Halucinogen

17 0 0
                                    

Tak co Horatio víš co se Paty stalo ptala se ho Caylei?Ano ta ženská jak Paty tak Dorena zkouřila Durmanem.Co a to to Paty nepoznala?Já bych to taky nepoznal měla ho ve svíčce kterou Paty i Doren v dechly.Jasně!Ale bude v pořádku ne?Ano jen co přestane Durman účinkovat působit naštěstí účinky nejsou dlouhé myslím si že až se probere tak se uvidí.Všichni jsme byli u Paty v pokoji včetně Daniela kterému Caylei zavolala co se stalo.A tak tam čekaly až se probere.Za chvíli jsem se začala probouzet.Máma my říkala jestli můžu otevřít oči.A když jsem se pak   probudila se zděšením máma i Daniel mě uklidňovali že jsem v bezpečí.Když jsem si uvědomila že jsem v nemocnici ptala jsem se co se stalo.Paty pamatuješ si něco z toho co se stalo?No jo no pamatuju si že jsem navrhla že půjdu k tý jasnovidce v utajení.Pak si vzpomínám že ty a Rayen jste byla má záloha a když jsem byla u tý ženský.Tak jsme si povídali a ona my řekla že my pomůže zapomenout a řekla my ať se posadím a nakloním nad svíčku kterou jsem měla dýchat.A pak?Pak .... no ....Já neví?Dobře to je v pořádku ona tě z halucinovala Durmanem.Co?Durmanem?Ano ale neboj jsi v pořádku.A nezabila jsem někoho?Neboj usmála se na mě máma nikomu si neublížila našli jsme tě s Rayenem v čas.Dobře a jak dlouho tu v nemocnici musím být víte že nemocnice zrovna nemusím.Jasně zajdu za doktorem a zeptám se ho jestli by tě mohl propustit.On souhlasil a tak jsem mohla jít domů.Cestou z nemocnice jsem jen tak s úsměvem pronesla.Jestli tohle byl první den po návratu z mateřský tak co nás čeká v dalších dnech.Nad tím se všichni pousmály.Doma jsem se věnovala dětem a úplně jsem zapomněla co se dnes stalo.Malá Caylei my vyprávěla co se stalo ve školce prý se tam dva kluci kvůli ní poprali.Cože zlato kluci se kvůli tobě rvali ve školce?Jo prý který z nich bude se mnou sedět v jídelně.A kdo se mnou půjde ve dvojici na procházku.A jak to dopadlo?No šla jsem s Kristýnkou řekla s úsměvem Caylei.Koukám že jsi celá maminka řekl Daniel.No promiň kvůli o mě se kluci rvát nemusely.Nikde jsem nebyla zas tak dlouho teda když jsem byla hodně malá jo ale jak už jsem byla ve škole už se o mě kluci neprali protože jsem prošla spoustou rodin a nevydržela jsem na jednom místě zas tak dlouho.Ale ze školky si vzpomínám na Barnyho Gotsena. Ten měl o mě zájem měl a děla všechno co jsem chtěla.Trhal my kytičky na zahradě nosil my oběd v jídelně nosil my hračky a tak podobně.Koukám že sis ho spíš z otročila ne?Né to není pravda jen zamnou vždycky přišel a zeptal se mě co bych chtěla dělat a když jsem mu řekla že si chci malovat přinesl my papíry a pastelky.Nebo u oběda my řekl sedni si já ti jídlo přinesu.Bylo to vtipný protože všichni čekali ve frontě a já jak královna seděla u stolu.Ze začátku se tomu učitelky divili ale když to takhle dělal každý den tak si na to zvykli.

Pokračování příště!

Patricie DikeinováKde žijí příběhy. Začni objevovat