Dance With Star [Martinus Gunnarsen]

•25•

Vyčerpaně jsem se svalila na židli v šatně  zkopla si z nohou ty zabíjející boty na podpadku.Ani jsem necítila svoje nohy.

Dnes vypadly dva páry a Madsion mezi nimi bohužel nebyla.Trochu mě to zamrzelo, protože už chci mít klid.

Myslím že mi tu soutěž chce co nejvíc zkazit, ale to té mrše nedovolím.Nikdy.

Uklidnil mě ale pocit, že máme před sebou už jen dvě kola a já se tý štětky konečně zbavím.

Teď mě tak napadlo.Jak to bude mezi mnou a Martinusem až skončí soutěž?Budeme se pořád vídat?Co když to nebudeme stíhat?Co když na sebe nebudeme mít čas?Přeci jenom já mám rozjetou taneční kariéru a on je zase na vrcholu té své hudební.

Zatřepala jsem hlavou abych vyhnala tyhle odpudivé myšlenky, nad kterýma si teď vůbec nemusím lámat hlavu.To mě čeká až za dva týdny.

S námahou jsem sd svlékla z šatů a převlékla se do oblečení ve kterém jsem sem i přišla.Nic zvláštního, jen roztrhané džíny u kotníků ohrnuté, obyčejné černo-bílé Adidas triko a volný svetřík.

Hned jsem se ale svlékla když mi došlo že bych si mohla dát sprchu a že by mě to mohlo aspoň trochu probudit, jestli chci jít ještě na tu afterparty.

Vlezla jsem do sprchy, která tu byla teď jen pro mě, protože všichni ostatní už odešli.Rovnou jsem si umyla i vlasy, protože ten lak a účes už byl nesnesitelný.Ne že by byl ošklivý, to rozhodně ne, ale moje vlasy trpěly.

Po nějaké době jsem byla nucena vylézt.Konečně jsem se tedy převlékla, lehce se namalovala, nic velkého, jen make-up, pudr, obočí, linky a řasy.Ještě nějaké ty stíny.

Vlasy jsem si aspoň trochu vysušila fénem vo ležel na toaletním stolku v maskérně a něco si na ty vlasy nastříkala.Doufám že to byl ten ztužovač vlasů a ne žádná žíravina.

Nakonec jsem popadla svojí kabelku a tak rychle jak jen to šlo, jsem vyšla ven před budovu, kde už se o svoje luxusní autíčko opíral můj blonďáček a koukal do mobilu.

Když uslyšel moje kroky, zvedl hlavu a v očích se mu zajiskřilo.Nedočkavec.Ne počkat dneska stejně nic nebude, ještě pořád platí ta sázka.Sakra.

,,No konečně, už jsem myslel že tu budu do zítřka" Protočil očima a vlepil mi pusu.

,,No jelikož do zítřka zbývá asi hodina a půl, tak by jsi se zase tolik nenačekal" Mrkla jsem na něj a nastoupila do auta.Jen se uchechtl a sedl si na místo řidiče.

Jeli jsme v tichu, oba jsme byli příliš unavení na to, něco říkat.Hlavu jsem měla opřenou o opěrku a klížily se mi oči.

,,Nechceš spíš jet domů?Vypadáš jak kdyby jsi měla každou chvíli zemřít" Poznamenal Martinus a já se ušklíbla.

,,Ne.Chci oslavit tu naší třicítku" Řekla jsem rázně.Martinus chtěl ještě něco namítnout, ale já ho mávnutím ruky zastavila.Nebudu s ním o tom vůbec diskutovat.

Zastavili jsme před klubem.Martinus vypl motor, ale ani jeden z nás nevystoupil.

Beze slova jsme se na sebe podívali.Pak jsme se na sebe vrhli jako supi a začali se vášnivě líbat.

Za zátylek jsem si ho přitáhla blíž k sobě a zajela mu pod triko, kde má ruka spočinula na jeho dokonalých svalech a začala je obkreslovávat.

,,Ellie" Zavrčel mi do rtů a já se ušklíbla.Než jsem mu ale stihla zajet rukou trochu níž, odtáhl se ode mně.Nesouhlasně jsem zamručela.

,,Já rozhodně nechci být ten kdo prohraje.A teď se jde oslavit naše třicítka!" Zvolal a vylezl z auta.

Jen jsem si povzdechla a taky vystoupila.Zamračeně jsem se koukala na Martinuse.

Ten ke mně přešel, vzal moje ruce do svých a vlepil mi motýlí polibek na čelo.Neubránila jsem se úsměvu.

