Rovnováha

88 8 0
                                    

Tak super.Jsem bez přátel , připojení k internetu a na pokoji mám 5 kluků.Co víc bych si měla taky přát?S mím štěstím bych mohla třeba, jánevim , skončit na samotce poštípaná od komárů.A tak jsem byla optimistická a ráda za to , co mám.

"Ty hraješ?" zeptal se mě jeden z těch kluků a ukázal na mojí kytaru.Nikdo mě na ni nikdy neučil ani mi nevysvětlil základy hraní.Prostě jsem se na ní naučila sama.

"Jo.Sama jsem se to naučila." Usmála jsem.

"No Bill hraje taky a taky se to naučil sám, žejo Bi ..- Au!" zaskučel kluk , když ho jeho kamarád pěstí trefil do ramene na znamení toho , že by měl zavřít pusu.Pak se na mě usmál a zakroutil hlavou.

"No úplně sám jsem se to neučil." Řekl a otočil se zpět ke svým věcem.Usmála jsem se ,ale jen tak nenápadně sama pro sebe.

"Jdeme se zeptat na program, jdeš s námi Bille?" Ptal se jeden z kluků.Měl blond vlasy , z obou stran vyholené a nahoře mu zbyla jen taková štětka.Vypadal ... No ... Jako Ananas.

Otočila jsem tak aby mě neviděl a uchichtla jsem se.

Položila jsem kufr na postel a rozepla ho . Hned navrchu bylo mýdlo a ručník . Vzala jsem to do rukou a šla do koupelny.K mému štěstí obsahovala skříňku se stejným počtem poliček jako postelí.

Avšak byla tak hloupě umístěná .Na stěně nad vanou.Kdo to tady sakra navrhoval? Ptala jsem se samy sebe.Vzala si ručník a mýdlo do podpaží a nestabilně jsem se postavila na vanu.Ve chvíli jsem ztratila rovnováhu a musela jsem zvednout jednu nohu abych to všechno vyrovnala.Kdyby mě někdo viděl , musel by se smát.A pak jsem si všimla že někdo stojí ve dveřích.V tu samou chvíli jsem ztratila rovnováhu úplně , noha mi na vaně podjela a já  ještě před pádem stačila zavřít oči a čekala jsem na tvrdý náraz o kachle na zemi.Místo toho abych ae však na zemi uhodila , dopadla jsem celkem měkkce.Protože mě někdo chytil.

Šestá strunaKde žijí příběhy. Začni objevovat