Mladí a Ledoví

Věci se teď budou měnit

další  den ráno

Probouzí mě světlo vycházející z velikých oken hotelového pokoje. Protřu si oči a matně rozeznávám věci okolo mě, podívám se vedle sebe a najdu tam klidně spícího Dominika, hlavu má zabořenou v polštáři, slunce nádherně zvýrazňuje jeho tetování na krku a břiše. Chvíli ho jen tak pozoruju ale pak se začne pomalu převalovat, rychle si lehnu a dělám že spím, co si budeme ale nevím jak bych se cítila já kdybych se probudila a někdo si mě prohlížel po čas toho když jsem spala. „ Příště když mě chceš očumovat tak buď alespoň míň nápadná" zachechtá se do polštáře, očumovala? ptám se sama sebe v hlavě, copak já za to můžu že leží vedle mě v posteli polonahý, sakra! my jsme spolu spali?!podívám se bleskurychle pod deku abych zjistila jestli na sobě mám spodní prádlo, naštěstí se moje obavy nepotvrdí, nahlas si oddechu, „ Nespali jsme spolu" potvrdí, oddechnu si „ Sehnal jsem si včera na tyhle věci jinou" dodá, můj obličej zkamení, zamračeně se na něj podívám „Co je?" zeptá se s úsměvem, zvednu se s postele a chci odejít, ale než stihnu udělat krok tak mě Nik chytí za předloktí a zatáhne mě zpátky do postele „Dělal jsem si s tebe prdel" zašeptá mi s úsměvem do vlasů, otočím se na něj obličejem „Haha moc vtipný"řeknu trochu naštvaně, chvíli si mě prohlíží a pak mě políbí „ Sice jsem zmrd ,ale tohle bych ti neudělal" uklidní mě, dám mu rychlou pusu a jdu z postele, „ To mě ani nepochválíš jak moc působivej jsem" vynucuje si Nik pochvalu, otočím se „ Máš pravdu mooc působivý, tohle říkáš každý" opřu se zaujatě o prach ložnice a čekám na odpověď, když po chvíli vidím že nic neříká protočím oči a pokračuju v cestě do koupelny. V koupelně si rychle umyju poté vyfénuju vlasy, udělám si jen obočí,řasenku a vyjdu z koupelny. Když přijdu do ložnice najdu tam Nika který stojí u velkých francouzkých oken a pozoruje výhled ,který z oken je, na jeho těle přibily jen černé kalhoty, přijdu k němu a obejmu ho zezadu, ruce mu položím na hrudník a políbím ho na záda jelikož víš se s mojí výškou nedostanu, otočí se a políbí mě, „Jen bych ti chtěl říct že v tom v tílku nebo co to bylo v čem si jela včera nepojedeš" řekne a políbí mě na čelo a jde si ke kufru „ Vážně si musel naši romantickou chvíli pokazit tvýma žarlivýma poznámkama" protočím oči a rozmáchnu rukama „ Víš moc dobře že já na romantiku nejsem " odpoví  začne se přehrabovat v kufru, „ Tu máš dej si tohle" řekne a hodí po mě černé tričko, já ho chytnu. Začnu si vyslékat jeden rukáv trička v kterém jsem spala, ale všimnu si jak se na mě Nik celou tu dobu dívá „Mohl by ses prosím otočit" poprosím ho ale jeho odpověď mě vůbec nepřekvapuje, jdu ke mě blíž a chytí mě za pas, přitáhne si mě a podívá se mi do očí „ Teď už přede mnou nemáš co skrývat" řekne mi, pomůže mi vysléct i druhý rukáv, nakonec mi tričko přetáhne přes hlavu a hodí ho na postel, chvíli mě pozoruje, „ Si nádherná" řekne a rukou mi pomalu přejede po krku, nevim proč ale líbí se mi to, zkousnu si spodní ret abych udržela všechny ty emoce uvnitř. Chytne mě okolo krku trošku silněji, přivřu oči a snažím se to vychutnat „ Bože" vytrhne mě Nikův hlas, rychle otevřu oči abych zjistila co se děje, po otevření očí zjistím že mě Nik neúprosně pozoruje, nechápavě se na něj dívám a čekám než mi vysvětlí co se stalo, položí mi ruku na krk znovu, na chvíli zas přivřu oči, „ Tobě se to líbí" usměje se, sklopím oči jelikož nevím jestli je to dobře nebo špatně, prstem mi zvedne bradu na něj „ My dva si v tomhle budeme hodně rozumět" usměje se na mě, chvíli si jeho úsměv prohlížím ale pak sklopím oči, „ Děje se něco" zeptá se mě, chvíli nevím jestli mu to mám říkat ale nakonec se rozhodnu že by to bylo dobré aby to věděl „ No víš...vím že to nemáš v povaze...ale..chtěla bych chvíli počkat" řeknu mu upřímně a stejně tak se na něj i podívám, po vztahu Senseyem mám taková citlivá místa ,které ve mě vyvolávají až moc silné špatném vzpomínky. „ Dobře" řekne a sundá mi ruku z krku, chce odejít ale já ho chytnu za zápěstí a přitáhnu ho zpátky, vezmu jeho ruku a vrátím si ji zpátky na krk „ Nemyslela jsem tohle" podívám se na něj, jindy by mi něčí ruka na mém krku vyvolala úzkost ale od Nika se toho pocitu nemůžu nabažit. Pozoruje mě ale já neumím odhadnout na co právě myslí, „ Na co myslíš" chci vědět, odpovědi se nedočkám ještě chvíli mě pozoruje ,ale pak mě z ničeho nic políbí, vážně mi jeho horké rty chyběli, líbáme se, po chvíli se mnou Nik začne couvat na postel, položí se na postel a já si vlezu na něj, nepřestáváme se líbat, prsty ho hladím ve vlasech, ruce mi položí na záda a přitáhne si mě ještě víc k sobě, kousnu ho do rtu a slyším jak potichu vzdychl. „ Ty zmrde už si vstal" ozve se ode dveří Toky, slyším jak se jeho kroky blíží ale nedokážu se od něj odtrhnout „ Ježis!" vykřikne Toky, rychle z Nika slezu a utíkám pro tričko které je na zemi, rychle si ho na sebe navléknu „ Lidi sory, já nevěděl že rušim" omluví se Toky, „ Né to je v pohodě už jsem právě na odchodu" začnu na sebe soukat černé jeany, Nik roztáhne na posteli rukama „ Vážně Karol" ptá se překvapeně, mezitím si začnu obouvat boty, „ Mám hlad" odůvodním mu důvod mého odchodu „ Tak alepsoň počkej na mě" oznámí mi a začne si přes hlavu natahovat modrou mikinu, Toky mezitím pořád stojí mezi futry „No nic tak já půjdu" oznámí a mávne dlaní jako znamení pozdravu, kývnu na něj hlavou a dovážu si poslední tkaničku. Nik už mezitím stojí vedle mě oblečený a obutý. Vyjdeme z pokoje a jedeme směrem k výtahu. Nastoupíme do výtahu a Nik zmáčkne tlačítko s číslem 1. Stoupne si naproti mě a kouká se na zem, položím mu dlaně na tváře a políbím ho, stoupnu si s úsměvem vedle něj. Dveře výtahu se otevřou a my jdeme směrem k jídelně kde už u velkého stolu sedí kluci a smějí se, přijdeme ke stolu a sedneme si na volná místa vedle sebe. Já sedím naproti Jakuba a jsem celkem nervózní z jeho včerejší reakce na to když mi Nik přede všemi řekl ať to s ním zkusím. Koukám do prázdného talíře ale po pár minutách seberu odvahu a podívám se na Jakuba, snažím se na něj malinko pousmát a tím se zeptat jestli mu to vadí hodně, několik minut se na mě dívá bez výrazu a mě začíná pohlcovat strach. Zvednu se ze židle a odcházím z místnosti, když se zvednu Nik mě chytí za předloktí a pohled má celkem ustaraný „ To je v pohodě" pohladím ho po rameni, on mi zápěstí pustí a já můžu odejít, zajdu za roh a posadím se na sedačku, lokty se opřu o stehna a dlaněmi si vjedu do vlasů, začne mi dělat starost Jakubův kamenný obličej. Začnu přemýšlet. Po asi půl hodině slyším jak si někdo přisedl vedle mě zvednu hlavu abych se podívala kdo to je. Zjistím že vedle mě sedí Jakub, „ Takže ty si teďka s Dominikem jo?" podívá se na mě „ Jo" odpovím mu krátce. Chvíli je ticho, „ A jsi si jistá že to je pro tebe správné rozhodnutí" začne mě vyslíchat, „ To sice nevim, ale Jakube on je od Senseye jediný ,který se mě může dotknout na místech kde bych jinak dostávala úzkost" odůvodním mu to a doufám že to pochodí, sám moc dobře ví jak to mám s těmito úzkostmi. Chvíli se na mě dívá a pak mi vezme dlaně do těch jeho „ Hele já ti to přeju abys byla po tom všem ošklivim šťastná ty to víš, já jen znám Dominika a vim čeho je schopnej" podívá se na mě starostlivě „ Budu to muset risknout a doufat že možná tentokrát by to mohlo všechno skončit dobře, Jakube normálně bych si od nikoho nenechala sáhnout na krk ani ze srandy to moc dobře víš, ale když se mě dotýkal on tak to bylo úplně něco jinýho" začnou mi slzet oči protože se tady o tom nerada bavím a stala se z toho jedna z mých největších slabin. Jakub se na mě usměje a obejme mě, „ Neboj nikdo ti už neublíží to ti slibuju" slíbí mi v objetí. Po nějaké době si otřu oči a vrátíme se zpátky. Nik sedí u stolu a usmívá se, přijde mi že jsme se oba od včerejška dost rozzářili, přijde mi že začíná bourat moji citovou bariéru. Přisednu si k němu ale do konverzace se nezapojuji stačí se mi jen dívat na to jak šťastně vypadá. Po snídani se sbalíme, nastoupíme do auta a odjedeme domů.

