Za chyby se platí

178 6 3
                                    

Byla tam fotka..

D: ,,Do prdele!" zanadával jsem, ale jen tak "pro sebe" Maty: ,,Co je?" Ukázal jsem mu to

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

D: ,,Do prdele!" zanadával jsem, ale jen tak "pro sebe"
Maty: ,,Co je?"
Ukázal jsem mu to.
Maty: ,,A sakra!"
D: ,,Kurvaaa... Po hodině vypadnu hned domu."
Maty: ,,Jasně." přikývl. ,,Kdyžtak řeknu, že ti bylo zle.
D: ,,Díky."
Hned jsem odepsal Mery.
D: Po hodině vypadnu ze školy a půjdu hned za tebou.
M: Dobře.

Hodina skončila a já vypadl co nejryhleji to šlo.
Potkal jsem Mery cestou.
D: ,,Lásko." přiběhl jsem k ní a objal jí.
M: ,,Daví." brečela mi na hrudi. ,,Máma mě zabije."
D: ,,To zvládneme." hladil jsem jí po vlasech. ,,Najdu si práci a postarám se o vás."
M: ,,Půjdeme domu?"
D: ,,Jasně."
Chytli jsme se za ruce a šli k nám.
M: ,,Zatím to nikomu říkat nebudeme jo?"
D: ,,Jak chceš a necháme si to?"
M: ,,Jo."
D: ,,Dobře."

Došli jsme domu, babi doma nebyla, protože byla na nákupu. Mery si lehla do postele a hned usnula. Kéž bych to mohl vrátit zpátky.. Ale hold za chyby se platí🙃...
Zatim co Mery spala jsem se koukal na nějaký levnější variantu kočárku a všechno co bude pro to mimi potřeba.
Mery se probudila.
M: ,,Co provádíš?" koukla se rozespale.
D: ,,Vybírám nějaký vybavení pro to malý."
M: ,,A ty už si něco koupil?" zvedla se prudce.
D: ,,Ne, jen jsem si to dal do košíku a čekal na tebe jestli mi to schválíš."
M: ,,Aha."
D: ,,Jak ti je?"
M: ,,Už mnohem líp." usmála se.
D: ,,Na to, že si odpoledne sotva šla a vypadala si jak mrtvola ti je nějak hej." divil jsem se.
M: ,,Je mi líp no. Tak mám radost." usmívala se furt.
D: ,,Sis něco vzala?"
M: ,,Ne?😂" začala se smát.
D: ,,Tak co se děje? Před chvilku si ještě byla taková polomrtvá a teď? Co se děje? Nechceš mi něco říct?"
M: ,,Ne." usmála se, přelezla mě, dala mi pusu a slezla dolu.
Byl jsem jak opařenej.. Nejdřív se z toho málem zhroutí, že je těhotná a teď je vysmátá.. Nakonec jsem to vzdal a koukal dál na věci pro prcka.
Mery se za chvilku vrátila..
D: ,,Kde si byla?" zeptal jsem se.
M: ,,Na záchodě."
D: ,,Mery co se děje? A pravdu. To dítě neni moje nebo co?" začínal jsem bejt docela naštvanej. ,,Nebo ještě hůř, ty v něčem jedeš?!"
M: ,,Nejedu v ničem." začala se smát.
D: ,,Tak co se sakra děje?" dal jsem noťas ze sebe a koukl jsem se na ní.

Co myslíte, že se děje?
A než to odsoudíte, tak si zkuste přečíst nejdřív při nejmenším další část 🙃 ( která bude až zítra)

Žiju boxemKde žijí příběhy. Začni objevovat