Girl in Flames (FF Avengers)

kapitola dvacet sedm

"Princezno, musíš se převléct." Šťouchá do mě. Zamručím, ale ani se nehnu s pohodlné sedačky auta. Váha čtyř pacek mi dopadne na klín a za vteřinu je to horký jazyk na mém obličeji.
"Fuj, Boomre. Přestaň. Přestaň. Už jsem vzhůru." Vesele štěkne a já mu otevřu dveře.
"Začíná se mi ten pes líbit." Otočím se na něj a praštím ho.
"To máš za dnešek." Řeknu a odepnu si pás.
"Au, to bolelo."
"To taky mělo." Ačkoliv se vážně snažím znít vesele, každý můj sval mě bolí a žadoní o postel. Moje mysl pořád myslí na toho mladíka. Taky potřebuju sprchu. Pořádně dlouhou sprchu, horká voda, spoustu bublinek a vůně mého ovocného mýdla. Řekla bych, že je to ananas a kokos, ale jistá si tím nejsem.
"Bylas dobrá. Čekal jsem, že se zhroutíš. Chvíli si na to vypadala."
"Jo, bylo to nechutný, ale zatím sem v pohodě. Navíc to byly vymyté mozky." Zamračí se.
"Killian jednou tvrdil, že po nastřelení čipu tě vycvičí a někteří se stanou důstojníci, to jsou ti, co nemají bombovou náladu." Ušklíbnu se. "A tohle byli důstojníci. Poznala jsem to podle těch symbolů. A.K.E., jednou se zmínil. Zajímalo by mě, co to znamená." Říkám a odepínám si vestu.
"Aldrich Killian Extremis. Jak to víš?"
"Nevím, nikdy nemluvil k věci. Vždycky jen útržky, které jsem si skládala dohromady. Vždycky mluvil jako šílenec, což je." Uchechtnu se nakonec.
"To máš pravdu." Už nejsem ozbrojená a tak se zeptám.
"Můžu jít?"
"Jasně běž, musíš být vyčerpaná. Každý je po první misi." Obejme mě a políbí na čelo.
"Dobrou, princezno."
"Dobrou. Boomre!" Chlupatá věc se vyřítí, zpod jednoho aut já ho musím podepřít, aby mu to neujelo na podlaze.
"Tak pojď." U výtahu se objeví problém. Odmítá a kňučí, po pěti minutách přemlouvání a hlazení se mi ve výtahu krčí k noze a já mu říkám, že to bude dobrý. Z výtahu se vyřítí a vesele štěkne.
"Hodnej kluk." Pohladím ho mezi ušima. Vrtí ocáskem a vesele poskakuje.
"Nemáš hlad?" Samozřejmě nečekám odpověď a tak zajdu do kuchyně. Boomer spořádal pytlík suchých piškotů. Já si vzala těstoviny, co jsem našla v lednici a sklenici vody, kterou mi Boomer vypil, takže sem si musela nalít další. U mě v pokoji se vysprchuju a horká voda uvolní bolavé svaly a udělá mě vzhledově člověka a ne zombií, která se potácí životem. Zalezu si do postele a Boomer si lehne na druhou stranu manželské postele a kouká na mě.
"Dobrou hochu." Řeknu a v ten moment spím.

