71. Kapitola

792 76 3
                                    

Když jsem přestal brečet a dostal se z Taeho objetí ven, tak jsem se posadil do křesla a díval se do země.. Přemýšlel jsem.. 

"Kooku.. Je mi to tak líto a-"

"Potřebuju pryč.." přerušil jsem Jina, který mi chtěl říkat samozřejmě utěšující věci, ale já to slyšet nesměl.. Rozbrečel bych se znova.

"C-cože..?" zašeptala moje sestra a já zvedl pohled.

"Kookie.. Neblázni, někdo jim to udělal a ty chceš být sám někde venku?" zeptal se mě vystrašeným tónem Tae a já mě to mírně naštvalo.

"Nejsem dítě, dokážu se o sebe postarat.." zašeptal jsem a zkoušel nevybouchnout, protože hned začal něco říkat Jin a Joon..

"Kooku nikam nepůjdeš.. Pořád jsi dítě však ti je teprve 18 a jak řekl Tae, tak prostě tě někdo může přepadnout.. Nikam nepůjdeš a budeš tady s námi." až moc zněl jako rodič a já se až moc prudce zvedl.

"Já jsem dospělý! Já si rozhoduju o svém životě a já jsem se rozhodl od vás odejít! Nechce mi kurva trošku prostoru snad ne?!" všichni na mě vyjeveně zírali a já odešel do svého pokoje, kde jsem vzal cestovku a začal jsem tam skládat věci.. Pár triček, tepláky.. Mikiny a jedna bunda, kdyby se opět ochladilo.. Další věci společně s mobilem a další elektronikou. Ozvalo se klepání a já si jen povzdechl.

"Nejsem tu." řekl jsem ironicky a někdo vešel. Chtěl jsem začít křičet, aby mě kurva nechali, ale najednou tu byla Soo a v ruce držela plyšáka, kterého jsem jí vyhrál na té akci.. Brečela..

"S-slyšela jsem s-skoro všechno.." utřela si rukávem slzy a podala mi plyšáka.

"Ať ti není smutno.." popotáhla a já se málem rozbrečel. Objal jsem jí a když se odtáhla, tak po mě chtěla slib..

"Slib mi, že se vrátíš.." na to jsem jí dal malíček a odešel jsem dolů.

"Nechci vás do ničeho namočit." řekl jsem celkem potichu, ale všichni mě dost dobře slyšeli..

"Prosím Kooku.. Nevyváděj k sakru.." řekl Hoseok a já nad tím mávl rukou.

"Přežiju, to je hlavní ne? A vrátím se. Nevím kdy.." zašeptal jsem poslední slova, protože ke mně přišel Tae a dal mi facku... Místností se ozvalo plesknutí a já se ani nechytl za tvář. Zasloužil jsem si to.

"Probuď se!" zakřičel na mě a já nereagoval.. Vím, že jsem si to zasloužil, ale právě se ve mně vařila krev a já prostě musel odejít.. Od Jina.. Od Hoseoka.. Od všech.. Hlavně od něj a Soo.. Nemohl jim nikdo ublížit.. Se mnou nejsou v bezpečí.. Odešel jsem bez jediného slova a práskl jsem samozřejmě dveřmi.. Vyšel jsem a jak byla úplná tma, tak jsem šel do uličky, kterou jsem moc dobře znal.. 

Flashback

Kook - 15 let

"Ježiš, koho to tu máme.." zasmál se Sehun a já si jen povzdychl.

"Drž hubu vole. Jdu si jen pro denní balík." zasmál jsem se a objal se bratrsky se Sehunem, který mi podával balík a já ho otevřel. Jako vždy.. Drogy a dnes jich bylo víc, ale nestěžoval jsem si a už jsem si zapálil. Prvně cigaretu a potom trávu. U toho jsem se Sehunem a jeho kámošema popíjel a najednou mi zavolal Jin.

"Co je zas vole?!" vyjel jsem na něj a slyšel jsem pouze jak vydechl.

"Zase..? Pojď do našeho úkrytu hned.." zahuhlal Jin a já nechápal proč.. Byl jsem na mol.. Ano, je mi 15 a piju, no a co?

"Proč zaaas." řekl jsem otráveně a Jin se pořádně nadechl a pak začal řvát.

"Naklusej Kooku! Musíme něco probrat!" a takhle to přestalo.. Přestal jsem být členem té skupinky lidí, kteří obchodovali se vším nelegálním i legálním.. Přetrhal jsem pouta a dostal se na odvykačku.. Tím mě prostě nějak zabavoval Hoseok a Jin.. 

Konec Flashbacku

Nebyl jsem si jistý, jestli tam furt budou nebo pokud si nezměnili kód k výtahu, který mě doveze do jejich doupěte, ale musel jsem to zkusit. A k mému štěstí to šlo. Výtah mě odvezl až do spodního patra a já ucítil silný zápach všeho.. Alkohol, drogy.. Cigarety.. Byl jsem z toho všeho venku, ale i tak jsem se bál, že do toho všeho padnu znova.

"Počkat, kdo to kurva je?! To se mi snad zdáá!" zakřičel Sehun a přišel ke mně.

"Tak tě rád vidím.." zasmál jsem se a hned mi pokývl, abych šel ke stolu si přisednout.

"Tak to tě sem přivádí?" vložil si do úst cigaretu a pomalu vtáhl látku do sebe a kouř vyfoukl na mě, jak jinak..

"Jen potřebuju falešný doklady, oblečení na špinavou práci, zbraň, vyhledat jména a najít pachatele." řekl jsem jen pár věcí a on se společně s jeho partou zasmál.

"Ty ses rozjel? Co je? Ti někdo přejel kočku?" nad tím jsem se jen ironicky zasmál.

"Někdo mi chce zabít rodinu a začal u mých prarodičů, tak si nedělej laskavě prdel, děkuju. Dočkám se pomoci?" usmál jsem se nevinně a on řekl pouze tiché 'promiň je mi to líto' a hned mě bral do místnosti, kde dělají falešné doklady. Podal mi vše, co jsem potřeboval a pak si začal hrát s mými vlasy.

"Černá ti slušela víc." najednou se začal v něčem přehrabovat a řekl mi, abych se posadil, tak jsem se posadil a přišel s nějakým ubrusem, který dal kolem mě a já už pochopil co chce udělat. Začal mi obarvovat vlasy na černou a když to dodělal, tak se pochválil.

"Tak hodně štěstí Kooku, kdyby něco číslo jsem ti napsal na papír, který máš v tašce." rozloučil jsem se s nimi a odešel do auta, který mi půjčili. Samozřejmě jsem se podíval na mobil a vytáhl ho z krytu. Jak jinak.. GPSka a zapnutá, tak jsem jí vypnul a nastartoval auto.

----

Teď další kapitoly se budou často měnit pohledy kluků a Jungkooka, tak snad to nebude moc vadit. ^^ A jinak, jelikož mě hrozně motivujete, tam Vám vydávám dnes další kapitolu a chci poděkovat za tu podporu a aktivitu. ^^ Už tu je 4,5k přečtení a přes 1k hvězdiček, což je neuvěřitelné a kdo ví, že jsem dala hlasovat o další příběh, tak se už objevila 1. Kapitola! Můžete si to jít přečíst. I purple you! 😘😆

I. Love Against the Rules - Vkook/TaekookKde žijí příběhy. Začni objevovat