Gguk si hezky užíval bublinkovou vanu a občas jsem z koupelny slyšel tiché zahihňání.
Já zatím byl na telefonu a před tím stihl pár jeho věcí dát do skříně, ale pak mi došlo, že vůbec nevím, jestli v tom má nějaký smysl a tak jsem se na to vyprdl.
A najednou začal křičet.
Rychle jsem se zvedl, až jsem telefonem praštil o zem a zaběhl do koupelny a rozrazil dveře, až jsem si myslel, že ve stěně bude díra.
„Co se děje?” začal jsem panikařit a s hlasitým žuchnutím si klekl vedle něj.
„N-Nic” fňukl a rukama si začal utírat oči, ze kterých určitě tekly slzy.
„Spadl jsi, nebo ses bouchl, nebo co se děje?” sundal jsem ruce z jeho obličeje a natočil si ho na sebe.
Celý jeho obličej byl rudý a především oči.
„B-Bublinky v o-očích” vzlykl a slabě se mi chytil tričko.
Chudinka moje.
„Počkej” uklidnil jsem se a zvedl se. Vzal jsem nějaký ručník a namočil ho v umyvadlem do vlažné vody.
„S-Strašně to štípe” kňukl a já si klekl znovu k němu „Já vím” zašeptal jsem a znovu mu zvedl hlavu.
Začal jsem ho utírat kolem kolem očí.
Potom jsem mu to dal do ruky, aby si to mýdlo mohl vyčistit sám.
On malinko vzlykal, ale pořádně si to vyčistil.
Musím ho nějak uklidnit
„No jo, já vím, že to bolí” pohladil jsem ho po vlasech a cvrkl ho do nosu.
„Co kdybychom si zítra koupili nějakou zmrzlinou, hm? Aby ses cítil líp?” navrhl jsem a on zakroutil hlavou.
Posmrkl a ten ručník mi podal.
„Te-Teď?” sklonil hlavu do svého klínu a hřbetem ruky si utřel tváře od slz.
„Promiň, princezno. Teď už je moc pozdě, zítra, jo?” ještě jednou jsem mu zvedl obličej a zkontroloval oči, které se vracely do původní barvy.
„A-Ale-” kňukl, ale zastavil ho můj pohled.
„Zítra, dobře sluníčko? Zítra ti koupím dokonce dva kopečky, jo? Slibuju, princezno” rozcuchal jsem mu vlasy a zvedl se.
On rezignovaně přikývl a znovu si začal hrát s bublinkami.
