|BYLI JSME TO MY, TEĎ JSOU TO ONI|

2K 148 71
                                    

/1.9. 1991/

Nádraží King Cross, stovky lidí a jeden záhadný průchod na nástupiště jen pro kouzelníky s podivuhodným názvem. První den školy nastal a s tím se většina mladých kouzelníků vracela - a nebo jela úplně poprvé - do školy čar a kouzel v Bradavicích.

Po jedné z uliček probíhala skupinka zrzavých kouzelníků, ke kterým patřila i jedna blonďatá žena a jedenáctiletá hnědovláska. Ano, jednalo se o Weasleyovi a Prewettovi.

,,Jako vždycky je tu plno mudlů," poznamenala paní Weasleyová a konečně se dostali k sloupu, který vedl na ono kouzelné nástupiště.

,,Percy, merline!" vykřikl Fred a zaklepal na svoje dvojče.

,,Co? Co se děje?" vykřikl zděšeně třetí nejstarší z bratrů a Fred si dal ruku před pusu.

,,Merline, ty máš nevyleštěný prefektský odznak," utahoval si z něj Fred a obě dvojčata se rozesmála. Percy na ně hodil vražedným pohled a raději společně s vozíkem proběhl sloupem.

,,Frede, teď ty," mávla na jedno dvojče paní Weasleyová a George si založil ruce na prsou.

,,On není Fred! Já jsem Fred," protestoval George, jenž měl v plánu provést nějaký ten žertík.

Pravý Fred na něj ihned navázal. ,,No přesně, ženská. Jak si můžeš říkat matka?"

,,Promiň, Georgei," mávla rukou a Fred - kterého teď všichni měli za George - přistoupil před sloup. Než se rozběhl proti němu, uchechtl se na svou mamku a poznamenal: ,,Dělal jsem si srandu, já jsem Fred."

George a Hugo ihned vypálili za ním a na nádraží v mudlovské části už zbyla jen paní Weasleyová, která za ruku držela nejmladší Ginny, Annabeth a Ron s Thaliou, kteří oba drželi vozíky. O podál to pozoroval jakýsi černovlasý chlapec, který když si všiml, že si blonďatá žena všimla, jak na ně nevěřícně zírá, přišel k nim.

,,Promiňte, říkali jsme mudlové," zamumlal stydlivě chlapec, kterému jeho černé neposedné vlasy zakrývaly jizvu ve tvaru blesku. ,,Vy víte, jak se dostat na.. na.."

,,Jak se dostat na nástupiště?" odhadla Molly Weasleyová s vřelým úsměvem na tváři, zatím, co ostatní si černovláska pozoruhodně prohlíželi. ,,Neboj se toho, chlapče, Ron s Liou jede do Bradavic také poprvé," černovlásek se trochu nervózně usmál na hnědovlásku a zrzka. ,,Musíš projít sloupem přímo mezi čísly devět a deset. Pokud si nervózní, radši se na to rozběhni."

Černovlásek na paní Weasleyovou hodil vděčný pohled a proběhl sloupem, čímž zmizel. Teď se rozběhl i Ron a následně i Molly s Ginny. Lia se s přivřenými vzhlédla ke své mamce.

,,To byl..?"

,,Ano, zlatíčko," potvrdila její typ Annabeth, ,,tohle byl Harry Potter."

***

,,Hned mi napiš, až budeš vědět, do které koleje tě Moudrý klobouk přiřadil," kladla Lie na srdce její mamka a Molly se obrátila na svého nejmladšího syna.

,,Pro tebe to platí taky, Rone," pověděla mu paní Weasleyová, Ron s povzdechem pokýval hlavou a schytal od své maminky ještě další pusu na tvář. 

,,Cedricu!" vykřikl Hugo Prewett na svého nejlepšího kamaráda, který se právě ukázal mezi ostatními kouzelníky společně se svým otcem.

,,Amosi," usmála se do široka Annabeth a pan Diggory jí úsměv opětoval.

,,Zdravím, Beth," pozdravil ji Amos, ,,je pravda, co jsem slyšel? Že nastupuješ zpátky do práce?"

,,Jo,mělo by tomu tak být," přisvědčila paní Prewettová. ,,Zítra mám první den. Ale dost o mně. Co ty a Ced? Jak vy se máte?"

Láska je sestrou smrti II. ✔Where stories live. Discover now