Niall nespokojeně zabručel, když jeho mazlení s Liamem přerušil otravný zvuk příchozího hovoru. Odtáhl se od jeho rtů a vylovil z kapsy mobil. Když spatřil jméno volajícího, jen zavrčel a hovor přijal.
,,Co je Perrie? Teď mám zrovna práci.."
,,Nialle!" ozval se Perriin zoufalý, přidušený hlas. ,,Musíš mi pomoct!"
Blonďák rázem zpozorněl a napřímil se. Že by byla jeho kamarádka v nebezpečí?
,,Perrie co se děje?" zeptal se, znepokojen strachem a zoufalstvím v jejím hlase. Jednou rukou přidržoval mobil u ucha a druhou si natahoval džíny, i když se mu je Liam snažil stáhnout zpět dolů. ,,Jsi zraněná?? Kde teď jsi??"
,,Nialle," pípla tiše Perrie. ,,Zayn je asi tajný agent. Možná, že pracuje pro vládu."
Niall se na okamžik zarazil a pak s hlasitým výdechem zabořil záda zpět do pohovky.
,,Perrie jak jsi na to proboha přišla?"
Z telefonu se ozval naléhavý šepot, kterému chlapec nerozuměl.
,,Mluv víc nahlas, neslyším tě.."
,,Nemůžu!" ozvala se Perrie nabroušeně. ,,Jsem v Zaynově skříni."
Niall si hlasitě odfrkl. ,,Hledáš jeho sbírku zbraní nebo zakrvácené oblečení?"
,,Samozřejmě že ne!" ohradila se Perrie a Niall v duchu zadoufal, že to s jeho kamarádkou nebude tak zlé. Tato iluze vzápětí pominula.
,,Přece nebude tak blbej a nebude mít zbraně u sebe v pokoji. Určitě má na ně nějaké tajné místo."
Niall se pleskl dlaní do čela. ,,Perrie proč jsi teda v Zaynově skříni?"
,,Schovávám se! Co kdyby mi chtěl ublížit?"
,,Je to tvůj přítel!"
,,A tajný agent!"
,,Jak jsi přišla na to, že je Zayn tajný agent?!" zakřičel Niall teď už naštvaně do mobilu a Liam ho jen zaraženě sledoval, naprosto netušíc, co se děje.
,,Našla jsem obálku plnou fotek a je na nich Louis a Harry."
Niall udělal pár rychlých nádechů a výdechů. Poté napočítal do deseti a pokračoval už klidnějším hlasem. ,,A z toho jsi usoudila, že je Zayn tajný agent? To si sakra myslíš, že naše vláda nutně potřebuje fotky Harryho a Louise? K čemu by jim byly?!"
,,Máš snad jiné vysvětlení?"
,,Jakékoliv je méně stupidní než tohle!" mračil se blonďák. ,,Třeba se mu líbí jako pár, nebo se mu líbí Harriet, nebo nevím..."
,,Tak tohle jsou teprve stupidní vysvětlení. To mi nevěříš nebo co? Až najdeš mé tělo mrtvé a pohozené v parku.."
,,Perrie buď jsi zdrogovaná, nebo se ti ta blond barva už zažrala až do mozku."
Z mobilu slyšel, jak dívka pobouřeně zalapala po dechu. ,,Já jsem alespoň na rozdíl od tebe přírodní blondýna!"
Niall zafuněl nosem a celý zrudl v obličeji. Liam se od něj kousek odtáhl, v obavě o své zdraví.
,,To odvoláš."
,,To teda neodvolám."
,,Já jsem přírodní blonďák!"
,,A proto jsi minulý týden kupoval barvu na vlasy?"
,,To bylo pro babičku k narozeninám!"
,,No vidíš, to je náhoda, že tvoje babička používá stejnou barvu jako ty," uchechtla se Perrie.
,,A dost," rozčílil se Niall. ,,Okamžitě vylez ze skříně, zeptej se Zayna co mají ty fotky znamenat a přestaň dělat kraviny!"
,,Co když bude ozbrojený?" vyjekla Perrie vyděšeně.
,,Já zavěšuji Perrie!"
,,Nialle neopouštěj mě!" zakvílela dívka ale to už Niall nekompromisně stiskl červené tlačítko na svém mobilu. Odhodil ho stranou a v zoufalém gestu zvedl oči ke stropu.
,,Jen tak mě zkoušíš, že bože?"
--
Dobře.
Niall ji nepomůže.
Bude si muset pomoci sama.
Perrie provedla krátké dechové cvičení, aby se uklidnila a získala zpět ztracenou energii. Tohle přece zvládne. Ona, Perrie Edwards se nenechá zastrašit nikým. Ani svým přítelem, který je nejspíš tajný agent a možná i vrah.
Jsou oba dospělí. Vyřeší to v klidu a ona s ním bude jednat chladně, odměřeně ale zároveň s notnou dávkou grácie, až to Zayna naprosto vyvede z míry.
Už viděla samu sebe, jak obchází svého přítele sedícího na židli, oslepeného prudkým světlem lampy, kterou by na něho Perrie svítila. Samozřejmě by bylo vhodné, kdyby na sobě měla lepší oblečení, třeba černé pouzdrové šaty a boty na vysokém podpatku, v kterém by mohla schovávat elegantní nůž s vykládanou rukojetí...
,,Co mi k tomu chcete říct pane Maliku?" představovala si Perrie samu sebe, jak se naklání k Zaynovi. ,,Chcete říct něco na svou obhajobu, než naložím s touto informací po svém?"
,,Prosím," vzlykal v jejích představách Zayn. ,,Miluji tě Perrie, chtěl jsem tě jen chránit, vždy jsem pro tebe chtěl to nejlepší, chci si tě vzít, chci abys byla matkou mých dětí.."
Snová Perrie vyhlédla z okna a teatrálně si povzdechla. ,,Na pláč a sebelítost je už pozdě, Zayne. Na to jsi měl myslet dřív, než jsi mi zlomil srdce."
Blondýnka v šatní skříni se spokojeně usmála. Ano, vše proběhne klidně, hladce a nakonec to bude ona, kdo bude mít navrch.
--
Zayn vešel do svého pokoje s dobrou náladou, jelikož se na chodbě srazil s Danem, který mu sdělil, že na něho čeká Perrie, což ho potěšilo. Když se ale rozhlédl po pokoji, svou přítelkyni nikde neviděl.
,,Perrie jsi tu?"
,,Ne," ozvalo se z jeho skříně a vzápětí se ozvalo plesknutí, jakoby si dívka připlácla ruku na pusu.
Zayn zmatený na nejvyšší možnou míru otevřel skříň a vzápětí uviděl Perrie, jak si hoví na hromádce jeho džínů.
,,Ehm..zlato? Proč sedíš v mojí skříni?" zeptal se nejistě a zaznamenal, že Perrie je zřejmě rozrušená na nejvyšší možnou míru.
Blondýnka vzápětí vylétla ze skříně jako namydlený blesk, popadla mop, který stál opřený v rohu a rozmáchla se s ním po šokovaném Zaynovi.
Ten se rychle skrčil a tak tak se vyhnul srážce s mopem. ,,Zbláznila ses??"
,,Vím, kdo jsi!" zavřeštěla Perrie a znovu se hrozivě rozmáchla a donutila tak Zayna vyskočit na postel, kde se tiskl vyděšeně ke zdi.
,,Perrie, lásko, uklidni se!"
,,Jak se mám uklidnit?!" ječela a mávala mopem kolem sebe. ,,Ty jsi totiž zasraný tajný agent!"
