodey se zvedl nervně z křesla vedle Sue a začal přecházet různě po čekárně. Sue ho pouze tiše pozorovala.