Kapitola 41

650 40 9
                                    

•Pohled Julie•

,,V tom případě se těším na naši spolupráci, slečno Stránská," vstal Rosický od stolu. Stejně tak i já. Potřásl mi rukou.

,,Také se těším," souhlasila jsem.

,,Smlouvu podepíšeme v pondělí. Buďte tady před osmou," dodal ještě.

Rozloučili jsme se a a opustili jsme s Láďou jeho kancelář. Byl strašně rozkošnej. Celou dobu se mi snažil vyjednat co nejlepší podmínky a přišla jsem si, že jsem na schůzku dovedla svého agenta. Jde vidět, že za svůj život těchto schůzek už pár zažil. ,,Je z tebe úplně nadšenej!" zaradoval se Láďa. ,,Málem jsem odpadl, jak jsi spustila tu angličtinu," pochválil mě. ,,Jako slyšel jsem tě mluvit žejo, ale tohle bylo na úplně jiném levelu."

,,Bobi," oslovila jsem ho. ,,Jen jsem se snažila udělat dojem," řekla jsem. ,,Nepřijde mi, že bych mluvila nějak jinak, než už jsi mě slyšel mluvit."

,,Ať je to jak chce," změnil téma. ,,Jdi se balit, zlato," vyhrkl spokojeně. ,,V pondělí letíš do Španělska."

Zakroutila jsem záporně hlavou. ,,To množství testosteronu nemůžu přežít," zhodnotila jsem situaci.

Láďa se rozchechtal. ,,Když si na mě večer uděláš půl hodinky, bude o jednoho klidnějšího víc," zamrkal na mě laškovně. ,,A navíc, nikdo si na tebe nic nedovolí. Jsi kapitánova holka."

Zastavila jsem se na místě a přitáhla si Láďu za triko k sobě. Dala jsem mu letmou pusu na rty. ,,Přeceňuješ se," zasmála jsem se do polibku. ,,Většinou ti stačí deset minut," šeptla jsem.

On se na mě šokovaně podíval a plácl mě přes zadek. ,,Jdeme!" zavelel, vzal mě za ruku a táhl k autu. ,,Doma ti tu výdrž připomenu."

,,Musíš si mě užít, chápu," mrkla jsem na něj. ,,Ve Španělsku ti budu asi chybět," řekla jsem. ,,Teda jestli si za mě nenajdeš nějakou náhradu. Tak jak to máš ve zvyku," nezapomněla jsem si do něj rýpnout.

,,Tebe nikdo nenahradí," usmál se na mě a přitáhl si mě blíž k sobě. ,,Stejně doufám, že bys šla za mnou co nejdřív by to šlo," zvážněl najednou. ,,Já tam nechci žít bez tebe."

,,Angličtinu můžu teoreticky studovat kdekoliv," přemýšlela jsem nahlas. ,,Jen si nejsem jistá, jestli zvládnu takhle opustit tátu," přiznala jsem věc, která mě upřímně trápí. Jediný, koho tu má, jsem já. Mám pocit, že mu bodám kudlu do zad, kdybych ho tu nechala.

Láďa s vážným výrazem přikývl. ,,Rozumím ti," souhlasil. ,,Měl jsem velké výčitky, když jsem šel z Brna do Prahy. Chápu, že je máš dvojnásobné, když je tvůj táta sám." Zastavil se a vtáhl mě do objetí. ,,Vymyslíme to tak, ať jsi šťastná, dobře?" ujistil se, což utvrdil tím, že spojil naše pohledy.

,,Dobře," přikývla jsem. ,,Děkuju."

,,A teď už na to nemysleme," rozhodl. ,,Je to až za půl roku."

,,Až nebo už?"

,,Až," utišil mě. Cesta domů proběhla v klidu a netrvala ani tak dlouho, jak obvykle trvá. ,,Co si objednat nějaký jídlo?" navrh Láďa. ,,Na oslavu."

,,Nestačí ti, že jsme byli na obědě?" zazubila jsem se. ,,Tímto tempem ze mě bude brzy veleryba."

Láďa se uchechtl. ,,To u tebe nehrozí," řekl. Vzal mě za nohy a vysadil si mě do náruče. Omotala jsem nohy kolem jeho trupu a v mžiku spojila naše rty. Láďa automaticky zmáčkl můj zadek a směřoval do ložnice.

Hodil mě na postel, sundal si triko a v celé své kráse se jeho hruď rázem tyčila nad mým drobným tělem. ,,Vypadáš dokonale," šeptla jsem, když jsem přejížděla rukou přes jeho břišáky. Na tento popud se usmál a více nažhavil.

Doslova ze mě strhl triko a zkušeně rozepl podprsenku. Nadechovala jsem se, že si rýpnu, ale Láďa byl rychlejší: ,,Ty kecy s tím, že to mám natrénováno od jiných, dneska vynech," procedil mezi zuby.

To mě donutilo se uchechtnout do polibku, ve kterém jsme pokračovali. Cítila jsem Láďovu tvrdou bouli otírat se o můj rozkrok, a tak netrvalo dlouho, než jsem Láďovi sundala kalhoty, on vyhrnul moji sukni a po krátké předehře ústy do mě vnikl. Rytmicky přirážel proti mé pánvi a já se snažila pomáhat tomu, abychom oba vzájemně vyvrcholili. Tak se také stalo. Láďa se svalil vedle mě a celý zpocený přehodil ruce okolo mého těla. ,,Děkuju," řekla jsem a políbila ho na paži. Společně jsme vydechovali a vstřebávali zážitek, který jsme si dopřáli.

,,Já taky," usmál se na mě. Oba jsme jen tak leželi a dívali se na sebe. ,,Miluju tě."

,,Já tebe, kopačko," zachichotala jsem se, čímž jsem si vysloužila plesknutí přes zadek. ,,Au," kuňkla jsem a začala si místo hladit.

,,Koledovala sis," mykl rameny.

Instinktivně jsem přesunula koleno k jeho penisu. Dělilo nás jenom pár centimetrů. ,,Ještě cekni a kopnu tě," vyhrožovala jsem mu odvážně.

Láďa se zasmál. ,,Jestli chceš mít debilní děti, tak prosím."

,,Byly by to i tvoje děti," podotkla jsem.

,,Chceš děti?" vyhrkl.

Překvapeně jsem zamrkala. ,,Jednou určitě," přikývla jsem. ,,Dneska ještě ne, prosím," zasmála jsem se, sepla ruce k sobě a hraně se podívala k nebi. ,,A ty?" Je fakt, že o tomto jsme se ještě nikdy nebavili.

,,Jasně," zatřepal hlavou na náznak souhlasu. ,,Fotbalistu!"

,,Jak nečekané," uchechtla jsem se.

,,Ty bys chtěla kolik dětí?"

,,Asi maximálně dvě a pohlaví je mi jedno. Hlavně ať jsou zdravé." usmála jsem se zasněně.

Láďa také. ,,Jen si to představ. Ty, já a naše dvě děti ve Španělsku."
_________
GIRLS NEUMIM PSAT SEX SCENY A CITIM SE VZDY TAK TRAPNE SAMA ZA SEBE!🤣🙏🏻 Omluvte.

Mimo ligu - LK37 [CZ] Kde žijí příběhy. Začni objevovat