Secret Decision with Magic[cz]

14

Co? Ne, to není nutné já-" Rozběhla se za ním, a chystala se zastavit hned za rohem u dveří ale nečekala, že by mohl být ještě tak blízko. Suveréně do něj narazila až se zády opřel o zeď a skoro ztratil balanc. Em ho však ztratila úplně, prakticky na něm ležela. Opět si hleděli z očí do očí z tak minimální vzdálenosti až jí srdce skoro vyskočilo z hrudi. Po chvíli tichého napětí a úzkého kontaktu, se Kieran rošťácky usmál a přiblížil svou tvář ještě blíž, až dívce dýchal do té její.
"Ne, ale stále je to dost dobrá záminka."
Emilie zrudla až ke konečkům a rychle od něj uskočila. Nebyla schopná přemýšlet nad tím co řekl, z míry ji vyvedl už jen jeho hlas z takové blízkosti. Zahanbeně sklonila hlavu a čekala kdy odejde. Místo toho ucítila divné šimrání po celém těle a viděla jeho boty v blízkosti svých nohou.
"Zítra tě mám taky chytat?"
Teď už totálně netušila co říct. Jeho tichý smích ji vyváděl z míry. Kdyby se ležérním tempem sám nevyprovodil, asi by sebou sekla i před ním. Nesnášela se za to, co s ní dělá. Pro teď se však rychle oklepala a spěchala zpátky k Phoebe. Ochránkyně ležela s tváří křivenou bolestí, pomalu si nevšimla Emiliiny přítomnosti. Přisedla k ní a rozmýšlela, jestli má začít křičet a užít si její grimasy, nebo se dovtípit kde byla za výměnu namíchání vyprošťováku.
"Taky chci pochvalu od radyyy!" Zakňučela Phoebe, vhrnula si vlasy do obličeje a našpulila rty až to vypadalo, že začne brečet. Od rady? Bělovláska se zastavila se sklenicí nad kohoutkem a nedůvěřivě se otočila ke gauči.
Co mi ještě neřekla?
Phoebe se stále nespokojeně vrtěla, kňučela a vrážela rukama do všeho co bylo v její blízkosti. Emilie naplnila sklenici, našla prášek v jedné v poliček a klekla si na zem před ležící ochránkyni.
"Phoebe," Opatrně s ní začala třást a snažila se jí vzbudit. S černovláskou to však ani nehnulo.
"Fajn, nemusíš se budit, jenom to spolkni." Vecpala ji prášek do úst a pokoušela se jí donutit se nevědomky napít. Phoebe sebou však jenom začala třást a dělat všechno proto, aby se to dívce nepodařilo a to stále ve spánku. Em semkla rty a snažila se necítit tak frustrovaně jak se jí právě vedlo. Blokovala její ruce, chytala její hlavu do svých spárů a ke konci už odhazovala i její nohy.
"Damnare!" Pohár trpělivosti přetekl, Emilie vykřikla a chrstla polovinu vody ve sklenici do dívčina obličeje. Ta se okamžitě narovnala do sedu, vyvalila oči, až jí skoro vypadly z důlků a zmateně se kolem sebe rozhlížela. Pohled ji padl na Em a se zamračením na ni ukázala.
"Říkala jsem, ať mi dovede příjemnou a pohlednou společnost, proč jsem dostala tohle?" Opilý výraz stále přetrvával v jejím obličeji. Bělovláska nadzvedla obočí a s kamenným výrazem ji chrstla do obličeje i ten zbytek vody co zůstal ve sklenici. Phoebe se ani neobtěžovala si ji utřít. Zapadla zpátky do útrob gauče a zavřela oči tak pevně, jak kdyby to bylo už napořád. Em se s výrazem plným odsouzení zvedla a popadla knihu kouzel z knihovničky u schodů. Použila kouzlo, aby ji zvětšila a potom začala v jejích útrobách hledat zmínku o čemkoliv co by se dalo nazvat radou.
Bylo toho spousta! Našla celou kapitolu o její historii, členech a funkci v čarodějnickém světě. Byli jakými si dozorci, kteří dbali na dodržování zákonů, řešili jakékoliv problémy co nastali a v neposlední řadě, pečovali o správný chod magie.
Její hlava se zdála přeplněná novým zjištěním a také uvědoměním. Jak dlouho ji tohle chtěla Phoebe tajit? Jen zírala na popsané stránky a přemýšlela nad vším co jí černovláska zatím řekla. Ruce se jí klepaly, nevěděla jak to zastavit. Listovala stránku za stránkou, podrobně pročítala každý text, který tam byl zaznamenaný. Od lehkých kouzel až k těm nejsložitějším, přes pravidla a zákony, historii různých důležitých rodů a konfliktech, které se později změnili na války. Se sklenicí vody před sebou proseděla zbytek odpoledne nad knihou kouzel a jejím obsahem.