Stejná přesto jiná

Jeden problém za druhým

Probudila jsem se v teplé vyhřáté posteli. Když jsem se chtěla protáhnout narazila jsem rukou do něčí hrudi. V tu chvíli mi to docvaklo. Přespala jsem u Damona. Otočila jsem bokem tak ať mám na něj dobrý vyhled. Musím přiznat, že jak ho tak pozoruju tak mě čím dál víc mrzí to, že si nic nepamatuju, hlavně ty chvíle s ním. Povzdechla jsem si a opatrně mu rukou odhrnula pár neposeených pramínků z obličeje. Byl tak kouzelný, když spal. Když v tom mu cukly koutky a já ruku dala rychle pryč.

,,Víš, to je poprvé co spím s holkou v pisteli a nedělali jsme to" měl tak úžasný chraplák!

,,Ehm...vážně?" Uculila jsem se na něj. Proč se culím?! Damon přikývl. ,,A..emm..my, kolikrát...no vždyť víš co myslím".

,,Myslíš kolikrát jsme spolu měli sex?" Nadzvedl obočí, ale já si i tak všimla, jak mu cukají koutky. On se mi jen vysmívá! I tak jsem přikývla a on hned začal počítat na prstech ruky, potom přešel na druhou a pak to chtěl zopakovat znova. No to si dělá srandu! ,,Neboj, spali jsme spolu jen jednou" mrkl a poté se zvedl z postele a přešel ke skříni. ,,Měli by jsme jít na snídani, aby nám všechno nesežrali" zasmál se a já jen přikývla a poté se soukala zpátky do svého včerejšího ohozu.

******
,,Musíme probrat jednu věc dámy a pánové, zítra je úplněk, takže musíme být na pozoru" po snídani jsme svolali opět poradu ohledně lovců, akorát momentálně máme větší problém. V Miami nejsou lesy, ale parky kam chodí hodně často puberťáci pařit. Což sice nebyl zas tak velký problem, ale byl to pro nás risk.

,,Máme dost velký sklep ne?" Zeptal se Horác.

,,No to sice ano, ale nemáme dostatečné množství řetězů" přidal se Dan.

,,Tak je půjdu nakoupit s Claris, Tylerem a Chloe" Řekl Horác a jeho partička se vydala s Danovým souhlasem nakupovat.

,,Takže úplněk je vyřešen, a co ti lovci?" Zeptala jsem se.

,,Co kdyby jsi zkontaktovala Roxy?" Navrhl Richard a já ho spražila pohledem. ,,Pokud by to zvedla, znamenalo by to, že patří k nim" pokračoval. Neváhala jsem dlouho a začala vytáčet mou milovanou kamarádku. Dlouho trvalo než se s ní spojím a poté začal můj telefón vyzvánět. Dlouho se nic neozývalo, ale po chvíli někdo hovor zvedl. Bylo slyšet jen šumění, toho jak někdo chodí a tak jsem to dala na reprák. Šly slyšet tlumené hlasy. Chystala jsem se to vypnout, když v tom jsem uslyšela řev. Hlasitý pronikavý řev. Roxy! Člověk na druhé straně telefonu začal mluvit s dalšími co tam byli s ním. Ten hlas. Už jsem ho někdy slyšela. Než jsem se lépe zaposlouchala do jeho hlasu ukončil hovor. Vypadl mu kámen ze srdce, protože tímto jsem smečce dala konečně důkaz o tom, že Roxy není jedna z nich, ale teď je tu další záhada. Co je Roxy vlastně zač..

,,Ja říkala, že není jednou z nich" řekla jsem tiše, ale věděla jsem, že mě i tak dobře slyší.

,,Omlouváme se, že jsme ji tak křivdili" začal Dan a já se na něj usmála ,,měla bys aspoň nějaké tušení co by mohla být Roxy zač?" Zavrtěla jsem hlavou. Když jsem se zamyslela nad tím vším co jsme spolu prožily a tak. Nenašla jsem žádné vodítko, které by mi dalo najevo co by mohla být zač.

,,Ehm co se řeší" otočila jsem se za chraplavým hlasem. Vojta stál ve dveřích a měl hrozné kruhy pod očima.

,,Unesli Roxy" řekla jsem sklesle.

,,Sakra! Doufal jsem že jim utekla, byli jsme spolu na rande" začervenal se ,,Procházeli jsme se po parku a pak si jen pamatuju obří ránu a to, jak jsem se skácel na zem" ale, jak se sem dostal? Zamračila jsem se.

,,Jak ses sem dostal, copak tě tam nechali ležet?!" Vyjela jsem po něm.

,,Netuším, pamatuju si, že jsem byl pak v autě v kleci, která byla namazaná omějem, potom jsem uviděl světlo a jako nějakým kouzlem jsem se objevil před našim domem" chytil se za hlavu a pak sjel po dveřích na podlahu. Přiběhla k němu rychle Sarah a objala ho. Počkat. Řekl, že se objevilo světlo a pak se objevil zde. To vypadá, že tu je nějaká čarodějnice, protože jinak si to vysvětlit nedokážu.

,,Už jste se setkali s nějakou čarodějnicí?" Zeptala jsem se.

,,Ano, díky nim jsi tady s náma" prohodil Damon a pak sklopil pohled.

,,Tím chceš říct, že jsem byla mrtvá?!" chytla jsem se za břicho a snažila se v tom všem zorientovat. Všichni v místnosti přikývli. ,,Co se mi stalo? Jak...jak je možné, že jsem zpátky?".

,,Šli jsme za nimi hned druhý den co se to stalo a ony řekly, že to bude mít nějaké následky, no a proto si nejspíš nepamatuješ půlku svého života" přistoupil ke mě Dan a objal mě.

,,Kdo mě zabil?" Všichni zmlkli. ,,Kdo mě sakra zabil!" Teď už jsem neměla nervy.

,,My..."
,,Zemřela jsi kvůli nás, pro nás".