Stopy Krve

25. Únos

Úplněk vedl svou družinu směrem k Útesovému Klanu. Skrze jejich teritorium to bude rychlejší. I když riskují že zaznamenají svůj pach, musí dostat Severinku dříve než bude pozdě.

Po Úplňkovu boku běžel Flame a Ember. Hned za nimi běžel Blue, Oak a Acorn.
Úplněk Acornovi ještě moc nevěřil protože každý ví že to byl velký zastánce Ashe, Úplněk to ale nechal protentokrát být.

Vylezli po kamenech nahoru na hory, které rozdělovali Skalní teritorium od okolního světa. Poté se vydali směrem k území Lesního klanu. Už zase.

Mračný Kámen ležel na konci území Lesního a Lučního klanu. Úplněk tam byl jen málokrát, snad jen jednou a to, když byl učedníkem.

Skupina koček ze zastavila v hustém porostu vlhkého lesa. Tiše našlapovali mezi liány a popadanými kmeny které byli porostlé mechem. Vypadalo to tak zarostle jako by tu nikdo dlouhou dobu nebyl. Kočky se zastavily před obřím vchodem do jeskyně.

Úplněk se chvíli ještě díval do jeskyně od které byl cítit neuvěřitelný chlad.
Poté se otočil a podíval na kočky.
"Blue." mňoukl a zahleděl se na modrého kocoura. "Ty a Oak půjdete tamhle za jeskyni." pokračoval, "Budete čekat dokud nepřijdou léčitelky."
Na to oba kocouři kývli a rozběhli se za roh za jeskyni. Schovali se do keřů a čekali. Úplněk se poté podíval na Embera a Acorna.
"Embere, ty půjdeš tamhle do těch keřů u vchodu do lesa, Acorne ty půjdeš na druhou stranu. Kdyby Léčitelky utekli, či se něco zvrtlo tak je chytíte." řekl důrazně. Ember kývl a šel s Acornem směrem tam. Úplněk se otočil na Flama a švihl ocasem "Ty půjdeš semnou, pojď." mňoukl a Flame přivřel oči že rozumí.

Úplněk vytáhl drápy a začal se škrábat po kamenech na jeskyni. Flame šel za ním. Vylezli nahoru a chvíli čekali. Úplněk se střetl s pohledem Embera a Bluea. Oba dva kocouři z jiných koutů kývli že jsou připraveni. Úplněk švihl ocasem a šel dozadu k zdi aby byl ve stínech. Flame vletěl do keřů vedle Úplňka a tiše pozorovali okolí.

Úplněk se díval na oblohu a stále větřil. Pořád nic necítil.
Pak k němu ale vítr zavál dobře známý pach. Cítil Polárku a s ní i Severinku. Dal rychlé znamení mňouknutím které znělo jako skřek Nočního ptáka. Všichni kocouři zpozornili a dívali se směrem k vchodu do lesíka.

Najednou na mýtinu obklopenou zarostlým lesem, ladně vešla Polárka. Hned za ní se objevila Severinka a šli si sednout před jeskyni. "Nemohu se dočkat! Už zanedlouho se oficiálně stanu léčitelkou! To je úžasný!" křikla tiše Severinka. Polárka se jen pousmála a protočila očima.
Úplněk tiše zavrčel a trochu se pohnul, ale v tom se keře na druhé straně znovu zašustili. Úplněk přestal a zpozornil.

Na mýtinu vešla tmavě hnědá a malinko strakatá tříbarevná kočka. Byla to Sova, léčitelka Lesního klanu. Za ní vyšel malý hnědý mourovatý kocourek. Toho Úplněk neznal.
"Zdravím, Sovo." mňoukla Polárka. Sova byla hodně stará ale za to moudrá léčitelka. "Také tě zdravím, Polárko." mňoukla chraplavě a uklonila hlavu. Severinka uklonila hlavu a také mňoukla na pozdrav.
"Máš nového učedníka?" mňoukla Polárka když videla malého kocourka co se krčil u Sovy. "Ach ano." zakašlala napůl
"Toto je Hnědotlapka. Můj nový učedník." mňoukla a podívala se na Hnědotlapku. Malý kocourek vypadal nejistě a hodně nervózně. "Takže už zbývá jenom Rudoška." mňoukla Polárka. Rudoška byla léčitelka Lučního klanu.
"Ahoj!" přiskočila k němu Severinka. "Jsem Severinka!" mňoukla nadšeně.
Hnědotlapka se krčil u země a chtěl něco říct jenže v tom to Úplňka přestalo bavit.

Udělal hlasitý skřek a v tu chvíli se na mýtinu vyřítil Blue a Oak.
Léčitelky vyděšeně vyjekly. Úplněk kývl na Flama a v tu chvíli se dolů z jeskyně zřítil i Flame.
Sova výhrůžně na Flama zasyčela. "Ohnivče!"
Flame se ušklíbl a vytáhl drápy. Kývl na Blue a Oaka.
Oak skočil na Polárku a přišpendlil ji k zemi. Blue skočil na Sovu a přišpendlil zase ji k zemi. Severinka se vystrašeně dívala na kočky okolo ní. Hnědotlapka se třásl u země. Zničehonic se však ozval agresivní sykot. Z keřů se vyvalila tmavě rudá dlouhosrstá kočka. Skočila na Oaka a osvobodila Polárku. Flame se zakousl do Rudoščiny zadní packy a ta zasténala. Pořád se však prala jako zkušená bojovnice. Ohnala se po Flamovi a sekla mu tržnou ránu do boku. Flame se stáhl a upadl u jeskyně.
Blue co byl ještě nad Sovou vydal hlasité mňouknutí na pomoc. V tom se vyřítil Acorn a Ember z keřů. Ember skočil po Polárce a přišpendlil ji k zemi. Acorn skočil po Rudošce a začal s ní zápasit.