Vyděšeně otevřu oči a Boomer tu není.
"Slečno, váš pes šel ven. Štěkal, tak jsem mu otevřel dveře, právě teď je na cestě zpátky." Oddechnu si.
"Jak dlouhou sem mimo, Jarve?"
"Dvacet tři hodin."
"Tolik? Díky za Boomra." Jarvis odpoví, že nemám za co. Měla bych se převléknout, učesat a tak dále, ale nechce se mi. Mám na sobě volnější bílé triko a šedé kraťásky, které jsou vážně krátké. Sotva mi zakrývají zadek.
"Jarve? Ostatní Avengers jsou pryč?"
"Ano slečno, v budově jste jen vy, pan Stark a váš pes." Otřásla jsem se u slova Vy.
"Nemohl by, jsi mi tykat, prosím? Pes je Boomer." Usměju se, ačkoliv Jarvis v pokoji nemá kameru, takže to nevidí.
"Dobře Virginie bude mi jen potěšením."
"Díky Jarvisi." Jak já ho zbožňuju. Jestli se přestěhuji, budu trvat na tom že si Jarva vezmu sebou, pokud mu to nebude vadit. Zajdu si do kuchyně a potkám Boomra.
"Dobré ráno." Štěkne mi na pozdrav.
"Vidím, že mě nepotřebuješ na venčení co?" Šťouchne mi do nohy čumákem a já poznám, že mě prosí o procházku.
"Nech mě se najíst dobře?" Boomer dostane jedno kuřecí stehno vařené ve vodě jen se špetkou soli a já si dám pečivo se šunkou a sýrem.
"Dobré ráno, šípková Růženko." Odfrknu si.
"Jak ti je?" Říká a sedne si vedle mě.
"Dobře. Taky, jsem se zarazila, když mi Jarvis řekl, jak dlouho sem spala." Sem ještě celá polámaná z dlouhého spánku.
"Dneska je fotbal, nechceš se podívat se mnou?"
"Moc ráda, kdo proti komu?" Zeptám se zvědavě. Pět měsíců sem fotbal neviděla a docela mi to chybí. Čím víc debatujeme, o dnešním utkání tom víc se těším. Ve finále jsou týmy, o kterých jsem si myslela, že vypadnou.
"Víš Boomer je inteligentní, nebo dobře cvičený." Tázavě nadzvednu obočí.
"Ráno jsem hledal klíče od auta. Věděl přesně, kde jsou, totéž se mi povedlo s telefonem, ale to už bylo naschvál. Musí mít za sebou tvrdý výcvik." Zamyšleně kývnu hlavou.
"Ráno chtěl jít ven a nejspíš štěkal tak dlouho až si to od Jarva vyprosil. Šel Towerem jenom jednou." Teď mi to dojde. Na známce měl ještě něco.
"Pojď sem Boomre." Poklepu si na stehna a Boomer si stoupne na zadní a předními packami se opře o mě. Podívám se na známku.
Oklahoma, Broken Arrow-farma rodiny Raymondových-Psí šampión v inteligenci- BOOMER-
Tohle stojí na druhé straně známky, kterou jsem si neprohlédla včera.
"Hele je to psí šampión v inteligenci z Oklahomy z města Broken Arrow, Raymondovi."
"No jo fakt."
"K inteligentní majitelce inteligentní pes, viď?" Pohladím ho po hlavě. Tony jen pobaveně zavrtí hlavou.
"No nic. Půjdu s tím pometlem ven."
"V tomhle?" Protočím oči.
"Ne, zajdu si dát sprchu, převléknu se a pak půjdu vyvenčit Boomra. Dobře, veliteli?" Protočí oči a já odjedu z místnosti. Boomer mě za pár metrů doběhne. Od doby co sem si ho "adoptovala" a byla, jsem vzhůru se ode mě nehnul. Dokonce sem ho musela i vyhodit z koupelny, je to roztomilé, jak sem mu za jeden den přirostla k srdci a on mě taky. Dovoluji si celou hodinu strávit ve vaně plné horké vody. Byla bych v ní déle, ale Boomereovo neustále kňučení je příliš bolestivé na to aby se dalo ignorovat. Otevřu dveře do koupelny a Boomer na mě skočí. Tak se leknu, až zapomenu, že mám na sobě ručník a instinktivně ruce přesunu na jeho krk, abych ho podepřela a on si neublížil.
"Ježíš Maria, Boomre!" Sundám ho ze sebe a znovu se zabalím od ručníku. Vezmu si na sebe svoje typické oblečení (černé tílko a džíny stejné barvy). Dívám se na svoje nože, menší k pasu a delší na stehno. Nebudu ho potřebovat, ale stejně si ho vezmu. Před odchodem mě upoutají brýle na stolku. Už, už chci dveře otevřít, když se vrátím, cestou do koupelny Popadnu brýle a chvíli na sebe koukám do zrcadla bez brýlí a pak s brýlemi. Rozhodnu si je nechat. Nechci si to přiznat, ale je to kvůli mým očím. Jsou příliš jasné a já nechci, aby někdo věděl co sem zač.
Vrah.