24.12.
Můj milý deníčku
od té doby co jsem si tě založila uběhl již měsíc jenže až doteď se nestalo nic co by stálo za zmínku. Většinou jsem se totiž jenom učila, povídala si s holkama nebo Remem a křičela na Pottera, že s ním nepůjdu na rande.
Black se vyspal s pár havraspárkama. Opravdu člověk by si myslel jak jsou chytrý ale očividně ne až tak.
Ale to jdu moc rychle.
Teď si uvědomuju, že jsem ti o Pobertech vlastně ještě nevyprávěla. To musím napravit a začnu hezky od začátku. Bylo zrovna prvního září a já jsem stála na nástupišti 9¾ a okouzleně se rozhlížela.
Byla jsem tu poprvé a tak tu semnou byli jak rodiče tak i moje starší sestra Petůnie. Už tehdy mě nesnášela kvůli tomu, že jsem čarodějka.
A už tehdy mě to mrzelo. Byl tu i Severus, to jsme ještě byli přátelé ale to ti povím jindy. No a, když jsem se se Sevem zrovna vydala k vlaku, že nastoupíme, tak mě srazil nějaký hnědovlasý kluk.
Vypadal, že se nejspíš ani neumí učesat jelikož měl vlasy hrozně rozcuchané. To jsem poprvé a bohužel ne naposledy potkala Jamese Pottera. Ani se neohlédl koho to srazil jen prostě nastoupil do vlaku.
Hrozně mě naštval. Ostatní Poberty jsem potkala později když jsme si spolu se Sevem sedli do jednoho kupé.
Už tam seděli čtyři kluci ale to, že je jedním z nich ten idiot co mě srazil jsem zjistila až, když jsem si je pořádně prohlédla.
Všichni byli dost pohlední až na takového tlouštíka ten mezi nimi dost vyčníval. Pak tam byl ještě jeden který měl na tváři zvláštní jizvičky, hrozně mě zajímalo odkud je má.
No a pak tam byl ten co mě srazil a ještě jeden.
Oba měli na tváři sebevědomý úsměv a oba byli velice pohlední. Lišili se jen barvou vlasů a rysy. Ten kterého jsem neznala měl tmavé černé vlasy a zajímavě modré oči.
Dokonce jsme se i všichni představili. Ten s jizvami byl Remus Lupin, ten co mě srazil James Potter, ten modrookej Sirius Black a ten co se k nim vzhledově vůbec nehodil byl Peter Pettigrew. Tehdy jsem je poznala poprvé a to to ještě nebylo tak hrozné.
Jak však plynuli dny, týdny i měsíce od dne zařazování, během něhož se všichni čtyři dostali do Nebelvíru, tak se stupňovalo množství různých žertíků ve všech smyslech.
Většinou se bavili hlavně oni a pak měli školní trest. No a na tom se za šest let jejich pobytu v Bradavicích nic nezměnilo. Teď jsme v posledním sedmém ročníku a vlastně se změnilo jenom to, že se z Blaka stál ve čtvrťáku děvkař. Nikdo neví proč a pokud ví tak si to nechává pro sebe.
Bohužel mě ale Potter zve už od prváku na rande a i když pořád odmítám tak v tom pokračuje. Teď se už ale vrátím do přítomnosti jelikož nevím co bych ti o nich ještě řekla a přejdu rovnou k tomu co zajímavého se stalo. No dneska jsou Vánoce a jelikož je to náš poslední ročník tak jsem rodiče přemluvila, abych směla zůstat na hradě.
Dárky bohužel rozdával Potter a světe div se,když řekl moje jméno tak se jen usmál a nedodal nějakou svoji typickou hlášku. Zvláštní bylo ,že mi řekl Lily a ne Evansová. A to je pro dnešek všechno a snad brzi zase napíšu.
S laskou Lily❤
ČTEŠ
Deník Lily Evansové /KOᖇᗴKᑕᗴ/Dokončeno/
FanfictionDeník ženy, tehdy ještě dívky, která měla krásné dětství a náročné dospívání. Dívky jejíž krásná smaragdová kukadla spatřila mnohé podoby zla a jejíž srdce poznalo lásku v té nejčistší formě. Je to deník Lily Evansové/ Potterové.