Attention

1.2K 26 0
                                    

(Monsta X)
Minhyuk
Changkyun

Konečně pátek, den kdy může všechny starosti z práce hodit za hlavu a vrátit se k nim zase až v pondělí.
Minhyuk se právě vracel autobusem z práce domů, tešíc se, po pracovním týdnu, na zasloužené volno. Víkend byl jediný čas, kdy se svým přítelem mohli strávit nějaký ten čas spolu. Jejich pracovní doby se přes týden navzájem křížily, takže se neměli šanci potkat nikde jinde, než v posteli při usínání nebo vstávání.

Poslední dobou ale spolu moc času nestrávili ani o víkendech, protože se jim do toho zapletly nějaké pracovní cesty, neohlášené návštěvy, či Jooheonovi výlety s přáteli.
Tenhle víkend si ale Min zkazit nehodlal. Měl naplánovaný klidný romantický večer u filmu, plný mazlení a popíjení dobrého vína.
Už je to pár týdnů, co na sebe měli čas, aby se spolu pořádně pomazlili, o sexu nemluvě. Minhyukovi to už začínalo chybět. Ty časy, které trávili jen spolu, bez jakýchkoliv starostí z práce a úmorného zařizování.
Proto spěchal z práce, aby byl co nejdříve doma a mohl tak být déle s Jooheonem.

Doma práskl dveřmi, tašku hodil do kouta a běžel se převléknout. Jeho přítel byl ještě v práci, a tak se rozhodl jít zatím uvařit něco dobrého k večeři, aby jeho hladový milovaný po příchodu domů, nemusel dlouho čekat.
Až měl vše hotové, prostřel stůl a zapálil vonné svíčky, aby byt příjemně provoňely a naladily tak správnou atmosféru.

Odbila šestá večer a Joo pořád nikde. V pátek vždycky chodil domů dřív, a tak bylo divné, že se ještě neobjevil. Asi se jen zdržel v práci. Pomyslel si Min a pokračoval ve čtení své nové knížky, kterou dostal od Jooheona k narozeninám.
Odbila sedmá a Minhyuk už začínal mít hlad. Doufal však, že jeho přítel brzy dorazí, a tak myšlenku na jídlo zahnal. Po půl hodině mu to však nedalo a po marném pokusu se mu dovolat, si nabral na talíř již studené jídlo. Jedl sám v prázdném bytě ozvučeném telvizí, která hrála, aby zahnala pocit samoty.
Odbila osmá a ve vchodových dveřích se pohnul klíč. Jooheon byl doma.

,,Ahoj, zlato! Promiň, ale musel jsem v práci ještě něco dodělat," začal, jakmile za sebou zavřel dveře. ,,Jen se převleču a zase běžím," pokračoval udýchaně. Evidentně nestíhal.

,,Kam běžíš?" zeptal se Min nechápavě. Jeho přítel byl tak rychlý, že stíhal sledovat jen jeho stín, jak mizí ve dveřích ložnice a následně ve dveřích koupelny.

,,No přece mám ten sraz s klukama, jak jsem ti říkal," začal vysvětlovat.

,,O tom jsi mi teda neříkal," protestoval starší.

,,Vážně?" zeptal se udiveně Joo.

Min jen zavrtěl hlavou na nesouhlas a skřížil si ruce na prsou. ,,Myslel jsem, že budeme konečně po dlouhé době spolu."

,,Promiň Minie, ale jsem s nimi domluvený už pár dní a slíbil jsem jim to," začal se mladší omlouvat, zatím co si strkal peněženku s klíčemi do kapes.

,,Konečně můžeme být spolu a ty si zase něco domluvíš!" zvýšil hlas blonďatý z nich. Jooheon se jen překvapeně zarazil a otočil svůj pohled ke svému naštvanému příteli.
,,Ani mi nedáš vědět, že se zdžíš, necháš mě tu se strachovat, a pak si sem nakráčíš jakoby nic s tím, že mě tu zase necháš samotného!!" tentokrát už začal křičet. ,,To se mi vyhýbáš?!" zlomil se mu hlas a po tvářích se mu spustily potůčky slz.