ten den večer

Ležíme s Nikem u mě v pokoji a díváme se na seriál když se z obrazovky televize ozve pokračování příště.. Nik rozsvítí malou lampičku na nočním stolku a odnese prázdný pytlík od chipsů do koše pod psacím stolem. Vezme si telefon a mikinu, vyleze si za mnou na postel a políbí mě na rozloučenou a odejde do svého pokoje. Já se převleču do velkého červeného trička a černých saténových pyžamových kraťasů, vlezu si pod deku a do chvíle usnu. Si špína Karolíno, nikomu neřekneš že tě biju ,protože mě až moc miluješ. Prásk! Lehni si, a zkus řvát nebo ti vrazím ještě jednu. Senseyi přestaň to bolí, prosím přestaň, já nechci ,já nechci! „ Ne..ne.. prosím ne" lapám po dechu. Po chvíli si uvědomím že to byl jen sen. Posadím se na postel, ťuknu na obrazovku telefonu a ten ukáže 2:59. Utřu si slzy a čelo, chvíli přemýšlím a pak se vydám ke dveřím. Když přijdu k dveřím pokoje Dominika zastavím se a chvíli přemýšlím jestli je to to nejlepší řešení. Nakonec se ale neodvážím a vrátím se zpátky do svého pokoje. Lehnu si a po zbytek noci přemýšlím..