Láska a Touha

13. Kapitola

Jong-Hyun

Taeyong vysunul a pak se na mě svalil. Byl zjevně úplně vyřízený, celý se chvěl a zprudka dýchal. Já jsem na tom ale nebyl jinak. Nechal jsem ho, aby opřel hlavu o můj hrudník, a zlehka jsem čechral jeho vlasy, zatím co jsem se snažil pobrat, co se to vlastně stalo. Točila se mi hlava a měl jsem ji jakoby v mlžném oparu. Srdce mi nepřestávalo divoce tlouct. Nebyl jsem schopný ho ze sebe sundat ani se zvednout. O pocitech ani nemluvě... bylo mi fakt divně. Raději jsem zavřel oči...

Probudil jsem se podivně rozlámaný a hlava mi třeštila. Chvíli mi proto trvalo, než jsem alespoň částečně pootevřel oči. Leželo se mi až podivně nepohodlně a cítil jsem taky slabou bolest v zadku, což jsem nechápal. Má postel je přece příjemně měkká, tak proč mám pocit, jako bych ležel na zemi? A proč mě sakra bolí zadek? Zamžoural jsem a pokusil se protáhnout, abych ulevil alespoň svým bolavým zádům, ale z nějakého důvodu to nešlo... něco mi v tom bránilo.

Chvíli mi však trvalo, než jsem se zorientoval. Pak jsem si uvědomil, že opravdu ležím na podlaze hned vedle kuchyňské linky, že jsem dole nahý a že si ze mě můj spolubydlící udělal svou matraci. Ležel ke mně přitisklý a v klidu si oddechoval. V tu chvíli jsem vytřeštil oči dokořán a zalapal po vzduchu. Okamžitě se mi totiž vybavilo, co jsme spolu s Taeyongem prováděli. Z té vzpomínky se mi sevřelo hrdlo, ale taky můj ojetý zadek. „Do prdele!" zaskuhral jsem nemálo šokovaný. „To jsme teda fakt posrali!"

Okamžitě jsem se pokusil Taeho ze sebe sundat, ale on se ještě víc přitulil a mé snahy okázale ignoroval. Jenže já jsem už zase pociťoval nepříjemný tlak u žaludku, potřeboval jsem se osvobodit. „Kurva, Taeyongu!" zařval jsem do jeho ucha, po dalších marných snahách, až sebou polekaně trhl. „Slez ze mě, ty debile!"

„Hmmm..." zamrmlal a maličko se nadzvedl, čehož jsem hned využil a jednoduše ho ze sebe shodil. Tae žuchl na podlahu vedle mě a hned na to vyplašeně otevřel oči. „Co děláš, vole?" zanaříkal, jenže já jsem neměl čas ani náladu mu odpovídat. Ani jsem se nezajímal o to, jestli se třeba nepraštil, protože mou jedinou starostí bylo co nejrychleji se dostat na nohy a přemístit se k toaletní míse, kde jsem pak s úlevou vyhodil obsah svého žaludku. Měl jsem pocit, že vyzvracím svou duši, teda pokud mi po tom včerejšku nějaká zbyla. Když bylo po všem, sjel jsem s povzdechem na zem.

Položil jsem pak ruku na záchodovou mísu, a s povzdechem si o ni opřel hlavu. Pořád jsem si připadal jako přejetý bagrem a můj bolavý zadek tento pocit jen umocňoval. Nemohl jsem pochopit, že jsem tohle dopustil. Jak jsem mohl jen tak šukat s Taeyongem? Jak jsem mu mohl dovolit, aby mě ojel? Měl jsem touhu pořádně třísknout hlavou o keramiku a nejen proto, že mi v ní nepřestávalo pulzovat.

Nestačil jsem se však ani pohnout, když se přiřítil můj spolubydlící, prudce mě odžduchl až jsem sebou dost bolestivě sekl na dlaždičky, naklonil se nad záchod a zopakoval mou předchozí činnost. Málem jsem se znovu pozvracel, když jsem slyšel, jak se dáví. Třel jsem si bolavou ruku a snažil se neposlouchat ty zvuky. Když konečně přestal, svezl se vedle mě a hystericky se zasmál, aniž by se na mě podíval. „Čemu se tlemíš, ty kreténe?" zamračil jsem se na něho nechápavě. Mně tahle situace vůbec nepřišla k smíchu. „Jen jsem si vzpomněl, jak ses pode mnou kroutil a jak jsi vzdychal, když jsem tě šukal, Hyune..." ušklíbl se pobaveně. „Jinak samozřejmě nic k smíchu není..."

„Drž hubu!" zavrčel jsem vztekle. Tohle jsem rozhodně chtěl slyšet ještě míň než jeho dávení. „Nic takového jsem nedělal!" Tae se znovu ušklíbl a já jsem měl chuť ho nakopnout do té jeho sexy prdele, až na to že na ní seděl. „Ty jsi taky sténal jako nějaká děvka, když jsem já ojížděl tebe!" vrátil jsem mu to. „Jo a za to bych tě nejradši zabil, Hyune!" zamračil se na mě. Poposedl a sykl, jak ho nejspíš zabolel zadek. „Kurva, Hyune... mě do prdele ještě nikdy nikdo nepíchal..." dodal ublíženě. „Neměls to dělat, pitomče. A ještě k tomu tak tvrdě. Vážně tě zabiju!"