Too much [CZ]

35.

Chad

Odešla celkem nasraná z čehož jsem měl dobrý pocit a zároveň neměl. Protože pokud je teď nasraná a Josh jí nabídne něco čím může mě i Lissu úplně zničit, tak mu to určitě odkývne. Blbá je na to dost. Ale pokud to vážně udělá a pomůže mu, tak to nebude nic příjemnýho. Ona je v mém domě a já s tím nic neudělám. Vůbec nic.

Chvilku jsem stál na místě a pak mi to prostě nedalo. Odložil jsem sklenici, vzal si na sebe mikinu a boty, do kapsy hodil mobil a klíče a běžel jsem do parku. Těsně před ním jsem zpomalil, abych se mohl podívat kde jsou a když jsem je zahlédl, tak jsem se neslyšen a neviděn plížil přímo k nim. Díky bohu za moji oblíbenou černou barvu.

Jelikož bylo jen krátce po osmé tak toho ještě moc domluvit nestihli. Posadil jsem se za obrovský kámen z jehož druhé strany stál opřený Josh. Díky bohu za to, že v zimě už je v osm večer dávno tma, jinak by mě na sto procent viděli. A nebylo by to zrovna šťastný shledání.

Josh -15min ago

Vyšel jsem z domu a zamířil do parku. Problém byl, že jsem zatím žádný plán neměl. Vůbec žádný. Teda jo nějaký podstatnější body tu byly, ale tohle muselo být promyšlený do detailu. A ty detaily nechám na ní. Přece jen už jsou to ty dva roky co jsem s Chadem nemluvil a on přestal být hvězdou školy. Teď jsem to byl já a on jen proplouval jako černý stín.

Přesto mám stále pocit, že se řeší víc on než já a to se mi nelíbí. Po tolika letech našeho kamarádství, když on byl ten hlavní bouchač a já jeho pravá ruka jsem konečně mohl být já ten hlavní a Ricky moje pravá ruka.

Projížděl jsem očima park a hledal ten největší kout, kam se můžeme zašít a pak jsem šel naproti Marii, protože ona sama by sem snad netrefila jak je blbá. "Čau kotě," máchl jsem rukou, aby si mě všimla. Ušklíbla se a vydala se ke mě. Naposled, když jsme se bavili, to bylo těsně před hádkou, kterou jsme si dodnes nevyříkali. Přesto ji to očividně přešlo a neřešila to. Nebo zapomněla.

"Čau Joshi, tak jakej je plán?" Vychrlila hned jako první. Asi ji zajímalo jen to jak ho zničit. "Počkej, jdeme tam. Pak ti to řeknu." Kývl jsem k velkému balvanu o který jsem se později opřel. Ona stála naproti mě s nepřístupných výrazem a skříženýma rukama na hrudi. "Tak?" Kývla, abych mluvil.

"No, pamatuješ si jak jsem se ještě bavil s Chadem?" Přikývla, ale nic neřekla tak jsem mluvil dál. "A pamatuješ si co jsme udělali Kate? Co jí ON udělal?" Zdůraznil jsem slovo on, aby bylo jasný, že to nebyla moje vina. "Jo, ale... Jak to s tím souvisí?" Zeptala se, podle mě to tušila, ale věřila, že to nemyslím vážně.

"Zařídíme, aby jí i sobě zničil život. Ještě si nejsem úplně jistý jak to uděláme, ale pokud to vyjde tak bude svět zase o jednoho malého kidíka větší." Zasněně jsem se koukal někam mimo ni. "Ty ses zbláznil! Tohle nemůžeme udělat, ta holka mi nikdy nic neudělala! Nejsem taková kráva, abych tohle zařídila!"

"Ale, copak copak? Snad se nebojíš prosimtě! Vždyť to zařídí on, my mu k tomu jen trochu pomůžeme." Pokrčil jsem rameny. "A jak to chceš jako udělat? Podle mě spolu nešukají takže je to prakticky nemožný." Rozhodila rukama. "Zatím ne, ale budou, to je mi jasný. Do té doby jim akorát budeme kazit úplně všechno co se budou snažit udělat dobře." Usmál jsem se.

