The Demigod Association // Percy Jackson

Hlína

Tělo bylo odvezeno do O.U.T.E.R.A. poté, co Lou Ellen potvrdila přítomnost mlhy. Jason doprovodil Piper domů a nakonec po dlouhém odmítání pohostinnosti obou dívek vyrazil domů. Nevěděl, koho si Percy přivedl, ale jistě nebude vadit, když vklouzne k sobě do pokoje a zaleze si do postele.

K jeho překvapení našel Percyho ležet na pohovce. Měl tam rozložený svůj polštář a deku, ale nespal. Když Jason vstoupil, zvedl k němu oči a mlčky ho pozoroval. Jason kývl na pozdrav a sedl si k němu.

"Proč s ní neležíš v posteli?" zeptal se Jason. "Vyhnala tě?"

"S ní?" zopakoval Percy nechápavě.

"Tak je to s ním?"

"Nene, chápeš to špatně," povzdechl si Percy a zvedl se do tureckého sedu. "Není to moje holka. Reyna mi dala jednu smrtelnici, abych ji chvíli hlídal. Na Olympu nastal malý... problém a ona se do toho zřejmě nějak omylem zapletla."

Jason zpozorněl. "Smrtelnici?"

"Rachel Elizabeth Dareová," osvětlil mu Percy. "Nicméně, tady zbyla nějaká pizza, dej si. Co tvůj případ?"

"Našla se další mrtvola," oznámil Jason unaveně a zakousl se do nabízené studené pizzy. "Odelle Agnes a Jerzyr Ioannis."

"Řekové," poznamenal Percy zamyšleně. "Nemůže být náhoda, že někdo vraždí lidi s řeckými jmény v den, kdy mi přivedou Rachel."

"Myslíš, že to má souvislost?" zeptal se Jason.

"Jo," kývl Percy. "Já o tom nesmím mluvit, ale zítra zajdeme za Reynou a promluvíme s ní."

"Rachel půjde s námi?" hádal Jason.

"Není zbytí," pokrčil Percy rameny. "Dám jí někomu na hlídání."

"Dobře," souhlasil Jason a zvedl se. "Tak dobrou."

"Dobrou," rozloučil se Percy a zachumlal se do peřin. Počkal, až Jason za sebou zavřel dveře. Poté se znovu posadil a zahleděl se do tmy před sebou. Jeho nitro se naplnilo zvláštní prázdnotou. Nevěděl, co přesně ji způsobilo, ale cítil se ztraceně a beznadějně. Jako by mu něco chybělo a nechtělo mu to dovolit spát. Povzdechl si. Nenutil se ale do spánku. Místo toho celou noc zůstal sedět, v hlavě prázdno, a celou noc probděl.

Jak kráčeli do budovy Malého Olympu, přehrával si Jason události z dnešního rána. Překvapilo ho, když vyšel ráno z pokoje a zjistil, že je snídaně připravena. Kolem jejich malého jídelního stolku byly rozestavěny tři talíře, na každém z nich trůnila obří kulatá vafle. V miskách kolem šlehačky ležely nakrájené banány, jahody a borůvky. Nad tím vším stála dívka s bujnou rezavou hřívou vlasů a nalévala do skleniček džus.

"Dobré ráno," odkašlal si Jason.

"Ahoj," pozdravila ho dívka s malým úsměvem a natáhla k němu ruku. "Rachel."

"Jason." Potřásl si s ní a vrátil se pohledem ke stolu. "Tos dělala ty?"

"Jo," kývla. "Percy je naprosto neschopný, tak jsem to vzala za něj."

"Wow, to je fakt úžasný," pochválil ji. "A kde vůbec ta chaluha je?"

"Na záchodě," mávla rukou ke dveřím a vrátila se do kuchyně. "Máš radši šlehačku nebo jogurt?"

"Šlehačku," odpověděl Jason rozhodně. Usedli ke stolu akorát ve chvíli, kdy se otevřely dveře záchoda a z nich vyšel Percy. Oběma věnoval úsměv a sedl si k nim. "Čauves, Jasone. Rachel se uvolila nad námi slitovat a udělat nám jídlo."