Moje uraženost byla jako lusknutím prstu pryč a my se ruku v ruce vydali do klubu.

Tohle bude ještě dlouhá noc.

•••

Ucítila jsem jak moje tělo pokrylo něco huňatého a pak jsem ucítila motýlí dotyk na mém čele.

Zorlepila jsem oční víčka a rozhlédla se po místnosti kde jsem se právě nacházela.

A byla jsem v...letadle?Cože?!Jak jsem se sem k sarku dostala?!

Švihla jsem hlavou postavě která se dělá vedle mě a něco ťukala do macbooku.Měl vážný a tak nějak dospělý výraz což mě rozesmálo.

V ten moment se jeho oříškový pohled zabodl do mě a na tváři se mu vykouzlil ten jeho obyklý rošťácký úsměv.

,,No dobré ráno Šípková Růženko" Zašvitořil a zase se pohledem vrátil k počítači.

,,Co sakra dělám v letadle?!A jak jsem se sem vůbec dostala?" Zeptala jsem se na to, co mě v tuhle chvíli zajímalo nejvíc, i když jsem měla milion dalších otázek.

,,Byli jsme chvíli na té párty, došel jsem ti pro drink a ty jsi pět minut na to, spala v mé náruči" Vysvětlil mi a pro mě nebylo těžké si dát dvě a dvě dohromady.Já věděla že ten drink chutnal nějak divně!

,,Ty jsi mi dal něco do pití!" Nařkla jsem ho a zamračila se.Tohle se přítelkyním rozhodně nedělá.

,,Jo, ale jenom proto, že jsem tě chtěl překvapit" Mrknul na mě a já od něj odvrátila pohled a radši si začala prohlížet letadlo.

Tohle nebylo to obyčejné letadlo, kde jsou dvě řady sedadel po třech a jedna malinká ulička.Tohle bylo menší a útulnější.Bylo tu několik kožených sedaček a pohovka.U toho byl vždy malý stolek a lampa a vedle pohovky byl i bar.Vepředu jsem pak zahlédla kuchyňku a za ní už je pilotská kabina.

Stočila jsem svůj pohled k okýnku a pootevřela jsem pusu.Slunce zrovna vycházelo nad obzor nějakých hor a...panebože to bylo nádherné.Je to snad ten nejúžasnější výhled na světě.(je to opravdu krásné, takže lítat letadlem v těchto hodinách určitě stojí za to)

,,A kam teda letíme?" Optala jsem se Martinuse s pohledem pořád upřeným na tu přírodní krásu venku.

,,Do Francie, do Paříže" Řekl a mě spadla brada až na zem, v mém případě na huňatou deku.Zalapala jsem po dechu a snažila se najít slova.Kamže to letíme?!

,,C-cože?!Jak do Paříže?!Vždyť to nemůže, musíme trénovat, navíc já sebou nic nemám, nemáme žádné ubytování a co-" Začala jsem ze sebe chrlit hned jak mi došlo v jaké situaci vlastně jsme.Byla jsem ale přerušena polibkem.

,,V klidu, všechno je zařízené.A letíme tam jen na jeden den, v pondělí ráno už letíme zase domů" Usměje se Martinus a mě v tu chvíli připadlo jako bych se dívala do očí anděli.To se mi snad zdá.

,,A proč zrovna do Paříže?" Zeptala jsem se a uvnitř jsem naprosto šílela radostí.Letět do Paříže byl vždycky můj sen!Snila jsem o tom už od mala.Obdivovala jsem to město a celkově Francii.Umím i trochu francouzsky.Bohužel když jsem byla malá, neměli jsme na takovéhle výlety peníze a když ty peníze konečně byly, tak zase nebyl čas.

,,Jednou jsi ze spaní mluvila o tom jak hrozně moc miluješ Paříž a jak už od mala sníš že se tam jednou podíváš.Pak jsem viděl i tvůj obraz nad postelí, Eiffelovka.Nebylo tak těžký si to všechno dát dohromady" Řekl mi svojí teorii, která byla správná.

Neměla jsem slov.Tohle je můj sen už od mala a já si ho konečně splním!

Hey baes>3
Kdo chce taky do Paříže?😍😍🙋🙋
hrozně se omlouvám že vůbec nevyšla kapitola, ale včera ráno se mi smazala a já prostě neměla čas jí napsat znova.Tak jsem se k tomu dokopala až dneska.
Myslíte že se v té Paříži stane něco přelomového?😏💕
Bye bye💋
maggie_gnrsn