Tiše, drak vypráví....

Hiccstrid ( Škyťák a Astrid)

,,Já jí zabiju!" Zavrčel Dagur nepříčetně, zapnul si svoji koženou bundu a začal si obouvat boty na motorku.

,,Koho?" zeptala se Heather zmateně.

,, Tu malou Hoffersnovic děvku."vyštěkl a jí se sevřelo srdce. Neslyšela o ní už víc jak rok. Od té doby co udělala tu strašnou chybu a skončila škola.

,, A- Astrid?"tázala se bázlivě. Ani ne před dvěma měsíci umřel jejich uznávaný tatíček a on už plánuje vraždu. Sledovala jak si její bratr bere svou helmu. ,, Proč?"

,, Protože si dnes bere Škyťáka."řekl tvrdě a stiskl ruku v pěst. Ona ale slyšela i to co v podstatě neřekl.
Chce si vzít jeho Škyťáka.

Smutně si povzdechla. Jejich lásky se dnes vezmou, svým způsobem je to docela k pokukání. Její bývalá si bere kluka, kterého její bratr už roky tajné miluje. Ne, vlastně je to spíše smutné.

,,Kam jedeš?"zeptala se starostlivě když už stál mezi dveřmi.

,,Kam myslíš?"oplatil mi otázku sarkasticky. ,,Na svatbu."

Tvářil se jako by to byl úplně logický krok a odešel ke svému milovanému stroji. Příliš se nad tím nerozmýšlela, popadla svou bundu a druhou helmu než se rozběhla za ním.
,, Počkej na mně."zavolala na něj aby jí náhodou neodjel.

Když nic jiného alespoň dohledné aby to Astrid přežila a hlavně aby jí Dagur neublížil víc než to zvládla sama.

*  *  *

,,Pokud má někdo nějaké námitky proč by se tento pár neměl brát, nechť promluví teď nebo ať mlčí navždy."věta,kterou pronesl oddávající spíše jako nucenou formalitu. Většinou nikdo nečeká ,že si novomanželé pozvou někoho kdo by s jejich sňatkem nesouhlasil.

To byl asi taky důvod , proč většina málem dostala infarkt když byly dveře rozraženy s takovou razancí až hlasitě třískly do zdi.
Ještě překvapivější byl fakt ,že mezi dveřmi nikdo nestál.

Škyťák se nervózně podíval na svou nastávající.
Byla nádherná.
Bílé krátké šaty měla olemované modročervenou výšivkou a ve vlasech jí zdobilo pár květů. Pohádková víla, jak jí jednou nazval jeho otec. Extrémně nebezpečná pohádková víla, to bylo přesně to co byla.

,,To nemyslíš vážně?"ozval se hlas při kterém nevěstě nejednou vynechalo srdce.

,, Heather.." pošeptala a sklopila pohled ke kytici ve svých rukách.

,, Myslím."odpověděl vážně mužský hlas nasycený nespočtem emocí. Škyťák zbledl a střelil nervózním pohledem po tátovi. Vždyť ho nezval, ale to byla asi jeho tradice vtrhnout mu do života bez pozvání a obrátit ho vzhůru nohama.

,,Na to už je pozdě Dagi, teď a tady se berou. Nemůžeš jim sobecky zkazit svatbu."řekla vážně a zoufale si povzdechla.

,,Musím tomu zabránit.
Táta už nežije a tak nemůžu dovolit aby si tvoje bývalá vzala osobu na kterou si myslím od chvíle kdy .... Vlastně nevím kdy to začalo ale vím,že pokud to teď nezastavím bude to chyba, které budu do konce života litovat a ty taky. "Jeho slova tentokrát obsahovali něco pro něj velmi netypického.
Bolest, tu která nenechá jediné srdce chladné

,,Tak společně."řekla tiše než ho vzala za ruku a společně prošly těmi velkými dveřmi.

,,Máme námitku."řekli zároveň a jejich pohledy se zastavili na středu jejich zájmu. Byli v zajetí krásy a nedokázali od nich odvrátit pohled. Téměř jako by je zhypnotizovaly.