You Still Love Him

10. I don't know, if I did it right

Když jsem přiběhla na recepci ještě tam nebyli, ale to mi nevadilo. Sedla jsem si do křesílka a čekala.

Asi po 10 minutách čekání jsem uviděla moji skvělou famílii. Měli já sobě kapuci. Asi se nechtěli zrovna nějak moc prozradit.

Pozorovala jsem je ze zadu a uslyšela jsem ,,Je mi to líto, ale pokoj si musíte rezervovat dopředu."

Celá moje rodina ho začala přemlouvat, kromě Camerona, který se snažil nebýt moc "živý".

Něco mě v tu chvíli napadlo. Tak jsem to udělala. Přišla jsem k mámě, obejmul jsem ji a řekla ,,Mami, vy už jste tady? Konečně. Už se mi po vás ztýskalo."

Pan na recepci se na mě jenom nechápavě podíval a já jsem na něj hodila hrozně smutný obličej a udělala psi oči.

On jenom zhipnotyzovaný mým výrazem podal mámě klíčky, a řekl ,,pokoj číslo 69"

Hustý, to byl pokoj hned vedle nás! Tohle bude super dovolená.

Když jsme odcházeli od recepce, pánovi se asi rozsvítilo a zastavil nás
,,Tak počkat, potřebuju jména a kontakt na vás."

,,Sakra!" Pomyslela jsem si. Co teď, co teď, co teď...!

Neměla jsem na výběr. Upřela jsem na něj svůj pohled a přiměla ho, aby nás nechal jít.

,,Promiňte, chtěl jsem vám říct ať si užijete pobyt." Řekl nakonec.

,,Děkujeme" řekli jsme a odešli.

Cameron do mě po cestě nahoru šťouchnul a řekl ,,Katie, co jsi to udělala?!". ,,A co jsem měla dělat?"

Cameron dostal záchvat smíchu a postupně jsme se k němu všichni přidali.

Když si vybalili, šli jsme na oběd, kde jsme se zase spojili s Trejtnarovými a Wheelerovými.

Pozdravil jsme se a naobědvali. Po obědě jsme si vzali plavky a šli jsme to tu omrknout. Ukázala jsem Cameronovi co zkusit, co nezkoušet, kam se jit podívat a třeba i co si zahrát.

Jako první jsme šli samozřejmě do moře se trochu ochladit a potom jsme se přesunuli do bazénu na bar.

Asi si říkáte jak to, že tam Cameron mohl jen tak chodit aby ho nikdo nepoznal. Tak to jsme taky vymysleli.

Na hlavu si dal kšiltovku, aby někdo nepoznal jeho nádherný kudrnatý vlasy a aby nikdo neviděl jeho pihy, tak jsme mu dali make-up a modré kontaktní čočky. Byl k nerozpoznání.

Na baru jsme se tak nějak dostali k tématu, kolik je komu let. U Johna jsem věděla, že mu je 17 a Mikeovy taky 17, ale Cameronovy bylo 18. Myslela jsem si že je mu tak 20, ale prej ne.

To je jedno. Já jsem ráda, že si mu 18. Alespoň jsme si blíž a možná si budeme i víc rozumět.

,,A Maya je o rok starší než já. Myslela jsem si že jsou s Cameronem dvouvaječný dvojčata.

Večer jsme zase zalezli do 'diamond baru', a jak jinak jsme náš krásný večer mohli zakončit, než tím, že jsem se zase ve spodním koupali moři. Já jsem tentokrát kluky odhadla a vzala jsem si pod oblečení plavky.

Dneska nás promluvila i Viki aby mohla jít s námi. Řekli jsme že jo, ale byla to akorát další starost a snaha o udržení tajemství, že je Cameron naživu. Ale když jsme ji ukázali fotku Camerona, tak stejně nevěděla o koho jde, takže nám to ani tolik nevadilo.

Při odchodu Mike ještě máme řekl, jestli si tady radši Viki nechce nechat. A máma ho seřvala, že se snad dokáže postarat o svou sestru.

Tak jsme ji nakonec vzali s sebou, ale řekli jsme ji ať neposlouchá co říkáme. Mike měl totiž v plánu nám říct něco fakt důležitého a hlavně tajného.