Vím, že bude můj

21.Díl-Můj

„Strašně ráda tě vidím, nedoprovodíš mě k baru?"ukázala jsem na prázdnou skleničku a usmála se. Zayn souhlasil, takže mi nic nebránilo spustit plán dvě. Alkohol jsem do něj lít nepotřebovala, protože to zvládnul hravě sám. Abych jeho pitný režim podpořila, snažila jsem se nenápadně stočit hovor k fotkám.

Byla to trefa do černého, Zayn si vylíval srdíčko a přitom do sebe dával jednoho panáka za druhým. Zavolala jsem taxi a přemluvila barmana, aby nás nechal projít zadním vchodem. Za menší poplatek souhlasil a já tak mohla s připitým Zaynem zmizet.

„Hele, nepůjdeme ke mně? Rodiče nejsou doma a myslím, že tady se o těch fotkách špatně baví. Musím ti toho hodně říct,"položila jsem mu dlaň na předloktí a více se k němu naklonila. Zayn souhlasil a tím pádem mi nic nebránilo ho odvést k zadnímu vchodu, kde čekalo taxi. Nasedli jsme dovnitř a nechali se odvést k mému domu. Za necelou půlhodinu jsme vstupovali do domu. Z kuchyně jsem vzala šampaňské a dvě skleničky a odvedla Zayna nahoru.

„Posaď se, ukázala jsem na postel a položila sklenky na stůl. Se Zaynovou pomocí jsem otevřela láhev a každému naplnila skleničku. Podala jsem jednu Zaynovi a se druhou se posadila na židli ke stolu.

Přesně, jak jsem slíbila, začala jsem mluvit o Perrie a její reakci na vše, co se toho týká. Některé věci jsem si trochu přikrášlila, ale pořád se to celkem blížilo realitě. Pomalu jsem do toho upíjela ze své sklenky a v momentě, kdy mluvil Zayn, jsem dolévala jeho sklenku. Do hodiny zmizela celá láhev.

„Já ji prostě nechci ztratit,"opakoval mi, už po páté a já unaveně odložila sklenku. Vzala jsem i jeho a položila ji na stůl. Pak jsem si k němu přisedla a zblízka se na něj zadívala.

„Víš Zayne, ona neví, jak jsi dokonalý. Neví, jak jsi výjmečný, "položila jsem mu ruku na hruď, „kdybys byl můj přítel, dala bych ti naprosto všechno. Nic by ti nechybělo."

Postavila jsem se a žduchla do postele. Jakmile ležel, obkročmo jsem si na něj sedla a pak se pomalu přibližovala k jeho rtům. Krátce jsem se zastavila, abych si vychutnala pocit vítězství a pak ho políbila. Zaynovy rty chvíli jen pasivně přijímaly moje polibky, než mi je začaly oplácet. Jeho ruce sjely po mém pasu, až k bokům a tam se zastavily. Byl můj!

Odpojila jsem naše rty a sjela mu po krku, kde jsem mu chtěla nechat menší překvapení na ráno. Rukama jsem mu začala rozepínat košili a občas přejela přes jeho svaly.

„Perrie,"zašeptal a já se překvapeně odtáhla.

„Cos to řekl?"zašeptala jsem a cítila, jak se ve mně začíná hromadit vztek.

„Perrie, miluju tě, věř mi."

Prudce jsem vstala a odešla z pokoje. Zabouchla jsem za sebou dveře a pak seběhla schody dolů. Nemůže ho mít! Má být můj! Natáhla jsem se po váze a pořádně s ní třískla o zem.

„Ta svině!"zakřičela jsem a rozhlédla se, abych našla další věc na které bych si mohla vylít vztek. Vešla jsem do kuchyně a začala na zem házet vše, co mi přišlo pod ruku. Od skleniček po talíře. Jakmile jsem se uklidila, vrátila jsem se nahoru za Zaynem, který spokojeně spal.

Vytáhla jsem z kabelky telefon a viděla pár nepřijatých zpráv od Harryho. Napsala jsem mu, že je Zayn u mě, že jsme probírali situaci s Perrie a trochu se opil. To Harryho uklidnilo, takže mi popřál hezké sny a dále neodepisoval. Sedla jsem si k Zaynovi a prohrábla mu vlasy. Zapnula jsem knoflíky, které jsem stihla rozepnout a krátkým polibkem mu popřála dobrou noc.

„Neboj se lásko, už brzy."