Úplněk se plížil v stínech. Viděl jak se Severinka agresivně chtěla vrhnout po Emberovi a zachránit svou učitelku. Skočila po něm ale v tom vyskočil Úplněk a odstrčil ji. Severinka prudce dopadla na zem a matně otevřela oči...

Když uviděla Úplňka roztřeseně mňoukla:"Úplňku?! Co to vyvádíš! Pomoc mi odehnat ty tuláky!" křikla po něm a švihala ocasem když zmiňovala tuláky.
"Jak naivní ale jsi.." zasmál se tiše Úplněk. Severinka se na něj nechápavě dívala.
Úplněk vytáhl drápy a skočil po ní. Severinka byla překvapená a zkusila se uhnout. Úplněk se ji ale v letu zaryl drápy do srsti takže nemohla kam utéct.
Severinka bolestí vyjekla a zhroutila se na zem. Úplněk ji silně přišpendlil k zemi a mňoukl na svůj klan:"Omračte je všechny! Necháme je tu!" křikl.

Ember omráčil Polárku, Blue zase Sovu a Oak skočil po Hnědotlapce. Acorn po dlouhém zápasu s Rudoškou udeřil poslední ranu kterou mířil do hlavy, a Rudoška také upadla do bezvědomí.
Všichni přišli k Úplňkovi.
"Kde je Flame?!" sykl když ho nikde neviděl. Flame se těžce zvedl z poza jeskyně a přišel k nim.
"Jsem t-... Tu." mňoukl a jeho bok silně krvácel. Úplněk skočil z Severinky a kočky ji obklíčily.

Severinka se třásla a ještě pořádně nepobírala to co se stalo. Její oči byli úplně vytřeštěné.
Úplněk přiběhl k Flamovi a podíval se mu na tržnou dlouhou ránu na boku. Flame byl zkalený bolestí. Není to fatální ale muselo to štípat a pálit. Měl tam hodně trnů a kousků hlíny.
"Můžeš chodit?" zeptal se ho Úplněk. Flame nepatrně kývl přišel blíž k kočkám.
Severinka se držela u země a výhrůžně syčela. "Pomoc mu." zavrčel na ni Úplněk a přitom se díval na Flama.
Severince se naplnili oči vztekem.
"Leda tak ve snu! Napadnete moji učitelku, všechny Léčitelky v lese a teď chcete abych vám pomohla?!" křikla.
"Přesně tak! Jestli ne, tak totiž moc dobře nedopadneš!" sykl na ni Úplněk a nastavil packu s dlouhými ostrými drápy nad její hlavu. Severinka se skrčila zpět k zemi a agresivně mrskala ocasem.
"Tak či tak.." začal Úplněk. "Jak tě znám, nenechala by jsi kočku v bolestech či ano?" sykl.
"Ovšem že ne! Ale-" "tak vidíš!" přerušil ji Úplněk a postrčil k Flamovi. Severinka se na něj naštvaně ohlédla a pak se podívala na Flamův bok.
"Hmm.." zamumlala si když to pečlivě prohlížela. Položila na bok tlapku a bezohledně Flamovi bok stiskla.
Flame zaskučel bolestí a Úplněk už na ni chtěl skočit, ale v tom se otočila a začala:"Jeho rána je hluboká. Bude se hojit ještě hodně dlouho, a podle té hlíny a trnů co jsem tam viděla, už má dávno v krvi infekci." mňoukla s přivřenými oči a ocásek měla vysoko zdvyžený zatím co Flame ležel na boku a hluboce sýpal.
"Tak s tím něco udělej a nečum jak vrána!" zavrčel nepřátelsky Acorn který byl také pěkně podrápaný po boji s Rudoškou.
"Jistě, kdybych měla nějaké bylinky, šrámo-obličeji!" sykla na oplátku na Acorna. Acorn zaprskal a podíval se na Úplňka. "Já ti nevím Úplňku, být tebou tak ji hodně rychle zabiju! Najdeme lepší léčitelku! Co třeba ten prcek!" mňoukl a podíval se na malého mourka.
"Ten aspoň nebude tolik brebentit!" sykl.
"Mě se to taky moc nezamlouvá ale musíme ji vzít! Mimoto... Ten prcek sotva vylezl ze školky. Jak by mohl znát všechny byliny." odpověděl Úplněk. Na to už Acorn nic nenamítal. "Tak je rozhodnuto. Jdeme." řekl a pobídl Severinku aby šla.

Ta syčela a vrčela ale věděla že proti nim nemá šanci.
Smutně svisela hlavu a všichni šli temnou nocí dál...

1340 slov.
Ahuuj! Doufám že se vám kapitola líbila! Po generaci jsem ji dopsala 😅❤️
No nic snad se líbila a doufám že to hezky ohodnotíte...
No nic tak ahuuj! ❤️