TO BE CONTINUED 3.Díl - Skylar & Hope

24.Kapitola-Hleď si svýho Skylar

Pohled Aarona:

,,Kam jdeš?" Zeptala se mě Hope.

,,Na vzduch." Odpověděl jsem.

,,A-ale..co se stalo?" Vyběhla z postele s dekou ovázanou kolem sebe.

,,Jen si musím něco vyřešit." Řekl jsem a bez odpovědi vyšel z pokoje.

Šel jsem za Skylar.

Pohled Skylar:

Jdu za Aaronem.

Nejdříve jsem šla k bazénu,tam však nikdo od nás nebyl. Proto jsem se šla podívat do pokoje.

Nastoupila jsem do výtahu,když v tom...

,,Počkej!" Křikl někdo za mnou a vběhl do výtahu.

Byl to Aaron.

,,Skylar..." Řekl udýchaně.

,,Počkej,než něco řekneš...chci se omluvit. Měl si pravdu." Sklopila jsem pohled.

,,Vážně?" Zněl překvapeně.

,,Jo...Tobby mě chtěl jen na to jedno." Mykla jsem rameny.

,,To mě mo-"

Najednou se výtah zastavil a zhasla se světla.

,,Aarone!" Vyjekla jsem a snažila se ho v té tmě chytit.

,,Tady!" Ucítila jsem jeho ruce.

Přitáhl si mě k sobě.

,,Co se děje?" Zeptala jsem se tiše.

,,Zastavil se výtah." Odpověděl.

,,No nekecej?" Pronesla jsem ironicky.

V tom se opět rozsvítilo,ale výtah stal pořád na místě.

Odtáhla jsem se od Aarona a začala bušit všude možně.

,,Co děláš?" Uchechtl se.

,,Chci ven." Vypískla jsem.

,,Tímhle tomu nepomůžeš." Smál se. ,,Jsme zaseknutý v mezi patře."

,,Tak co mám dělat?" Řekla jsem frustrovaně.

,,Čekat,až si toho někdo všimne a pomůže nám." Odpověděl klidně.

Poslechla jsem ho doufajíc,že to bude co nejdříve.

***
,,Jak dlouho už tu jsme?" Zeptala jsem se.

,,Myslím,že to bude hodina." Řekl nezaujatě a kousal si nehty.

Vzdychla jsem a sjela zády po stěně.

Aaron se na mě podíval a udělal to samé.

,,Hele..." Začal po několika minutách trapného ticha.

,,Mmh?" Vzhlédla jsem k němu.

,,A proč zrovna Tobby?" Ušklíbl se. ,,To se ti fakt líbí? Tenhle typ kluků?"

,,Jo a co jako?" Založila jsem si ruce.

,,Jsem o stokrát hezčí než on." Uchechtl se provokativně.

,,Aha?" Projela jsem si ho pohledem.

,,Co to jako mělo být?" Zasmál se.

,,To byl můj skener krásy." Mrkla jsem.

,,A?" Uculil se.

,,Můj skener říká, že..." Dělala jsem,že přemýšlím. ,,Nic moc." Mykla jsem rameny a dostala výbuch smíchu.

,,Já ti dám nic moc!" Zasmál se a začal mě lechtat.

,,Aaro- aaah" Neměla jsem ani sílu,křičet na něho. Jenom jsem se zeslabeně smála a doufala,že přestane.

,,Já se pochčiju...Rone sakra!!!" Smála jsem se a on přestal.

,,Jak jsi mě to nazvala?" Svraštil obočí.

,,Nevím?" Řekla jsem ledabyle.

,,Jasně." Pronesl ironicky.

,,Hele...myslel si to vážně,že mě bereš jako svoji mladší sestru?" Zeptala jsem se vážně a podívala se mu do očí.

,,N-.." Na vteřinu zaváhal a odvrátil pohled. ,,Jo,beru tě tak." Mykla rameny.

,,Zvláštní." Zamumlala jsem.

,,Co?" Optal se.

,,No...nečekala bych,že mi tohle někdy řekneš."

,,Já taky ne a mrzí mě,že jsem se k tobě choval špatně, aniž bych tě znal. Není to žádná přetvářka,Sky. Kdybych to mohl vrátit...tak vrátím." Zahleděl se mi hluboko do očí.

Jemně jsem se usmála. ,,Dobře."

,,Takže jsme v pohodě?" Zeptal se.

,,Jsme." Kývla jsem.

V tom se výtah opět rozjel.

,,Aaaa!" Vypískla jsem radostí.

Aaron to samý. ,,Konečně!" Vykřikl a pomohl mi se postavit.

Objala jsem ho,aniž bych si to uvědomila,ale on mi to opětoval,takže jsem to nechala být.

,,Aarone?" Ozvalo se najednou.

Oba jsme se leknutím odtáhli.

Na chodbě stála Hope s nějakým opravářem.

,,Zasekli jsme se tu." Vyhrkl hned.

,,To vidím." Odpověděla bez emocí,otočila se a odešla.

,,Jdu za ní." Věnoval mi omluvný pohled a běžel za ní.

,,Už to jede!" Křikl ten opravář.

Vyšla jsem z výtahu a šla do svého pokoje,kde jsem usnula.

,,Nech mě na pokoji." Uslyšela jsem tlumený hlas za dveřmi pokoje.

,,Hope,prosím..." Ten druhý hlas patřil Aaronovi.

,,Dobrou Aarone." Vstoupila dovnitř a zavřela dveře.

,,Hope? Je vše v pořádku?" Zeptala jsem se.

,,Hleď si svýho." Pronesla nepříjemně a lehla si do své postele.

Chtěla jsem vědět proč je taková,ale věděla jsem,že bude lepší to nechat na ráno.