počet slov : 430
Miranda je 17 letá holka se smyslem pro humor.Je chytrá,všímavá,nebojácná má ráda svou rodinu a své přátelé.
Její matka ji zemřela před 3 měsíci na rakovinu a pořád se s tím nemůže smířit.Otec nebývá věčně doma a pořád jezdívá na služební cesty.
Má mladšího bratra Kevina,kterému je 16 let.Má krátké černé vlasy,je ostražitý,vtipný a bláznivý do života.Každý den má elán.Stejně jako Miranda před 3 měsíci.Miranda si byla s matkou opravdu blízká...není divu že jí tolik chybí.Otec je pořád na cestách a nemá čas aby se o děti staral...
Mirandina nejlepší kamarádka byla Candy. Candy měla bledou pleť s blond vlasy a s britským přízvukem.Candy se sem přestěhovala na základní škole.Ale hned si zvykla. Dříve bydlela na velkoměste v Londýně a teď´? Teď bydlí v malém městečku kterou má bujnou minulost...Dívky byli velmi blízké.Chodili spolu nakupovat,chodili do kavárny,vědeli kde co se děje,zařizovali akce a měli se stastne až jednoho dne....Bylo vše úplne jinak ...ale to se dozvíte teď a celé od začátku...
„Mirando,vstávej musíš do školy a vzbuď bratra ať první den nemeškáte “ křičel otec.„Hmm,ano...už jdu..“ řekla Miranda ospalým hlasem... „Vzdyť už jdu..“ řekla.Vstala, hodila na sebe župan a už se sunula ke Kevinovi do pokoje,když si všimla spadené fotografie na zemi....
„Máma..“povzdechla si.Zvedla fotku a položila jej zase na noční stolek. Došla ke Kevinovi do pokoje.„Kevine,slyšíš vstávej!“..„No tak ,nerozumíš? “ řekla a došla k posteli odhrnula duchnu a Kevin nikde...„No to si dělá srandu.“ Otočila se a šla zpět do svého pokoje,když v tom ze sporu dveří na ni vybafne Kevin...„Baf...“ ….„Kevine,seš normální ?“ „Říká se dobré ráno ségra“ ...„No jo ,promin ale tohle mi už neudělej Kevine !“
Oba dva se převlékli a už se chystali jít do kuchyně každý sám jako obvykl, když v tom Kevin pronesl:..„Jdu nachystat snídani..“ „Cože jdeš? “ „Nachystat snídani přece,nějak ti to vynahradit musím.“ušklíbl se Kevin.Miranda se zasmála ale nic nenamítala.Nechtěla svého bratra využívat jen nechtěla kazit náladu jemu i sobě.Kevin když si vezme něco do hlavy už to zní nepustí ať je to i ta sebemenší blbost,jako tohle .Vždy jde za svým cílem a to mu Miranda závidí, také by to chtěla takhle dokázat.Prorazit cílem.
Po vydatné snídani se vydali cestou do školy.Naštěstí to měla Miranda s Kevinem blízko a proto nemuseli jezdit školním autobusem.Když šli bylo rázem ticho,nikdo z nich nepromluvil..Jen hluk autobusu projíždějící kolem zahučel.Najednou z Kevina vypadlo.„Mirando,myslíš,že to bude někdy jako dřív? Vždyť víš když ještě žila máma...“ Miranda nevěděla co říct...V hlavě se ji honilo tolik odpovědí až jednu vyslovila.....
PROSÍM ŘEKNITE JESTLI SE VÁM TO LÍBILO ABYCH MOHLA POKRAČOVAT, JE TO MOJE PRVNÍ POVÍDKA
YOU ARE READING
Miranda's "FANTASTIC" life
FantasyNekteří z vás si možná budou myslet, že to má něco společného z Upíříma deníkama a ano, je pravda, že jsem se jimi inspirovala a ze začátku to tak vypadá, pak už je to ovšem úplně něco jiného ;)) Miranda´s "FANTASTIC"life (or how to live side by sid...
