Dveře skříně zaskřípaly. ,,Draco, pořádně si ji prohlédni. Budeš nám pravidelně posílat předměty ať víme, že je skříň v provozu.'' matka se na ni naposledy podívala, přivřela oči a odvrátila se. Nesla to těžce. Tento rok je odjezd do Bradavic jedna z nejhorších věcí, co mě mohla potkat. Nečeká mě tam nic dobrého. To by bylo jako každý rok,ale teď Mě tam čeká spíš něco... Mnohem horšího než doposud.
Pozoruji míhající se krajinu a zase přemýšlím. ,,Tak půjdeš teda s námi nebo ne?'' dívala se na mě vyčítavým pohledem Pansy. ,,Co?'' ,,- No jestli s námi půjdeš po příjezdu strašit prváky než přijde Gonagallová.'' naléhala. ,,No nevím. Asi ne.'' otočím se zase k oknu s hrozným pocitem, že jsem blíž a blíž Bradavicím. ,,Nějak se mi nezdáš Draco.'' nedala mi pokoj. ,,Hele. Tenhle rok nebudu v Bra-'' Vagon zahalil černý dým ale za chvíli bylo vše jako předtím. ,,Co to bylo?'' ,,-V pohodě, to byl asi jen hloupý vtípek prváků...'' Možná měla pravdu a možná taky ne. Měl jsem divný pocit, že to nebylo jen tak. ,,Chtěl jsem říct, že tento rok nebudu v Bradavicích ztrácet čas na hloupých hodinách.'' Tvářila se jakoby mě chápala, ale ve skutečnosti nevěděla vůbec o co tady jde.
Brzdy vlaku hlasitě zapískaly. ,,Jděte předem, já vás dojdu'' A všichni odešli. Byl jsem poslední ve vlaku. Teda já a ta taška, která byla nade mnou a občas sebou trhla. ,,PETRIFICUS TOTALUS!'' namířil jsem oproti tašce.Spadla na zem, ale ne sama. ,, Máma ti neřekla, že odposlouchávat je nevychovanost Pottere?'' přišel jsem k němu a dal mu ránu do nosu. Nevím kde se to ve mě vzalo, ale zasloužil si to. ,,Hezkou cestu do Londýna.'' Vyšel jsem z vlaku a šel rovnou za ostatními ze zmijozelu.
Uběhlo několik týdnů školy. Jsem v depresi. Stojím mezi temnou a světlou stranu a nemůžu vůbec nic dělat už to nezvládám. Potřebuji pomoc. Zároveň nechci ale ani nikoho vidět. Zmijozelští na mě poznali, že něco není v pořádku. Nechtěl jsem jít, ale nakonec mě přemluvili ke třem košťatům. Nic jsem jim neřekl ale možná jsem se konečně po nějaké době uvolnil. ,,Pamatujete si na to, jak si Potter při famfrpálu zlomil ruku a Lockhart, jako největší znalec, mu z ruky odčaroval všechny kosti?'' hihňala se Pansy a všichni okolo ní vyprskli smíchy. Mluví o Potterovi jen abych se zapojil do konverzace. Nenápadné. Bylo už docela pozdě, tak jsme lechce přiopilým tempem došli na hrad . ,,Zahlédl jsem Filchovu kočku, pojďme ji někam zavřít ať má Filch konečně co dělat!'' pronesl Goyle a celá parta jako na povel otočila směr za velice důležitým lovem. Šel už jsem na kolej když v tom... Sedí tam na schodech. Sedí a pláče. Rvalo mi to srdce ji takhle vidět. Musel jsem za ní jít.
Snažila si co nejrychleji setřít slzy. ,,Dra- a-co, co tady hceš?'' potáhla. Trochu se mi motal jazyk, ale snažil jsem se znít zcela přirozeně. ,,Nevím, něco ve mně mě přinutilo ať si k tobě sednu. Tak jsem tady. Jen mluv, co se stalo?'' Odvrátila tvář ,,Nic.'' ,,-Nejsi moc dobrá lhářka. A navíc jsem viděl, že jsi brečela.'' Konečně se na mě podívala. ,,Všechno se stalo. Něco už trvalo dřív a něco se stalo už teď. Nevím, jak ti to mám vysvětlit. Ron on...-'' (převrátil jsem oči v sloup) ,,má někoho jiného a já... Asi jsem ho měla ráda. Nic mi nevychází. Kluk, kterého miluji- s ním být nemůžu. Nejde to. A teď jsem přišla i o Rona.'' Vyšlo ze mě jen hloupé aha. Ale potom mi došlo, co vlastně řekla. ,,Ty nemiluješ Rona?'' ,,-Draco ty jsi ten poslední člověk, kterému se chci vlastně svěřovat. Ani nevím proč o tom s tebou mluvím.'' Dotkl jsem se její brady a otočil její obličej, aby se mi dívala do očí. ,,Měl jsem to udělat už dřív. Promiň. Nikdy jsem neměl nic takového říct. Štvalo mě to dost dlouho. To, že jsem o tebe přišel i když jsem tě ani neměl a...'' Ty vole. Možná jsem měl víc sklenic máslového ležáku než jsem si myslel. Hned jsem dal ruku dolů a odvrátil se. ,,Draco.'' Podíval jsem se na ni. Měla slzy v očích. Zase. Ale nebyly to slzy smutku. Spíš štěstí. Cítil jsem jak se přiblížila a jak mě objímá. Přitiskl jsem si ji k sobě. Ta její vůně. To jak je mi blízko. V tu chvíli jsem měl všechno, úplně všechno, co jsem kdy chtěl.
Když se odtáhla díval jsem se jí hluboko do očí. Byli jsme jen pár centimetrů od sebe.
Když v tom...
ČTEŠ
Chlapec, který neměl na vybranou.(DRAMIONE)
Fanfiction,,Tohle jsou jen výmluvy... Jediné co jsem ti chtěla říct je to, ať zapomeneš co se stalo tenkrát ten minulý rok po plese... Řekla jsem totiž, že jsi jiný. Ale nejsi, spletla jsem se. Jsi stejný jako ostatní zmijozelští!'' soptila. Nic jsem neodpoví...