"A to bude jako co?" Zvedla obočí, očividně tomuhle vůbec nevěřila. "Hele, vždycky se něco najde. Věř tomu nebo ne, ale tohle bude ta nejvtipnější historka, co budu moct za pár let někomu vykládat." "Jo, možná tak té odporné zdi v base, až tam za tohle půjdeš." Zakroutila hlavou. "Ne ne ne kotě, za tohle tam já nepůjdu. Za tohle tam šoupnou ho." Zasmál jsem se.

"Proč tohle vůbec chceš udělat?" Tázavě se na mě koukla. "Mary, ten krypl mrhal mým časem deset let! Deset let jsem byl jeho poskokem, kámošem, zástěrkou. Řešil jeho problémy a pak mě jen tak odkopl." "Nebylo to jen tak, bylo to kvůli Kate." Odsekla a já se na ni zamračil. "Prostě se na mě vysral, ale stále mi neuvolnil moje místo! Stále o něj všichni zakopávaj a pořád se rozebírá jen a jen on!" Skoro jsem řval.

"A ta Lissa, dělá ho šťastným, já to vidím a buď máme tuto možnost nebo jim zničit přátelství, ale těhotenství jim přátelství zničí určitě! Na to vem jed. Hele nedovolím, aby se měl ten hajzl líp jak já. Prostě nedovolím a je mi jedno co pro to budu muset kurva udělat!" Neřval jsem, jen jsem byl nasraný a tu nasranost vkládal do svých slov.

Marie

On byl úplně šílenej! Labilní, prostě naprostej idiot! Kdo by tohle mohl někomu chtít udělat? Ale já už ten plán znala, už jsem v tom byla namočená, už jsem prostě souhlasit musela. A nebo možná nějaký malý kousek mě prostě jen chtěl zničit život Chadovi i té malé pipce.

"Tak fajn, co mám dělat já?" Ďábelsky se usměje. "Takže, budeš dělat rychlou spojku, když bude doma. Taky když budu potřebovat, abys něco udělala tak řeknu. Co se týče Lissy,musíš před ní udělat divadýlko, že ti Chad hrozně ubližuje a říct mu taky o Katie, ale ne pravdu! Přikrášli to. Jo, ale ne hned vše na jednou. Postupně pomalu vše. Až to nebudou čekat." Přikývla jsem.

Najednou jsem uslyšela zvuk telefonu. Nebyl můj a Joshův očividně taky ne. Oba jsme se příšerně lekli. Šlo to odtamtud za tím balvanem. Oba jsme si vyměnili pohledy, když to skončilo a pomalu jsme šli každý z jedné strany. Za balvanem se krčil někdo celý v černém a s černou kapucí. Vystartoval šílenou rychlostí a sprintoval pryč.

"Hej!" zařval na něj Josh, ale on se neotočil. Byla jsem si skoro jistá, že to byl Chad, jeho výška tomu přesně odpovídala. Ale už byl pryč a bůh ví, co všechno slyšel. "Co teď?" Zeptala jsem se totálně naštvaného Joshe. "Teď jdi domů, co nejrychleji a zjisti, jestli to byl Chad nebo ne. Pak se budeme muset domluvit znovu a některé detaily předělat." Přikývla jsem a vydala se domů.

Otevřela jsem dveře a všechno vypadalo jako když jsem odešla. "Chade?" Zavolala jsem, ale nic se neozvalo. Skopla jsem boty a vyběhla do patra. "Chade!" Zařvala jsem znovu bušila na jeho dveře. Otevřela jsem dveře, které očividně nebyly zamčené a nakoukla dovnitř. Měl uklizeno a stál na svém balkoně v zelené bundě a kouřil.

"Co je? Co chceš?" Měl rozšířené zorničky, ale co bylo hlavní. Měl pod tou bundou tu samou mikinu co ten člověk v parku. Nic jsem neřekla, věděl, že to vím. "Nic, jen jsem se chtěla zeptat jestli mám udělat to rizoto." Přikývl a já za ním zavřela dveře. Byl tam a možná jsem za to i ráda, může se takto ubránit před Joshem.

Šla jsem dolů po schodech a vytáhla mobil. Veděla jsem, že stojí ve dveřích za mnou, ale chci aby věděl, že ho kryju. "Joshi?...čau...ne, on to nebyl....je v pohodě a spí....jo zkoušela jsem to....nemohl to být on...jasně....čau." Típla jsem to a zamířila do kuchyně. Když už budu dělat špatný věci tak to musím něčím vyvažovat.

✖✖