HARU HARU (!POZASTAVENO!)

2.Díl

,, Hyung, Haru! Rád vás vidím." Přiběhnu za nimi a rychle odcházíme. Šli jsme do naší třídy, kde nás čekala hodina Korejštiny a její historie. Posadili jsme se k nějakým lavicím a chvilku si povídali. Sehyun-ovi jsem vynadal, že mi unáší holku a Haru jsem pevně držel ve svém obětí. Občas si říkám, proč je sakra ta škola tak sakra dlouhá?! Už aby skončila, jinak se zblázním.

Nakonec se z pár týdnů stalo pár dnů a škola nám definitivně skončila. Tedy... Aspoň někomu. Haru, já a celkově naše parta jsme se dostali na různé vysoké školy. Nechtěl jsem jít, ale co bych pro rodiče neudělal, že? Poslední den jsme ze školy odcházeli s takovým úsměvem, který u nás ještě nikdo nikdy neviděl. Byl to nádherný pocit, když víte, že jste to zvládli, i když v té své hlavě nic nemáte.

,, Když teď máme tolik volna, mám pro tebe to překvapení, jestli si vzpomínáš." Otočím se na Haru a ta se šťastně usměje. Chytnu ji za ruku a rychle spolu někam běžíme. Doběhli jsme k vlakovému nádraží, kde jsem koupil dvě jízdenky na malý výlet.

,, Kam mě to unášíš?" Zeptá se mile a s úsměvem na tváři se na mě dívá.

,, Vidíš tam ten park?" Zeptám se já a prstem se jí snažím přes sklo ukázat místo, které myslím.

,, Ano, vidím." Rozzářila se, protože to byl opravdu nádherný a velký zábavný park.

,, Tak ten mini parčík u vody, vedle toho velkého parku." Dořeknu jí a začnu se nahlas smát.

,, Jiyong-u!" Vykřikne a začne mě bouchat do ramene. Samozřejmě tak, aby mě to nebolelo. Došli jsme k tomu mini parčíku s ohraničenou vodou a tam jsem si jí postavil před sebe. Čekala co se stane, ale já ji napínal, jak nejvíc to šlo. Sedl jsem si na okraj zdi, která bránila vodě, aby přetekla.

,, Posaď se vedle mě, něco pro tebe mám." Řekl jsem a naznačil jí, aby natáhla ruku. Do její jemné otevřené dlaně jsem položil dva prstýnky, z toho jeden jsem si vzal zpátky.

,, Jiyong-u... Ten je krásný." Vykouzlil se jí další jeden z těch jejich krásných úsměvů na tváři a tak jsem rychle vytáhl foťák a chtěl nás vyfotit, ale než jsem stačil zmáčknout spoušť, Haru mě na chvíli zastavila. Nechce se se mnou vyfotit?

,, Počkej, nejdřív si je nasadíme." Řekne a hned tak učiníme. Natáhneme ruce před sebe a prohlížíme si prst, na který jsme si prsteny nasadily.

,, Sluší nám!" Povím a vlepím Haru krátký polibek na tvář. Potom následovalo pár fotek a co by to bylo za fotky, kdybych neudělal aspoň pár ksichtů. Myslím, že jsme si to oba dost užili. Po našem SuperRande jsem gentlemansky odvedl Haru k ní domů, omluvil se jejím rodičům, že kvůli mě přišla pozdě a sám vyrazil do teplého domova, který na mě čekal. Přece jen už začínala být trochu zima, takže jsem se rozhodl nikde nezdržovat. Když jsem přišel domů, dům byl prázdný, takže jsem ho měl celý jenom pro sebe. Počítal jsem s tím, že rodiče pojedou třeba za bábinkou nebo tak. Nechali mě doma, protože vědí, že jsem prostě línej, dělám si co chci a nikdy se mi nikam jet nechce. Ale jsou i takový dny, kdy prostě musím, ať se děje co chce. Co teď ale budu dělat? Měl bych napsat klukům, ať přijdou a něco s sebou vezmou.

,, Nazdar, chlape. Prozvoň ostatní a přijďte ke mě domů, rodiče jeli k bábi." Vychrlím na Tae Yang-a po telefonu, jen co mi to zvedne.

,, Máš nějakou párty či co?" Zasměje se do telefonu.

