- O tři měsíce později –
Už jsem v Česku přes tři měsíce a konec školního roku se kvapem blíží, společně s ním i poslední rok, který dostuduji na dálku z Londýna. No a s koncem školy se také blíží naše výročí sblíženi ve Švýcarsku. Na to se mimochodem dost těším. S Liamkem jsem v kontaktu, každý den si voláme a společně se těšíme na mé stěhování do Londýna.
Holky byly samozřejmě nadšené ze zprávy, že jsme s Liamem zase spolu. Zahrnuli mě otázkami a trvali na oslavě. No byla to zábava. Školu jsem nějak přežila a teď se jen modlím, abych ten konec roku zvládla.
„No tak Lies, vstávat!" Vlítl do mého pokoje brácha.
„Mikeu, drž hubu!..." zabručela jsem a hlavu zabořila do polštáře.
„Tak promiň, že se starám." Zamumlal a opustil pokoj. Otráveně jsem vydechla a neochotně se vyhrabala z postele.
„Podělaná škola!" Zaklela jsem. Došourala jsem se do koupelny, udělala si hygienu, lehce se nalíčila, potom jsem se vrátila do pokoje, kde jsem se oblíkla a přichystala se do školy. Konečně pátek, konečně bude víkend a přijede Li a kluky.
„Tak já letím!" Zavolala jsem do domu se snídaní v ruce. Nikdo se neozval. Pokrčila jsem rameny a opustila jsem dům. Hned u branky mi zabrněl mobil.
*Zlato, kde jsi tak dlouho? Za chvíli tady zapustíme kořeny.* píše Ash.
*No jo pořád... Zaspala jsem.* opověděla jsem. Potom mi už neodepsala. Přidala jsem do kroku. Po chvilce jsem byla u Ash.
„Ahoj." Usmála jsem se a upevnila jsem ji v objetí.
„No nazdar. To je taky dost že ses dovláčela." Protočila jsem oči.
„Hahaha, děláš jako bys nikdy nezaspala." Poznamenám otráveně.
„Ok, ok už mlčím." Zasmála se a zvedla ruce do obraného gesta. Uchechtla jsem se, chytla ji za ruku a táhla jo do té děsné budovy jménem škola.
„Tak co odpoledne podnikneme?" Pověsí se na mě Ash.
„Nevím. Budu muset brzo domů, přijede Liamko..." zasnila jsem se.
„Bože nezblázni se z toho." Povzdechla si a protočila oči.
„Hele, hele nežárlí tu někdo náhodou?" Popichovala jsem ji.
„Co? Já?" Vykulila oči. "Nikdy."
„Nelži. Pane jo, ty žárlíš." Vydechla jsem nevěřícně.
„Nene!" Šťouchla do mě.
„Jojo!" Zkřížila jsem si ruce.
„Nene!"
„Jojo!"
„Tak fajn, možná trochu." Nakonec neochotně přiznala porážku. Pousmála jsem se nad tím. Potom jsme se přemístili do třídy na první hodinu.
...
„Neříkej mi, že se na mě kvůli tomu tupci vykašleš." Kroutila nevěřícně hlavou.
„Nekašlu na tebe, jen jsme se přes tři měsíce neviděli. Chyběl mi." Ospravedlňuji se.
„Nepovídej?" Řekla sarkasticky. "Jako byste si denně nevolali, nebo skypovali." Zakoulela očima.
„To ano, ale tohle je něco jiného. Uvidíme se na živo." Vysvětlovala jsem zasněně.
„Jojo už mlčím. Já jen že jsem si tě ani neužila a už zase jedeš pryč." Pokrčila spodní ret.
„Ooo, zlatíčko neopouštím tě. Budeme se bavit dál." Obejmula jsem ji.
„To doufám." Zaculila se. Šťouchla jsem do ní. Jen se zasmála. Nakonec jsme opustili pozemky školy a zamířili jsme ke mně domů. Už jsem byla rozklepaná nedočkavostí. Tolik jsem se těšila na Liama. Až ho znovu obejmu a vdechnu jeho vůni. Až si vyslechnu ta dvě úchvatná slova.
Jakmile jsem dorazila domů, před barákem jsme se s Ash rozloučili a já zmizela v našem domě. Zalezla jsem si do pokoje, kde jsem odhodila tašku a popadla ručník s čistým oblečením. V koupelně jsem se rychle osprchovala, oblékla se a vrátila se do pokoje.
Nemám ponětí, kolik uběhlo minut, nebo hodin. Příšerně jsem se nudila a ta představa, že Liamko každou chvíli přijede, mě uváděla do ještě větší nudy.
Zrovna jsem tupě zírala do stropu, když se rozezněl domovní zvonek. Jako střela jsem vyletěla z pokoje až do předsíně. Zhluboka jsem se nadechla, uchopila kliku a otevřela dveře. Stál tam v celé své kráse a za ním se culily další čtyři páry očí.
Vrhla jsem se mu okolo krku, byl zaskočený, ale po několika vteřinách se vzpamatoval a také mě obejmul. Pevně jsem si ho k sobě přitáhla, měla jsem nutkání ho už nikdy nepustit. Zadívala jsem se mu do očí a políbila ho. Procítěně, vášnivě.
„Hele holka, my bychom se rádi dostali dovnitř, nechte si to na jindy.“ Popíchl nás Harry.
„Drž klapačku, Harolde!“ štěkla jsem po něm. Uchechtl se a zkřížil ruce.
„Tak co bude?“ přidal se Louis.
„No jo, vždyť už končíme.“ Zakoulela jsem očima a ustoupila, aby mohli projít.
„Konečně.“ Neodpustil si ještě Harry poznámku a potom už vešel.
Kluky jsem usadila v obýváku a zašla do kuchyně pro něco k snědku a k pití. Pak jsem se přemístila zpět ke klukům. Dost dlouho jsme kecali o věcech, které se staly, když jsme byli rozdělení. Dost jsme se u toho nasmáli. Kolem půlnoci jsem klukům ukázala pokoje a společně s Liamem jsme zalezli do mého pokoje.
„Pojď už ke mně.“ Zaskuhral Liam ležící v mé posteli.
„Vždyť už jdu.“ Zasmála jsem se, převlékla se do věcí na spaní, při čemž jsem samozřejmě zachytila Liamův pohled na mně, a pak už si zalezla k Liamovi.
„Tolik jsi mi chyběla.“ Zabroukal Li.
„Ty mně taky. Strašně jsem se na tebe těšila.“ Přitulila jsem se k němu.
„Miluju tě.“ Políbil mě na čelo.
„Taky tě miluju.“ Zamručela jsem a potom jsme oba usnuli.
The End
this is the end :DDDD takže lidičky, je tu konec :) nemůžu uvěřit, že tahle story měla takový úspěch :o j to neuvěřitelný :ooo so každopádně vám všem děkuju aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa (chvilka napětí :DDD) možná se tu objeví epilog, možná určitě :D
takže :D THANKS!!!!!!!!!!
PS: kdo jde taky na 50shades of gray? :33 zbožňuju Christiana ♥♥
Kattynka
ČTEŠ
Hate me for who I am and love me for who I'll never be (Cz 1Dff)
FanfictionPříběh o bohaté dívce, která si musí přátele vybírat velmi pečlivě, aby ji nevyužívali jako její bývalý přítel. Naštěstí má kolem sebe několik velmi dobrých přátel a ve škole je někdo o kom ještě hodně uslyší..... #386 in Fanfiction