Mohlo by se ti líbit

          

,,Minie-" Jooheon se ho chtěl pokusit uklidnit, ale starší ho ani nenechal domluvit, natož se ho dotknout.

,,Nech mě, Jooheone!" odstrčil jeho ruku a vydal se do chodby, kde se začal obouvat.

,,Kam jdeš?" zeptal se rozpačitě jeho přítel, který nevěděl co dělat.

,,Pryč," odbyl ho starší. ,,Teď si můžeš jít za těma svýma kamarádama, doma na tebe totiž už nikdo nečeká!" prásknul dveřmi a vydal se ven. Ani nevěděl kam, jen chtěl být co nejdál od toho všeho.
Procházel osvětlenými ulecemi města, když z něj vztek opadl a vyměnila ho lítost. Začal nanovo plakat a přemýšlet nad tím, co se právě stalo.

Jak mu to mohl udělat? Takovou dobu na sebe neměli ani chvilku a on si klidně domluví zase něco bez něj.
V tu chvíli ho znovu naplnil vztek. Už ho nebavilo být pořád sám. Potřeboval pozornost... A v tom ho to napadlo! Ví o místě, kde by svou pozornost mohl dostat!
Zrychlil svůj krok a pelášil k panelovému domu, jehož schody vyběhl rychlostí blesku a zaklepal na ony dveře, které se po pár vteřinách otevřely a v nich se objevil on. Changkyun. Dobrý kamarád jeho přítele, se kterým se seznámil před pár lety, když spolu s Jooheonem začali chodit. Za tu dobu se hodně sblížili a Min věděl, že za ním může s čímkoli.

,,Mine, co ty tu?" zeptal se překvapeně Chang, když uviděl svého kamaráda pozdě večer před svými dveřmi.

Minhyuk nic neříkal, jen Changkyuna žduchl zpátky do bytu a zavřel za nimi dveře. Než jeho kamarád stačil vstřebat co se děje, přitlačil ho ke zdi a vrhl se na jeho rty. Mladší z nich jen vykulil oči a jemně staršího od sebe odsrtčil.

,,Co to děláš?" vyhrkl překvapeně.
Odpovědi se mu však hned nedostalo. Minhyuk se na něj nalepil znovu a zopakoval to co před tím. To už tmavovlásek začal nevědomky spolupracovat.

,,Potřebuju tě," zašeptal mu starší do rtů, když se na vteřinu odtáhl.

,,T-to nejde, Mine," řekl tmavovlásek nazpět a uhnul hlavou.

,,Prosím~ Jooheon na mě zase nemá čas a já už to nevydržím.. " zaskuhral a vydechl Changovi horký vzduch na jeho krásně vystavený krk. Následně na něj přisál své rty a natlačil se svým rozrkrokem na ten jeho.

,,Ah~ Nedělej mi to ještě horší, Mine!" vzdychl bezradně tmavovlásek a snažil se svého nadrženého kamaráda opět odstrčit.

,,No tak nedělej Chany~ Moc dobře vím, že se ti líbím, tak proč tolik ostychu, když se ti sám nabízím?" zeptal se s úsměvem a položil mu svou dlaň na tvář.

,,Proč?! Protože jsi přítel mýho nejlepšího kamaráda!" zvýšil hlas, ani se však nehnul. Měl v hlavě zmatek a nevěděl co dělat. Začít vyvádět a poslat Mina domů, nebo se na něj okamžitě vrhnout? Ne! Druhá možnost nepřicházela v úvahu! Ikdyž měl pro blonďáčka slabost a záviděl svému kamarádovi jeho přítele, tohle by nikdy nemohl udělat. Nebylo to správné. Nemohl se však odhodlat poslat nečekanou návštěvu domů.

Starší se jen usmál a vpletl mu svou druhou dlaň do vlasů. ,,Nikdy se to nedozví~" zašeptal mu do pootevřených rtů.
V tu ránu jakoby se mladšímu zatmělo před očima a všechny pochyby náhle zmizely. Byla to poslední kapka, která zapříčinila, že jeho pohár sebekontroly přetekl. Za boky si ho přitáhl blíž, ikdyž to snad víc už ani nešlo, a začal ho dravě líbat.

