2.

1.3K 111 14
                                    

Když jsem vkročil do třídy, několik hlav se na mě zvědavě otočilo a věnovalo mi překvapené pohledy. Spousta mě ignorovala. Asi to tak bude lepší, pomyslel jsem si.

Posadil jsem se vedle nějakýho kluka, co zrovna četl mangu. Všiml jsem si hlavní postavy Luffyho, tak jsem se pokusil zakonverzovat. ,, Ty máš rád One Piece? ". Podíval se na mě, jako by mě chtěl zavraždit. Asi jsem ho vyrušil.

Dál jsem se rozhlížel po třídě a po spolužácích. Kdybych byl na holky, tak si tu určitě vyberu, ale je to naopak. Nikdo z kluků tu neměl nijakou zvláštní barvu vlasů. To mě zklamalo. Výběr bude náročný. Mám spíš rád odvázanější kluky, co se nebojí změny, ale nejsou to žádní grázlové.

Najednou mé oči zavadili o skupinku kluků, která na mě mávala. Postavil jsem se a vydal směrem k nim. Když jsem k nim došel, kluk co seděl na lavici mi skočil na záda a do ucha se mi smál. Všichni propukli ve smích a já se k nim přidal. Nakonec ze mě slezl a postavil se přede mě. Jeho tmavě hnědé oči zářily radostí.,, Ahoj, já jsem Seonjun. Nechtěl by ses k nám přidat? V poslední době se k nám nikdo normální nepřestěhoval. " Všichni vypadali tak šťastně, mile a upřímně. Jen jsem s radostí kývl a na pár minut k nim přisedl.

( Představte si Seonjuna jako Marka z nct 127 ok??😅😅 )

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

( Představte si Seonjuna jako Marka z nct 127 ok??😅😅 )

Ovšem, jako vždy nás vyrušil zvonek. Do třídy vešel třídní učitel ( prý se jmenuje Kim Namjoon ) a jako na každý škole jsem se musel představit a říct o sobě nějaký hovadiny. Říkal jsem všechno všude stejně. Konečně jsem se mohl posadit.

Teď přišla na řadu docházka. Po nějakým jméně, které jsem si nezapamatoval kdosi ze zadu vykřikl. ,, Ten buzík zase simuluje?," a všichni se rozesmáli na celou třídu. Jestli takhle reagují na někoho, kdo je gay, tak to bych si to měl radši nechat pro sebe, pomyslel jsem si hnedka.

Ano, asi si myslíte že jsem sobecký, ale zažil jsem už tolik šikany a všeho, že už to nehodlám riskovat. I když mě hodně zajímá, jak ten dotyčný vypadá.

Po zazvonění zvonku jsem si příšerně oddechl. Nenávidím tyto seznamovací hodiny. Furt omílám to stejný dokolečka a informace o spolužácích si stejně na těch pár týdnů nezapamatuju.

Chvíli jsem si pokecal s těma klukama a byl jsem rád, že mám hned první den kamarády. Když jsem se zeptal, co je další hodina, málem se mi vyrazil dech.

Angličtina. Ten hříšný jazyk. No super, hned první den tu budu za debila, co ani neřekne How are you.

Do třídy vešla jakási učitelka, co vypadala jako anorektička. Byl to supl za nějakýho angličtináře, tak jsem si alespoň trochu oddechl. Když nastalo mluvení, zjistil jsem, že zbytek třídy je na tom s angličtinou dost špatně. Alespoň budu do téhle třídy zapadat.

Do mysli se mi neustále vkrádal ten neznámý, který je zjevně homosexuál. Já nic proti hetero nemám, jelikož jsem dřív taky byl, dokud jsem neměl svoje poprvé s jednou děvkou a zjistil, že jsem si celou dobu představoval, že šukám kluka. No, moje minulost je složitá, až moc.

Z myšlení mě probral vysoký ječící hlas té učitelky co řvala na jednu holku, která stála před tabulí. Zjistil jsem, že už udělali asi pět stran v pracáku.

Když vytočená učitelka zaječela, že nám zrovna může dát test, a že si máme otevřít sešity, tak jsem byl vděčný, že nás zachránil zvonek. Měl jsem chuť ho obejmout, ale nejsem až takovej krypl, abych lezl po zdi na zvonek a objímal ho tam jak kretén.

Sáhl jsem do batohu pro čokoládu. Jsem žrout, vím to a nemusíte mi to připomínat. Aha, super já, měl bych si zatleskat. Kdo nechává svačinu ve skříňce? Jenom Min Yoongi. Vládce světa. Bůh vesmíru. Všemocný Suga. Největší swager. Mohl bych to tu psát do nekonečna.

S povzdechnutím jsem se zvedl a zamířil si to ke skříňkám. Vytáhl jsem klíček a otevřel ji. Sice jsem tu for the first time, ale už tu mám zásoby sladkosti, kvůli kterým jsem měl zkřivená záda. Opravdu, něco tak těžkého jste ještě netáhli.

Vytáhl jsem si jakousi oříškovou čokoládu a Twix a opět ji rychle zabouchl, aby si o mě lidi leccos nemysleli.

Když jsem se otočil, narazil do mě jakýsi kluk. Rychle jsem mu pomohl vstát. Když se narovnal, byl značně vyšší, jak já. Jeho tmavě hnědé vlasy mu překrývaly čelo a jemně zasahovaly do očí. Ty zíraly do těch mých a snažily se zaostřit. Tělo měl svalnaté a měl krásnou jemnou pleť. Byl určitě mladší, jak já. Byl dokonalý. Jak tělo, tak obličej. Ale nebyl to můj typ. Nejsem prostě na vyšší kluky.

Mírně jsem se na něj zamračil, když jsem si uvědomil, že na mě zkoumavě hledí.,, Ehm... máš problém?" zeptal jsem se ho tázavě.

Chlapec zatřepal hlavou, asi se snažil dostat své myšlenky z hlavy, jak to já dělám často.

,, N-Ne... A-asi jsem si-si tě s něk-kým spletl, p-promiň..." zakoktal a rychle odběhl pryč. Stihl jsem si všimnout jeho tváří, které nabrali rudě červený odstín. Byl mi odněkud povědomý. Ale nemohl jsem si nijak záhadně vzpomenout, odkud.

Poraženě jsem nad tím pokrčil rameny a zohl se ke spadenym dobrotám. Neeeeee!!!!! Moje nejmilovanější nejsladčí nejmilejší kamarádka oříšková čokoládka byla přepůlená a jedna půlka rozdupaná!!! A co bylo horší, moje druhá nejlepší přítelkyně Twixka zapadla bůh ví kam!!!!

Tak to teda ne. S tím klukem se kamarádit nebudu. Bůh ví, co by mohlo moje milášky ve skříňce ještě potkat. Na ty mi nikdo, ani Ježíš svatý sahat nebude.

Čau lidi, tady zas já😂👌
Doufám, že vás to zatím nějak baví, i když asi ne😂
Jiminie se nám skrývá, ale my ho najdeme😎😂😏
Nebojte, nějaký ten smut bude, jen si ještě počkáte😎😎
Pls pište mi do komentů, jak se vám to líbí a budu ráda za každičkou hvězdičku ❤
_Vmin_ly_

no... / czKde žijí příběhy. Začni objevovat