Prečo on?

12.Kapitola

"ja môžem byt upír?!" Začala som panikáriť. "Čo budem teraz robiť?! J-ja asi snívam! Mám YouTube. No....už ma to až tak nebaví. Možno skončím. Jak možno určite! Kebyže sa toto dozvedia moji fans tak ma začnú hejtit."

*Keď došla na chatu.*
Vypla som motor, a tresla dverami. Hneď ku mne pribehol maty a dal mi pusu. Oplatila som mu ju. "Tak jak bylo?" "V pohode." "Ty kokos! Však ty máš červený oči!" *V hlave* "doprdele už si to všimol!" "Láska...je mi nejak zle. Idem hore do izby." "Dobře."

*Keď prišla hore do izby.*
"Ja som zabudla! Možem chodiť len v noci von. Zrazu som z okna videla vlka. Premenil sa na človeka. " Ja-Jackob?!" hneď som si na seba dala niečo aby mi namňa nesvietilo až tak slnko. Vyšla som oknom, a prebehla do lesa. "Čo...Prečo si tu?" "Budem tvoj ochránca." Objala som. "Ďakujem, ale viem sa postarať sama o seba." "dobre ale ja budem furt na blízku..." "Dobre. Ahoj." Znovu som ho objala, a rýchlo zaliezla do vnútra. "Lásko?" "áno?" "videl sem nekoho venku." "ale už tam není." "jak to víš?" "no pozerala som sa z okna." "aha."  "chceš si ísť ku mne sadnúť? Idem niečo pozerať." "oki." Maty si prisadol ku mne.

*pohľad Matyho*
Je strašně divný že kika má červený oči, když byla na slunci tak ji bylo špatně a zdá se mi že kika šla venku v kapuci a bavyla se s nejakým klukem.
Přisadnul sem si k ní. Koukali sme twilight ságu. (Ľudia ja som asi blbá že zakomplikujem dva filmy do jednej knihy. 😂😂😂) ak mám říct tak mě se celkem řekne že film...Twiligh sága líbi a kike taky. Počkat ne....ne ne ne. Ona je upír! Ne to není možný. Ja jí budu muset sledovat kam de. Kika zaspala. Vím že někde měla svůj denníček. Kde je!!!

*pohľad Kiki.*
Zaspala som. Ale počula som, ako niečo maty hľadá. Tak som trošku pootvorila oči. Hľadal môj denník, do ktorého si všetko píšem. Pomaly som vstala. On si sadol na posteľ čo bola oproti. "Už ti je lépe?" "ano." postavila som sa a dala mu pusu. "Idem von." "můžu jít s tebou?" "nie." "proooč." "chcem byť sama. Nevadí?" "Nevadí." a usmial sa. Tak som zišla dole. Všetci pozerali do mobilov. "Čaute." všetci sa odzdravili. Zobrala som si na seba. Taky...plášť povedzme. Ale nemyslím ten čo ma nebude vidieť ale normálny. Otvorila som dvere a išla do lesa. Lebo tam nesvieti slnko. Išla som normálnou chôdzou do lesa. Keď som bola v lese, tak som cítila krv. Utekala, ne že utekala. Ale ja som strašne rýchlo bežala. No ja som to mala spomalené. Zdalo sa mi že ma niekto sleduje. Tak som išla za roh stromu, a vyskočila na strom.

*pohľad matyho"
Šel sem za ní. No zahla a pak sem ji už nevidel. Ale jedno vím že je upír. Zrazu někdo skočil. Byl zamnou. Otočil sem se, a byla to kika. "Matyáš?" "J-ja to vysvětlím." "To by som si ráda vypočula." Překřížila si ruky. "Myslel jsem si že jseš upírka...tak sem šel za tebou a-" "A dosiahol si toho čo si chcel. Nemusíš byť somnou a hlavne nehovor to chlapcom!"  a šla pryč. Jsem debil že jsem to udělal. Zrazu někdo stál předemnou. Byl to vlk, kterej vrčel. Šel sem do zadu. No on furt šel zamnou. Pak se přeměnil na človeka. Podal mi ruku na spoznáni se. "Jackob. Teší mně." "J-ja j-jse-em Ma-Ma-TT-y" "Těší mě mattem. Jak si už asi viděl tak tvá holka je upír. Chceš byt s ní?" něco mě ovládlo. "Nechci. Ješte by mě zabila." "Dobře. Tak ahoj." a proměnil se spiet, a odešel.

Hello guys in Europe! Tak tu máte náhradu za ten včerajšok. Dúfam že sa vám bude páčiť. To by bolo všetko. Papaaaa

Vaša Sandra💕 (btw 647 slov.)