Blonďák se usmál nad svým výtěztvím a do polibku se hbitě připojil.
To bylo ono... Ta pozornost, kterou tak strašně potřeboval, a které se mu už dlouho nedostalo. Chtíč a vzrušení mu zatemnili mysl, že v ten okamžik nepřemýšlel nad tím, co dělá, dokonce se mu z hlavy vypařila i myšlenka na následky.

Nějakou chvíli tam jen tak stáli zabraní do rtu toho druhého, než mladší z nich převzal iniciativu a protočil jejich pozice. Přitlačil Mina ke zdi, nerozpojujíc jejich vášnivý polibek a začal mu netrpělivě rozepínat košili.
Když se mu podařilo rozepnout poslední knoflík, jeho ruce začaly putovat po odhaleném těle jeho milence a jeho rty se přesunuly na bílý jemně orosený krk.

,,Ah~" vzdychl starší a vpletl Changovi dlaň do jeho vlasů, za které lehce zatahal na náznak, že se mu to líbí.

Za pár minut už leželi oba na gauči zcela nazí, a bytem se linuly jen zvuky vzrušení a vůně sexu.
Oba si to naplno užívali, neboť každý z nich dostal to, po čem toužil. Changkyun Mina a Min pozornost.
Slastnou chvilku ale přerušil zvuk zvonku, který hlásil, že přišla další návštěva.
V tu chvíli oba mladíci ztuhli, hledíc si navzájem do očí pohledem, který jasně dával najevo co se jim honí hlavou. Co když je to Jooheon?!

,,Rychle, vem si věci a jdi se schovat do ložnice," přikázal Chang polohlasně Minovi, když si spěšně oblékal kalhoty. Ten ani chvíli neváhal a v okamžiku zmizel za dveřmi druhého pokoje. Changkyun se ještě za ním kontrolně ohlédl, a pak došel ke dveřím otevřít nechtěnému hostu.

,,Ahoj..."

,,Jooheone, ahoj! Děje se něco?" stalo se tak, jak nikdo nechtěl. Za dveřmi opravdu stál Minhyukův přítel.

,,Neviděl jsi Mina?" zeptal se udýchaný Joo. Evidentně svého uprchlého přítele celou dobu hledal.

,,Ne, stalo se mu snad něco?" předstíral mladší lehké zděšení. Snažil se působit co nejvíce přirozeně, ale myšlenka na to, že je pohřešovaný blonďák v jeho ložnici, mu moc nepomáhala.

,,To doufám že ne! Pohádali jsme se a on utekl. Hledám ho už přes dvě hodiny, ale nikde není!" povzdechl si bezradně starší.

,,Je už dospělý, určitě si poradí, neboj," začal ho utěšovat tmavovlásek.

,,To jo... Ale mám strach, aby ze vzteku neudělal nějakou blbost. "

V tom okamžiku Changa zabolelo v hrudi. Musí Jooheona poslat pryč, než se bude cítit ještě hůř.
,,Poslyš... Rád bych ti ho pomohl jít hledat, ale mám tu jaksi něco rozdělaného," řekl nakonec a pootočil hlavu směrem do bytu.

,,Ah, promiň!" omluvil se starší, když si všiml, že je Chang vlastně celou dobu jen v kalhotách. ,,To jsi mi neřekl, že někoho máš. Musíš nás někdy představit!"

,,To spíš ne," uchechtl se rozpačitě mladší. ,,Vidím to asi jen na takovou jednorázovku."

,,Vážně? A já myslel, že z toho už jsi vyrostl," zasmál se Jooheon při odchodu ke schodišti.

,,Jo, to já taky," řekl si tmavovlásek spíš pro sebe a při pohledu na odcházejícího kamaráda, se vrátil do bytu.
Okamžitě se vydal směr ložnice, kde na něj čekal ten, který tohle celé zapříčinil. ,,Myslím, že po dnešku budeš mít jeho pozornosti habakuk," pronesl mladší, když za sebou zavíral dveře.

,,Tak ať ten dnešek za to stojí," usmál se starší a opět se přisál na jeho rty.

~THE END~

GAY SHIT (kpop oneshots) Kde žijí příběhy. Začni objevovat