,, Fajn, za chvíli jsme u tebe, lásko." Zažertoval, než zavěsil. Vždycky, než všichni dojdou, tak jim to trvá tak hodinu. To znamená, že mám dost času se pořádně najíst. Připravil jsem si nějaké, jak jinak, než nezdravé jídlo, které jsem si s chutí vychutnával. Akorát jsem dojedl a už zvonil zvonek. Otevřel jsem dveře a jak jsem čekal, přinesli s sebou snad celý obchoďák. Spousta dalšího nezdravého jídla a nesmí samozřejmě chybět nějaké to pití. Na zapití něčeho tvrdého koupili ještě tři flašky Coly. Už vidím, jak nám je ráno blbě. Zase budeme míchat do kupy, co by se míchat nemělo a bude to sranda. Ze svého pokoje jsem přinesl notebook a repráky a pustil přes celý dům nějakou hudbu. Takhle jsme to vydrželi až do rána, dokud za námi nepřišel soused, který by se k nám nejraději přidal, ale nemohl, kvůli své protivné ženě. Docela ho lituji. Pamatuji si, jak mě vždycky tahala za uši, když jsem vstoupil na jejich ,,posvátný,, pozemek. Dost to bolelo, ale to co jsem tam prováděl za to stálo. Nechtěl jsem, aby ho ještě nějak kritizovala za to, že to tu nedokázal uklidnit a tak jsme s klukama souhlasili, že už je na čase to ukončit. Hudbu jsme vypnuli, nepořádek uklidím... Až se mi bude chtít a teď ještě zbývalo se nějak zabavit, jelikož spát se nám ještě nechtělo. Jsme přece velcí kluci, co? Chtěl jsem se zeptat na začátku, co kluci přišli, ale uchvátila mě ta spousta jídla a pití.

,, Proč zase nepřišel Sehyun? Vůbec neví, o co přichází." Zeptám se, když se po dlouhé době zase posadím.

,, Když jsme se pro něj stavovali, už nebyl doma." Odpoví mi Seung Ri.

,, Začínám mít podezření, že si našel jinou partu." Poznamená D-Lite a mě to začne vrtat hlavou. To by přece Hyung neudělal. Bráchové se neopouštějí. Začalo mi to trochu hlavou šrotit, až jsem na něco přišel.

,, Ten Bastard. Ani se nepochlubil." Zasmál jsem se nahlas a klukům to zřejmě ještě nedošlo.

,, Náš Hyung si našel holku a ani nám to neřekl!" Postěžoval jsem si a klukům už rožlo v hlavě. Všichni jsme ze sebe vydali takové to dlouhé -á a zamysleli se, kdo by to tak mohl být. Jelikož jsme na nic nepřišli, dali jsme si posledního panáka a aspoň na ty čtyři hodiny šli spát.

Uběhl už asi týden a Sehyun s námi zatím nestrávil ani hodinu. Ta holka mu vlezla tak moc na mozek, že na nás úplně zapomněl. Vadilo mi to, protože jsem měl pocit, že nerozluční bratři od sebe pomalu ale jistě odcházejí pryč. Protože jsem se nudil, podíval jsem se na internetu na svůj dnešní horoskop. Ne, takovéhle blbosti mě nezajímají, ale někdy je sranda si číst, co tam všechno je. Podle horoskopu bych měl mít ten nejlepší den za celý rok. No... Jestli je to pravda, měl bych ho strávit s Haru a ne s mojí druhou milenkou. Postelí. Zaklapl jsem notebook, dal si ho pod postel a zamířil jsem směrem k Haru-inimu domu. Mezi tím, než jsem tam došel, napsal jsem klukům, že se sejdeme v zapadlé ulici, kde jsme chodili, jako malí kluci. Zvonil jsem na zvonek se jménem " Kim Jong Ru " (Jméno Ha Ru-ina otce) snad tisíckrát, ale nikdo mi neotevíral. Ani její rodiče nebyli doma. Že by někam jeli a Haru mi o tom zapomněla říct? Nechal jsem to být a jenom očekával, že by mi mohla zavolat. Od posledního SuperRande jsem ji taky dlouho neviděl. Šel jsem na místo, kde jsme se měli všichni setkat a ani mě nepřekvapilo, když jsem tam neviděl Sehyun-a.

,, Zase někam zmizel, co?" Zeptal jsem se odbytě a čekal na odpověď, kterou už znám. Zakroutili hlavou a potom jsme se někam rozešli. Nešli jsme dlouho, protože jsme se hned za rohem zase zastavili. Nemohl jsem skoro uvěřit, co před sebou vidím. Oba stáli naproti sobě a vážně na sebe koukali. Po chvilce zírání, které nikam nedošlo mu něco dala do ruky a ještě k tomu něco řekla, ale bohužel jsem nerozuměl co.

Tak je tu další díl. :) Není nic, co bych chtěla zrovna napsat, snad jenom, jestli se vám díl líbil, nezapomeňte zanechat vote a nějakou tu kritiku v komentáři. :)
Pokud jste ještě nečetli náš společný příběh s kamarádkou Line, zde máte odkaz na náš společný účet. :)
https://www.wattpad.com/user/linetess
Na fotce: Kim Ha Ru (Haru) - (real: Bae Suzy)
Přeji krásný den/ Dobrou noc.
Vaše K.Tess<3