,,Donesla jsem ti tvůj nůž." Vyndala jsem ho z kapsy a chtěla ho podat Jeromovi, ale on mě zastavil.
,,Nedonesl jsem ti ho do toho auta abys mi ho zase vracela. Nech si ho." Řekl a lhostejně pokrčil rameny jako by mi právě nedával jeho nejoblíbenější nůž ,,Navíc, budeš ho teď nejspíš potřebovat. " Řekl a spojil naše rty. Odtrhla jsem se od něj o rozběhla se do temných ulic Gothamu.
Kdybych tak tehdy věděla že to byl náš poslední polibek.
........ O dva měsíce později
,,Zdravíčko Angeline." Zaslechla jsem za sebou povědomí hlas a hned na to troubení auta. Otočila jsem se za hlasem a celá promáčená od deště došla k autu z jehož otevřeného okna vykukoval Victor. Než jsem cokoliv stihla říct tak mi naznačil rukou at jdu dovnitř a zatáhl černé okno skrz které nebylo vidět dovnitř. Obešla jsem auto přižemž jsem típla nedokouřenou cigaretu a nasedla na místo spolujezdce. Byla mi hrozná zima čehož si Victor nejspíš všiml a zapnul vyhřívaní na ještě vyšší teplotu. Aby taky ne když jsem byla celá promáčená od deště. Tuhle část Gothamu jsem moc dobře neznala ale po tom co Jerome zemřel, často se toulám po ulicích jako je tahle, protože můj otec ani většina lidí s normálním uvažováním by na takové místo nevstoupilo.
,,Tvůj otec tě hledá Angeline. Pan Falcone s tebou potřebuje o něčem důležitém mluvit. Kde jsi zase celou dobu byla? A ani na to nemysli." Řekl a rozjel se do ulic Gothamu. Jestli jsem si někdy myslela že Jerome je nezodpovědný řidič, tak o proti tomu jak řídil Victor to nic nebylo. Podíval se na mě tím pohledem že jestli si zapálím další cigaretu tak vystupuji takže jsem cigaretu schovala zpět do balíčku a dál ho nevnímala. Poslední dobou jsem kouřila čím dál tím víc ale přece jenom byla to jedna z věcí která mi ho pořád připomínala.
,,Ztratila jsem se." Zasmála jsem se. Victor se na mě zkoumavě podíval jako by mi nevěřil ale na konec se usmál a věnoval se řízení. Bylo mi jasné že ví kde jsem celé noci ale byla jsem ráda že se rozhodl to neřešit. Všem bylo jasné že chodím k němu. Za těch pár měsíců co žiju s mým otcem, dalo by se říct že jsme se spřátelili. Victor sice pracoval pro mého otce a skutečně by se dalo diskutovat jestli je úplně psychicky zdraví, ale přece jenom znám i větší blázny, navíc stejně jako měl Jerome i on má své světlé stránky.
,,Ve tvém pokoji už na tebe čekají služebné." Řekl Victor před tím než mi otevřel dveře abych mohla vystoupit, a poté znovu nastartoval a odjel. Rozešla jsem se k bráně před kterou stáli dva muži kteří pracují pro mého otce, přeměnili si mě pohledem a hned jak mě poznali otevřeli bránu a nechali vejít. Odemkla jsem si vchodové dveře a vyběhla po schodech do mého pokoje. V pokoji na mě čekali služebné přesně tak jak Victor říkal. Hned jak jsem vešla mě jedna z nich posadila na židli a žačala s úpravami. Nanášela na mě make-up mezi tím co druhá služebná se prohrabovala šatnou plnou šatů. Když byl můj make-up hotový, poslali mě do šatny kde jsem si měla obléct šaty které mi vybrali.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Přivraná jsem vyšla z šatny a šla směrem ke vchodovým dveřím kde na mě už čekal Victor. Otevřel mi dveře a v tichosti jsme bok po boku došli k jeho autu. Za celou cestu která trvala nanejvýš deset minut jsme ani jeden nepromluvili. Až do chvíle než Victor zaparkoval před obrovskou budovou.
,,Pan Falcone čeká v hale." Řekl chladně a v rukou sevřel volant. Poté vystoupil a obešel auto aby mi otevřel dveře, podal mi ruku aby mi pomohl vystoupit a podíval se na mě svým chladným pohledem bez špetky citu. Tiše jsem poděkovala a rozešla se k budově.
Ve dveřích stáli dva vysocí muži kteří mi jen kývli hlavou na pozdrav a nechali mě vejít. Prošla jsem kolem nich dovnitř a rozhlédla se kolem sebe jestli neuvidím mého otce nebo někoho koho bych znala. Procházela jsem místnosti plnou lidí až si mě všiml jeden z mužů mého otce, nejprve se na mě zkoumavě podíval a poté poklepal na rameno muži vedle něj. Muž se otočil a podle jeho ostrých rysů jsem hned poznala mého otce. Pomalým krokem jsem k nim došla a otec mě hned chytil za ruku a táhl neznámo kam.
Zastavili jsme se před prostřeným stolem u kterého sedělo několik postarších můžu které jsem neznala. Sedla jsem si vedle mého otce a až když jsem se rozhlédla kolem sebe všimla jsem si někoho mě moc známého. Byla jsem rozhodnutá vstát od stolu a bez vysvětlení odejít ale přerušil mě můj otec.
,,Konečně když jsme se tu všichni sešli, bych ti Angeline chtěl představit tvého snoubence."
..............
Omlouvám se že dlouho nebyla kapitola ale teď se budu snažit vydávat trochu pravidelně. Poslední měsíce mi vůbec nešlo psát a tak se mi do toho ani nechtělo. Beautiful Lies je skoro u konce ale už chystám pokračování takže se máte na co těšit.
